Šejch al-Haddádí: Jak mohou řadoví imámové mešit pomoci v boji proti islámskému extremizmu

V souvislosti s aktuální problematikou mezinárodního terorizmu zaštiťovaného islámskou argumentací a odvolávkami na existující texty Koránu a Sunny napsal šejch ‘Alí al-Haddádí toto prohlášení, v němž radí běžným imámům v mešitách, jak se s novou výzvou vypořádat a jak být nápomocni celé společnosti ve společném boji proti hrozbě islámsky zaštiťovaného terorizmu:

„Všechna chvála náleží Alláhu, Pánu všech světů, požehnání a mír Jeho Služebníku a Poslu, Muhammedu ibn ‘Abdilláh, jeho rodu, jeho společníkům a všem, kteří ho následují, jak nejdokonaleji a jak nejlépe jen mohou, až do Dne Vzkříšení.

Imám každé mešity požívá u kongregace věřících, kterou vede, respektive u své komunity, zvláštního postavení. Je mu prokazován respekt a pocty, protože tuto komunitu vede v jejích modlitbách, odpovídá jejím členům na jejich dotazy a řeší jejich problémy. Jeho názor bývá vítán a je mu nasloucháno, jeho slova ohledně náboženských záležitostí jsou lidmi přijímána. Představuje pro ně model a vzor, který následují, jeho řeči se věří, dokud se mezi tímto imámem a jeho komunitou neobjeví něco, co naruší vztah, který mezi nimi existuje, ať už k tomuto narušení dojde ze strany tohoto imáma nebo jeho komunity jako celku, nebo některých jedinců v jejím rámci.

Právě kvůli tomuto postavení a důvěře, která je vůči imámovi v srdcích příslušníků jeho komunity okolo jeho mešity chována, je zdůrazňována imámova obrovská odpovědnost. Musí šířit mezi lidmi osvětu a ukazovat jim cestu k tomu, co je jim ku prospěchu a varovat je před tím, co jim škodí, ať už z hlediska jejich věrouky, praktikování jejich náboženství, nebo z hlediska jejich morálky.

V poslední době se objevila tyranská skupina následující metodologii cháridžovců v tom, že ostatní muslimy prohlašuje za odpadlíky, vraždí lidi islámu, proviňuje se útoky namířenými proti životům lidí, kteří jsou šarí’ou chráněni a ničí majetek jejich stejně jako majetky veřejné a soukromé. Tohoto se dopouštějí s odvolávkami na džihád, přikazování dobra a zakazování zla a na náklonnost k dobru a víře a zříkání se zla a nevíry.

A Boží náboženství je čisto od všeho tohoto, jakož i věrouka ahlu s-sunna je od tohoto zcela oproštěna! Proto je nejzávažnější povinností imámů dneška, aby na sebe vzali úlohu informovat všechny, kteří se za nimi přicházejí modlit, o nebezpečí této ideologie, její zvrácenosti a rozporu se skutečným učením islámu.

Není pochyb o tom, že imámové mešit se v hloubce svých znalostí od sebe navzájem liší, ale základní nástroje, které k šíření těchto informací a k osvětě mají, jsou jim všem totožné a je jich mnoho. Proto pokud je pro některého z nich některá z těchto metod příliš obtížná, může nalézt metodu jinou, která pro něj bude snažší.

Mezi těmito nástroji, které imámům mohou pomoci ve splnění tohoto jejich úkolu jsou následující:

Vysvětlit a ozřejmit lidem skutečné učení islámu a jeho stanoviska, odporující této zvrácené sektě, která se dopouští prohlašování svých odpůrců za nevěřící, vražd, rebelií proti legitimním vládcům a dalších podob zla a bezpráví, jakož i podpořit tato objasnění jasnými důkazy z koránských veršů, hadísů a vyjádření islámských učenců. Postavit se špatným chápáním a pochybným výkladům, které tito sektáři propagují a vyvrátit je pravdou podanou vyváženým způsobem lehkým k pochopení s ohledem na prostý lid, aby je byly obyčejné masy s to pochopit. Toto si zajisté vyžaduje studium u učenců a čerpání z jejich děl, aby se ten, kdo chce lidem radit, sám vyhl chybám a zmatkům, jež by mohly způsobit namísto očištění se od falši ještě další problémy navíc.
Obzvláštní důraz klást na témata poslušnosti vůči těm, kteří mají autoritu, džihádu, posvátnosti lidského života a další, které jsou k nalezení v knihách, jež je záhodno předčítat při výuce mas v mešitách, v knihách jako jsou Rijádu s-sálihín, Bulúghu l-merám, ‘Akídatu l-wesatíjja, Kitábu t-tewhíd a další jim podobné.
Předčítat stanoviska vydaná Radou starších učenců při Stálé komisy pro islámský výzkum a fetwy, nebo předních učenců, jako je jeho eminence vrchní muftí Království Saúdské Arábie, šejch Sálih al-Fewzán, šejch Sálih al-Luhajdán a další jim podobní, nechť je Alláh opatruje a podpoří. Předčítat jejich vyhlášení na společných setkáních v mešitách klidným a jasným hlasem a vysvětlit vše, co potřebuje další vysvětlení, pomáhat zpropagovat důležitý obsah těchto vyhlášení.
Propagovat tyto fetwy a vyhlášení jejich šířením v tištěné podobě v odpovídajícím nákladu a jejich rozdávání zdarma těm, kteří do mešity přicházejí, jakož i lidem v sousedství.
Propagovat zvukové nahrávky těchto fatew a přednášek našich předních učenců, týkajících se terorizmu a jejich rozdávání zdarma, protože lidé přese všechno stále mají ve svých srdcích důvěru k předním učencům, chvála Alláhu.
Povzbuzovat komunitu okolo mešity k tomu, aby se účastnila přednášek a lekcí předních učenců, zprostředkovat mezi nimi kontakt, informovat komunitu o jejich rozvrhu a možnostech takovou přednášku či lekci uspořádat a šířit mezi lidem osvětu o nutnosti odkazovat se na tyto učence v otázkách nejsoučasnějších problémů a o nutnosti následovat jejich názory.
Přivítat v mešitě tyto učence a upřímné vyzyvatele k islámu, uspořádat setkání s nimi, při kterých mohou přednést přednášky vysvětlující tyto záležitosti a objasňující je lidem stručným způsobem v přednášce s obecnějším zaměřením, anebo určit nejvhodnější termín pro shromáždění v mešitě za účelem maximalizace prospěchu z takového setkání.

Toto je jen několik málo jednoduchých a snadných metod, které může imám určité mešity zvolit, aby splnil to, co se od něj v současnosti očekává. Je nabíledni, že některé z těchto metod vyžadují pečlivější plánování, svolení ze strany vedení mešity a respektování relevantních pravidel a vnitřních směrnic, které toto vedení stanovuje.

Existují také preventivní metody, které žádný imám nesmí ignorovat, aby se právě jeho mešitta nestala hnízdem, ze kterého se nějaká taková zvrácená ideologie šíří.

První takovou metodou je nutnost nedát v mešitě prostor komukoli, aby tam přednášel. To je obrovská chyba, protože lidé navzájem stejní nejsou. Někteří z nich mají správnou věrouku, zat
ímco jiní následují věrouky zkažené. Existují upřímní rádcové, ale také podvodníci, kteří lidi ohledně jejich víry klamou a balamutí je, kteří je vybízejí ke konání zlého a odvracejí je od konání dobra. Pokud jsou mezi lidmi lidé učení a znalí, kteří dokáží rozlišovat mezi pravdou a falší, najdou se mezi nimi i lidé bigotní a ignorantští, kteří téhož schopni nejsou a nedovedou odlišit prospěšné od škodlivého. Ignoranti následující jen své chtíče jsou pro ummu extrémně nebezpeční a proto není dovoleno dát jim prostor k šíření zkázy na zemi poté, co na ní byla zjednána náprava. Proto nelze, aby v mešitě mohl přednášet kdokoli.

Dále je nutno mít se na pozoru před šířením a propagací pamfletů, letáků a audio nahrávek obsahujících myšlenky radikálních ideologií volajících po rebelii, chaosu a vnášející pochybnosti ohledně vládců a učenců.

V neposlední řadě je nutno být ochoten a připraven zavést v mešitě početné aktivity, které jsou v souladu se správnou věroukou i pravidly a směrnicemi, které byly v mešitách zavedeny pro bezpečnost ummy, chráníce mešitu i komunitu okolo ní před vším, co by jí uškodilo a ustavujícími její strukturu. Protože vskutku existují jistí lidé, kteří mohou zneužít neziskové aktivity k šíření zkázy a zvrácených způsobů. Například někdo rozdává studentům na naučných shromážděních dárky a když někdo z nich dárek obdrží, hlasitě mu řekne: „Ať tě Alláh učiní jako toho a toho“ a jmenuje přitom někoho, kdo volá po tekfíru a ozbrojených převratech. Taková prosba v sobě ve skutečnosti nese poselství chvály toho, kdo je jmenován a dáván za příklad hodný následování a chůze v jeho šlépějích.

Není pochyb o tom, že využívání různých neziskových aktivit k propagaci nebezpečných a destruktivních ideologií musí být učiněna přítrž a je nutno je zrušit, anebo omezit, aby bylo zabráněno většímu zlu. Pokud by se prokázalo, že něco takového existuje, ptejme se – komu by to prospívalo?

Před samotným závěrem bych rád obrátil pozornost k několika důležitým otázkám, ke kterým je potřeba se hojně vyjadřovat a zaujmout stanovisko v souladu s přístupem našich zbožných předků:

Práva a nároky vládců.
Upozornění ohledně pravidel kritizování učenců a vládců.
Postavení učenců a odstraňování pochybností vznesených v této otázce.
Skutečné místo džihádu v islámu.
Pravidla týkající se možnosti prohlásit někoho nevěřícím, inovátorem nebo těžkým hříšníkem a správný přístup v této věci.
Zákaz útoku proti osobní integritě člověka.
Zákaz napadat a útočit na nebojující nemuslimy.
Potřeba zajištění bezpečí.
Upozornění na důvody a příčiny rozkolů a názorové roztříštěnosti.

Můj ctěný bratře, je mnoho metod, stejně jako mnoho otázek a toto je jen malá část z nich. Prosím každého, kdo o této věci může říct více, aby výše uvedené rozvedl pro maximalizování užitku.

A Alláh ví nejlépe. Budiž mír a požehnání Poslu a Služebníku Božímu Muhammedovi, jeho rodině a jeho společníkům.“

Autor: ‘Alí ibn Jahjá al-Haddádí, imám a kazatel ‘Áišiny mešity v Rijádu, KSA

Zdroj: článek Imámu l-mesdžidi we dewruhu fí muhárabeti l-irháb. (napsáno 16. seferu 1426 hidžry)

K dispozici také na: <http://www.haddady.com/2009/02/15/%D8%A5%D9%85%D8%A7%D9%85-%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%B3%D8%AC%D8%AF-%D9%88-%D8%AF%D9%88%D8%B1%D9%87-%D9%81%D9%8A-%D9%85%D8%AD%D8%A7%D8%B1%D8%A8%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D8%A5%D8%B1%D9%87%D8%A7%D8%A8/> [citováno k 6. 1. 2016]

Poznámka překladu: V podmínkách naší existence jako muslimské menšiny v nemuslimské většině v zemi s neislámskou legislativou je nezbytné dodržovat místní legislativní pořádek a toto je také naší šarí’atskou povinností z hlediska dodržování jednou uzavřených dohod. Tato dohoda nás také zavazuje ke spolupráci v řešení aktuálních problémů, jakými je také terorizmus. Veškeré šejchovy odvolávky na vládce lze proto v našich podmínkách chápat jako výzvu k dodržování místního právního řádu. Např. v ČR existuje jen jediná státem uznaná instituce zaštiťující a reprezentující práva místní muslimské menšiny a tou je ÚMO. Proto je možno vztáhnout veškerá šejchova vyjádření týkající se správy náboženských záležitostí a objektů, jako jsou mešity a islámská centra, na vedení ÚMO. Tedy, navrhovaná opatření by mělo přijmout ÚMO a veškeré přednášky či aktivity by měly být konány až po konzultaci s ním. V zemích, kde taková struktura neexistuje, (např. na Slovensku) je nutno řídit se doporučeními vedení místních islámských nadací a center.