Skupina “Ichwánu l-Muslimún” je kritizována odborníky z řad učenců, jelikož nejsou aktivní ve výzvě k Tewhídu[1], ani v odporování širku[2] a bid‘a[3].
Použivají jisté metody, které jsou pochybné, pro jejich neaktivní přístup vůči výzvě k Alláhu a pro neexistenci výzvy ke věrouce ahl sunna we l-džema‘a.
Skupina “Ichwánu l-Muslimún” je kritizována odborníky z řad učenců, jelikož nejsou aktivní ve výzvě k Tewhídu[1], ani v odporování širku[2] a bid‘a[3].
Použivají jisté metody, které jsou pochybné, pro jejich neaktivní přístup vůči výzvě k Alláhu a pro neexistenci výzvy ke věrouce ahl sunna we l-džema‘a.
Poviností je, aby Bratrstvo více dbalo na výzvu k islámu a k tewhídu. Musí se postavit takovým činům, jako je uctíváni hrobů, modlitby k mrtvým, hledaní pomoci u mrtvých. Musí bojovat za „Lá iláhe ille Lláh“ – není božstva kromě Boha[4], což je základ islámu. Je to první věc, ke které Prorok, mír a požehnání s ním, vzýval lidi během svého působení v Mekkce.
Pro absenci této výzvy v ideologii ichwánu l-muslimún je mnoho učenců kritizovalo. Kritika se týkala absence výzvy k tewhídu, nepřítomnosti apelu vykonávat uctívání pouze a jen pro Alláha, neexistence odporu vůči tomu, co do náboženství přidávají lidé inovace, například modlitby k mrtvým, hledáni jejich uspokojení, a skládaní přísah k nim a jejich svěcení. A to je širk.
Učenci je také kritizují za absenci vědy o sunně, vždyť sunnu je třeba následovat. Oni zapomínají na studium a praktikováni hadísu a toho, s tím čim žili naši selef z naši ummy ve věcech šarí’a atd.
A prosíme Alláha aby jim pomohl, opravil jejich cestu a činy.
[1] Jedinnosti Boží.
[2] Přidružování k Alláhu.
[3] Inovace v náboženství.
[4] Tj. „Nic nemá právo na uctívání, jen toliko Alláh.“