Předkládáme to, co ohledně skupiny Džemá’atu t-Teblígh, napsal ctihodný bratr Muhammed Ibn ’Abdulwehháb al-Wessábí – kéž ho Alláh zachová. Pravil:
1. Jednají podle slabých hadísů. Přesněji, jednají podle padělaných hadísů a těch hadísů, které nemají žádný reálný historický základ.
2. Naleznete mezi nimi mnoho inovací. Lépe řečeno jejich da’wa (tj. výzva) je postavena na inovacích. Páteří jejich výzvy je churúdž (vycházení) s omezením tří dní v týdnu, čtyř měsíců v roce a čtyř měsíců (nejméně) za život. A praktikují dvě výpravy (džewla) každý týden: jednu do mešity, v níž se modlí a tou druhou je toulavá výprava. A mají dva studijní kroužky každý den: jeden kroužek v mešitě, kde se modlí a druhý kroužek v domě. Tudíž nebudou spokojeni s nikým, dokud to nezačne také dodržovat. Není pochyb o tom, že toto je inovací v náboženství, pro níž Alláh neseslal žádné oprávnění.
3. Mají pocit, že výzva k tewhídu způsobuje v ummě spory.
4. Mají pocit, že výzva k sunně způsobuje v Ummě spory.
5. Jejich vůdci se zcela bez skrupulí vyjadřují ve smyslu, že „inovace, která lidi spojuje je lepší, než sunna, která lidi rozděluje.“
6. Chovají nepřátelství k ahlu s-sunna.
7. Nepřímo i přímo zbavují lidi prospěšných znalostí.
8. Mají pocit, že pro lidi neexistuje spása vyjma skrze jejich cestu a razí přirovnání, že tato jejich výzva je jako Archa Noemova, tedy kdokoli se nalodí, bude zachráněn a ten, kdo nikoli, bude zničen. A praví: „Naše da’wa je jako Archa Noemova.“ Vskutku jsem podobná vyjádření od nich slyšel v Jordánsku i v Jemenu.
9. Nepřipisují důležitost tewhídu l-ulúhíjja (tj. jedinosti Alláha v Jeho božství) a tewhídu l-Asmá´i we s-sife´át (tj. jedinosti Alláha v Jeho jménech a atributech).
10. Nijak se nepřipravují pro hledání znalosti. Mají pocit, že čas strávený usilováním o znalost je promrhaným. A mají i další vady, které nebyly zmíněny.
zdroj: Terdžuma od šejcha Abú Abdurrahmán Mukbila bin Hádí al-Wádi’ího (str. 137-138)