Skrytý dobrý čin

بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.

Vznešený Alláh praví:

يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا

“Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)

Milí bratři v islámu!

Vznešený Alláh v Koránu Sám o Sobě říká:

وَهُوَ اللَّهُ فِي السَّمَاوَاتِ وَفِي الْأَرْضِ ۖ يَعْلَمُ سِرَّكُمْ وَجَهْرَكُمْ وَيَعْلَمُ مَا تَكْسِبُونَ

„On je Bůh na nebesích i na zemi, On zná vše, co tajíte i co odkrýváte, a zná i to, co jste si vysloužili.“ (An’ám: 3)

Dnes pohovoříme o skrytém dobrém činu, takovém, o němž neví nikdo, kromě vás a vašeho Pána.

Az-Zubejr ibnu l-‘Awwám رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

مَنِ اسْتَطَاعَ مِنْكُمْ أَنْ يَكُونَ لَهُ خَبْءٌ مِنْ عَمَلٍ صَالِحٍ فَلْيَفْعَلْ

„Kdokoli z vás je schopen si osvojit něco z tajných dobrých skutků, nechť tak učiní.“¹

Takových dobrých činů může být spousta, množství rek’átů dobrovolné modlitby, například té v hloubi noci, hojná recitace Koránu, ať už celého či jen nahlížení do jeho veršů, jak jsou napsány v mushafu, nebo almužna, kterou utajíš, něčí tíseň, kterou rozptýlíš a přineseš úsměv a radost, tvá péče o vdovy a siroty, tvá pomoc bratrovi zajistit, co potřebuje, tvá poslušnost a dobrota vůči tvému otci či matce, tvé prosby o odpuštění zjitra i zvečera, slza, kterou osamotě uroníš, když si vzpomeneš na Všemohoucího, tvé vyhýbání se Božím zákazům i když jsi sám a nikdo tě nemůže vidět, tvé tajné usmíření mezi znesvářenými lidmi, tvá tajná upřímná a ryzí rada jinému muslimovi, když spolu skrytě besedujete, tvůj půst, o němž neví nikdo z lidí, tvé prosby a vzpomínání Alláha, když jsi sám uvnitř svého domu, tak, jak ti to přikázal tvůj Pán:

ادْعُوا رَبَّكُمْ تَضَرُّعًا وَخُفْيَةً ۚ إِنَّهُ لَا يُحِبُّ الْمُعْتَدِينَ

„Vzývejte Pána svého pokorně a skrytě – vždyť On věru nemiluje přestupníky!“ (A’ráf: 55)

Patří sem i tvé přemýšlení a upřímný úmysl, protože každého jest to, co zamýšlel.

Předností dobrého činu vykonaného potají je, že dokazuje opravdovost a upřímnost víry toho, kdo ho vykoná. Díky němu se mažou zlé skutky, skrze něj se člověk přibližuje ke svému Pánu a utíká pryč od skrytého přidružování, přetvářky, touhy po reputaci a po věhlasu. Jeho prostřednictvím očišťuje svou duši od nízkých chtíčů a pochybností. Díky němu dokáže okusit slast víry a dosáhnout úrovně skutečného konání dobra.

Například o tajně udělených milodarech Vznešený Alláh hovoří:

إِن تُبْدُوا الصَّدَقَاتِ فَنِعِمَّا هِيَ ۖ وَإِن تُخْفُوهَا وَتُؤْتُوهَا الْفُقَرَاءَ فَهُوَ خَيْرٌ لَّكُمْ ۚ وَيُكَفِّرُ عَنكُم مِّن سَيِّئَاتِكُمْ ۗ وَاللَّهُ بِمَا تَعْمَلُونَ خَبِيرٌ

„Jestliže dáváte almužny veřejně, je to krásné, jestliže však to činíte skrytě a dáváte chudým, je to pro vás lepší a vymaže vám to špatné skutky vaše. A Bůh je dobře zpraven o tom, co činíte.“ (Bekara: 271)

Podobně o noční modlitbě říká:

إِنَّ نَاشِئَةَ اللَّيْلِ هِيَ أَشَدُّ وَطْئًا وَأَقْوَمُ قِيلًا ‎

„Na sklonku noci jsou dojmy věru hlubší a přímější výrazem svým“ (Muzzemmil: 6)

Tajný dobrý čin představuje základ pevnosti víry, prostředek jejího posílení, uzdravení a vnitřní sílu srdce i těla.

A k jeho plodům náleží i dobrý konec. V hadísu od Sehla ibn Se’da رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká:

وَإِنَّ الرَّجُلَ لَيَعْمَلُ عَمَلَ أَهْلِ النَّارِ، فِيمَا يَبْدُو لِلنَّاسِ، وَهُوَ مِنْ أَهْلِ الجَنَّةِ.

„A věru muž koná činy obyvatel Ohně, shodně tomu, co lidé spatřují, avšak bude mezi obyvateli Ráje.“²

Skrytý dobrý čin je důvodem vstupu do stínu Božího Trůnu. V hadísu od Abú Hurejry رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم jmenuje sedmero lidí ve stínu Božího Trůnu v den, kdy jiného stínu nebude, mezi nimiž uvedl:

وَرَجُلٌ دَعَتْهُ امْرَأَةٌ ذَاتُ مَنْصِبٍ وَجَمَالٍ فَقَالَ إِنِّي أَخَافُ اللَّهَ، وَرَجُلٌ تَصَدَّقَ بِصَدَقَةٍ فَأَخْفَاهَا حَتَّى لاَ تَعْلَمَ شِمَالُهُ مَا تُنْفِقُ يَمِينُهُ، وَرَجُلٌ ذَكَرَ اللَّهَ خَالِيًا فَفَاضَتْ عَيْنَاهُ

„muže, jehož vyzvala urozená a krásná žena, avšak on jí odvětil: „Bojím se věru Alláha,“ muže, který udělil milodar tak skrytě, že ani jeho levice nevěděla, co uděluje pravice a muže, který si osamotě vzpomenul na Alláha tak, až se jeho oči zalily slzami.“³

Skrytý dobrý skutek rozptyluje tíseň a zbavuje nesnází, jak dobře víme z příběhu o třech zavalených v jeskyni, prosících Alláha o záchranu. A co jiného je vysvobodilo, nežli jejich dobré skutky, o nichž krom Alláha a nich samých nikdo nevěděl? Jeden z nich odmítl sesmilnit s členkou svého klanu, druhý se pečlivě staral o rodiče a třetí se zachoval nadmíru férově vůči svému zaměstnanci. Ale nikdo z lidí o jejich činech nevěděl.⁴

Naši zbožní předkové se s největším nadšením vrhali k příležitostem skrytého dobrého činu. ‘Abdulláh ibn Dáwúd al-Churajbí vyprávěl, že „naši zbožní předkové skrývali své dobré činy tak, že o nich častokrát nevěděly ani jejich vlastní manželky či nejbližší.“⁵

Husajn ibn ‘Abdirrahmán vypráví: „Byl jsem se Se’ídem ibn Džubejrem, když se zeptal: „Kdo z vás zahlédl včera v noci spadnout hvězdu?“ „Já!“ odpověděl jsem, ale hned jsem dodal: „Ne, nemodlil jsem se, jen mne něco štíplo.“⁶ Tím se snažil ukrýt svůj dobrý čin.

Podobně Ajjúba as-Sichtijáního na jednom sezení nauky cosi dojalo až k pláči. Dělal, že posmrkuje a řekl: „Nějak jsem se nachladil.“⁷

‘Alí ibnu l-Husejn, pravnuk Božího Posla صلى الله عليه وسلم, roznášel po nocích chudobným Medíňanům základní potraviny a nedozvěděl se o tom nikdo až do jeho smrti, kdy při omývání jeho těla spatřili otlaky na jeho ramenech od nošení těžkých pytlů.⁸

A příběh o ‘Abdulláhovi ibn Mubárek, jedoucím do bitvy s maskou na tváři, aby nikdo nepoznal, že tak hrdině bojuje on, je též dobře znám všem.

(…)

Služebníci Boží!

Tajné dobré skutky jsou znamením Boží lásky a obliby. Posel Boží صلى الله عليه وسلم nás v hadísu Se’ada ibn Abí Wekkáse رضي الله عنه zpravuje:

إِنَّ اللَّهَ يُحِبُّ الْعَبْدَ التَّقِيَّ الْغَنِيَّ الْخَفِيَّ.

„Věru Alláh miluje bohabojného, soběstačného a nenápadného služebníka.“⁹

Dobré skutky, o nichž nikdo z lidí kromě vás neví, jsou jedněmi z nejlepších, s nimiž lze předstoupit před Alláha. Ony odlišují skutečného věřícího od pokrytce. Právě kvůli tomu je utajené dobrovolné uctívání hodnotnější, nežli veřejně vykonané, kromě pokud má člověk úmysl navést někoho dalšího k dobrému činu. Proto na příkladu modlitby Posel Božíصلى الله عليه وسلم uvedl:

فَإِنَّ أَفْضَلَ الصَّلاَةِ صَلاَةُ الْمَرْءِ فِي بَيْتِهِ إِلاَّ الْمَكْتُوبَةَ.

„Věru nejhodnotnější modlitbou je modlitba člověka v jeho domě, kromě té předepsané povinné.“¹⁰

Cílem dobrého činu vykonaného potají, skrytého před zraky stvoření, je zlepšit vztah služebníka k jeho Pánu, aby Mu věnoval svůj dobrý skutek jako tajemství, aby mohl doufat v jeho odměnu. Aby jeho prostřednictvím zlepšil to, co na něm nikdo nepozoruje, protože kdo zlepší to, co ukrývá, Alláh zlepší i to, co ukazuje navenek. Kdo zlepší své záležitosti onoho světa, Alláh se postará o vše, co dotyčný potřebuje na světě tomto. Kdokoli napraví to, co je mezi ním a Alláhem, Alláh napraví to, co je mezi tímto člověkem a ostatními lidmi.

Abú Hurejra رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:

إِنَّ اللَّهَ تَبَارَكَ وَتَعَالَى إِذَا أَحَبَّ عَبْدًا نَادَى جِبْرِيلَ إِنَّ اللَّهَ قَدْ أَحَبَّ فُلاَنًا فَأَحِبَّهُ فَيُحِبُّهُ جِبْرِيلُ، ثُمَّ يُنَادِي جِبْرِيلُ فِي السَّمَاءِ إِنَّ اللَّهَ قَدْ أَحَبَّ فُلاَنًا فَأَحِبُّوهُ، فَيُحِبُّهُ أَهْلُ السَّمَاءِ وَيُوضَعُ لَهُ الْقَبُولُ فِي أَهْلِ الأَرْضِ.

„Věru Vznešený Alláh když si zamiluje služebníka, zvolá na Džibríla: „Věru Alláh si zamiloval toho a toho, zamiluj si ho i ty!“ A zamiluje si ho i Džibríl, načež zvolá Džibríl na obyvatele nebes: „Věru Alláh si zamiloval toho a toho, zamilujte si ho i vy!“ A tak si ho zamilují i obyvatelé nebes, načež bude dáno, aby si ho oblíbili i obyvatelé země.“¹¹

Proto utajujte z vašich činů, cokoli jen chcete. Den, kdy všechna tajemství budou vyjevena, jistojistě přijde!

Prosíme Alláha, aby nám dal sílu a možnost osvojit si některý z tajných dobrých skutků, aby přijal naše uctívání, upevnil naše paty a dal nám dosáhnout své lásky a blízkosti na tomto i onom světě. Ámín!

1. Zaznamenali ho Ibn Abí Šejba v al-Musannefu, hadís č. 35768; Hunád v az-Zuhdu, 2/444; al-Chatíb v Táríchu Baghdád, 8/179; a as-Sefáríní v Šerhu Kitábi š-šiháb, str. 62. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 6018.
2. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 112.
3. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1423; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1031.
4. Příběh o nich vyprávěl od Posla Božího صلى الله عليه وسلم Ibn Omar رضي الله عنهما a zaznamenal ho al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2215.
5. Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 9/349.
6. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, k hadísu č. 220.
7. Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 6/20.
8. Zaznamenal Abú Nu’ajm v Hiljetu l-awlijá´, 3/136.
9. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2965.
10. Od Zejda ibn Sábita رضي الله عنه zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 731.
11. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7485.