Hišám ibn ‘Urwa v souvislosti s Nocí úradku (arab. ليلة القدر lejletu l-kadr) uvedl: „Můj otec mi vyprávěl, že ‘Áiša رضي الله عنها řekla, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم doporučil:
التمسوا
Hišám ibn ‘Urwa v souvislosti s Nocí úradku (arab. ليلة القدر lejletu l-kadr) uvedl: „Můj otec mi vyprávěl, že ‘Áiša رضي الله عنها řekla, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم doporučil:
التمسوا
„Snažte se (ji) hledat.“ [1]
Existuje i obsáhlejší verze tohoto podání, ve kterém ‘Áiša رضي الله عنها uvádí od Proroka صلى الله عليه و سلم následující:
تَحَرَّوْا لَيْلَةَ الْقَدْرِ فِي الْوِتْرِ مِنَ الْعَشْرِ الأَوَاخِرِ مِنْ رَمَضَانَ
„Vyhledávejte Noc úradku v lichých z posledních deseti nocí ramadánu.“ [2]
Noc úradku je nocí, kdy byl Korán Alláhem zjeven na nejnižší nebe a odtud prostřednictvím anděla Džibríla zjevován dále dle potřeby Poslu Božímu صلى الله عليه و سلم. Této noci se také určují Boží rozhodnutí na následující rok a Alláh vyslyší prosby, které k Němu stoupají od Jeho věrných služebníků.
Vznešený Alláh o této noci pravil:
لَيْلَةُ الْقَدْرِ خَيْرٌ مِّنْ أَلْفِ شَهْرٍ
Noc Úradku než tisíc měsíců je lepší (Kadr: 2)
Tedy za každý dobrý skutek vykonaný během ní je odměna snad ještě větší, než kdyby byl tentýž vykonáván více než 80 let.
Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم o hodnotě této noci vypověděl:
مَنْ صَامَ رَمَضَانَ إِيمَانًا وَاحْتِسَابًا غُفِرَ لَهُ مَا تَقَدَّمَ مِنْ ذَنْبِهِ، وَمَنْ قَامَ لَيْلَةَ الْقَدْرِ إِيمَانًا وَاحْتِسَابًا غُفِرَ لَهُ مَا تَقَدَّمَ مِنْ ذَنْبِهِ
„Kdokoli se postil v měsíci ramadánu s upřímnou vírou a nadějí na odměnu od Alláha, toho všechny minulé hříchy budou odpuštěny. A kdokoli stál v modlitbě za Noci úradku s upřímnou vírou a nadějí na odměnu od Alláha, toho všechny minulé hříchy budou odpuštěny.“ [3]
Abú Hurejra رضي الله عنه také vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
مَنْ يَقُمْ لَيْلَةَ الْقَدْرِ إِيمَانًا وَاحْتِسَابًا غُفِرَ لَهُ مَا تَقَدَّمَ مِنْ ذَنْبِهِ
„Kdokoli stráví Noc úradku v modlitbách, s upřímnou vírou a nadějí v odměnu od Alláha, toho předchozí hříchy budou odpuštěny.“ [4] V hadísu se jedná o nepovinné noční modlitby a upřímná víra a naděje na odměnu znamená, že nejsou vykonávány jen proto, aby dotyčný stavěl na odiv svou zbožnost očím ostatních.
Šejchu l-islám Ibn Tejmíjja byl dotázán na hledání Noci úradku během svého vězení v káhirské citadele v roce 706 hidžry. Tehdy odpověděl:
„Všechna chvála náleží Alláhu. Noc úradku se nachází v posledních desíti nocích měsíce ramadánu. Tak se autenticky dochovalo od Posla Božíhoصلى الله عليه و سلم, jenž pravil:
تَحَرَّوْا لَيْلَةَ الْقَدْرِ فِي الْعَشْرِ الأَوَاخِرِ مِنْ رَمَضَانَ
„Hledejte Noc úradku v posledních deseti z ramadánu.“ [5]
A je to v lichých z posledních deseti nocí. Nicméně tyto liché noci musí být odpočítávány vzhledem k tomu, co již z ramadánu uplynulo, tedy nutno je odpočítávat v noci 21., v noci 23., v noci 25., v noci 27. a v noci 29. Lze je ovšem také odpočítávat s ohledem na to, kolik z ramadánu ještě zůstalo, jak pravil Posel Boží صلى الله عليه و سلم:
الْتَمِسُوهَا فِي الْعَشْرِ الأَوَاخِرِ مِنْ رَمَضَانَ لَيْلَةَ الْقَدْرِ فِي تَاسِعَةٍ تَبْقَى، فِي سَابِعَةٍ تَبْقَى، فِي خَامِسَةٍ تَبْقَى
„Hledejte Noc úradku v posledních deseti nocích ramadánu. Té noci, kdy ještě zůstává devět nocí, sedm nocí či pět nocí z posledních desíti nocí ramadánu.“ [6] Tedy, na základě toho, pokud má ramadán 30 dní, potom to bude některá ze sudých nocí – když zůstane devět znamená 22. noc, když zůstane sedm je 24. noc, jak vysvětlil Abú Sa’íd رضي الله عنه v sahíh hadísu a to je způsob, jakým ji v měsíci jednou určil i Posel Boží صلى الله عليه و سلم. Pokud má ovšem měsíc jen 29 dní, potom připadá na noci liché a počítání podle toho, co zůstalo, vychází stejně, jako počítání podle toho, co uplynulo.
Proto je nejblíže pravdě, aby věřící hledal tuto noc ve všech deseti posledních nocích ramadánu, ve shodě se slovy Posla Božího صلى الله عليه و سلم „hledejte ji v posledích deseti.“
Objevuje se nejčastěji v posledních sedmi nocích a z toho nejčastěji noc 27., jak přísahával Ubejj ibn Ka’b رضي الله عنه, že je to právě sedmadvacátá noc. Proto mu na to opáčili: „Jak jsi na to přišel?“ Odpověděl: „Na základě znamení, o kterých nás zpravil Posel Boží صلى الله عليه و سلم. Zpravil nás o tom, že v ní vycházející slunce ráno vypadá jako mosazná mísa. Nemá žádné paprsky.“ [7]
Tedy tento znak, který od Proroka صلى الله عليه و سلم uvádí Ubejj ibn Ka’b je jedním z nejznámnějších, které hadísy uvádějí. Vztahuje se k dalším znakům této noci, že je „jasná a zářící,“ ž
e je „pokojná,“ že „není ani příliš horká, ani příliš chladná.“ Někdy se může stát, že Alláh ve snu nebo i v bdělosti vyjeví některým lidem, kdy Noc úradku nastane. Takový člověk může vidět světlo, nebo vidět někoho, kdo mu řekne: „Toto je Noc úradku.“ Anebo mu On otevře srdce k tomu, aby viděl a rozpoznal některé z jejích uváděných znaků, podle kterých ji dotyčný určí.
A Alláh Nejvyšší ví nejlépe.“ [8]
Ibn Tejmíjjův žák Ibnu l-Kajjim al-Džewzíjja ohledně pobídky oddat se uctívání každou jednu z posledních deseti nocí ramadánu, aby šance, že zastihneme Noc úradku, byla stoprocentní, poznamenal:
„I kdyby možnost, že nastane Noc úradku, existovala třeba celý rok, modlil bych se celý rok, jen abych ji stihl. Co potom teprve pouhých deset nocí?“ [9]
Šejch Ibn Báz k tomu dodává:
„Kdokoli stojí v modlitbách po všech posledních deset nocí z ramadánu, ten Noc úradku jistojistě najde.” [10]
Šejch Ibn ‘Usejmín na otázku, podle čeho rozpoznat Noc úradku, odpověděl takto:
„Ze znaků Noci úradku je, že je chladivou nocí a srdce věřícího se v ní cítí potěšeně a spokojeně, věřící je aktivní ve svých skutcích zbožnosti a slunce ráno vystoupá na nebe jasně ohraničené a bez paprsků.” [11]
___________________________________________________
[1] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2019.
[2] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2017. Od Abú Sa’ída al-Chudrího رضي الله عنه jej uvádí i Muslim v Sahíhu, hadís č. 1167.
[3] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2014, v obráceném pořadí viz také hadís č. 1901.
[4] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 35.
[5] Muttefekun ‘alejhi. Od ‘Áiše رضي الله عنها zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2020; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1169.
[6] Od ‘Abdulláha ibn ‘Abbáse رضي الله عنهما zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2021.
[7] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 762.
[8] Viz Medžmú’u l-fetáwá, 25/284-285.
[9] Viz al-Fewáid, 1/55.
[10] Viz al-Ichtijárát, 15/430.
[11] Viz Fetáwá Ramadán, 2/852, fetwa č. 841. Viz též Fetáwa š-šejchi Muhammed Sálih al-‘Usejmín, 1/563.