Súry prvního mekkánského období

Děkujeme za podnětný dotaz.

 

Jedním z nejdůležitějších odvětví koránských věd, arab. ‘ulúmu l-Kur´án, je znalost chronologie zjevení. Korán byl Proroku Muhammedovi صلى الله عليه و سلم zjevován v průběhu 23 let shodně potřebám a požadavkům situace, ve které se muslimská umma nacházela, z toho důvodu, aby si vždy vzala z celého příběhu ponaučení, výchovnou lekci a precedens pro svou další existenci, ve shodě s Božím plánem vychovat z Proroka  صلى الله عليه و سلم a jeho společníků, budiž s nimi Alláh spokojen, nejpříkladnější pokolení lidstva. 

 

Základním rozdělením podle chronologie je rozdělení na období mekkánské a medínské. Klíčovým dělítkem je hidžra, událost z roku 622 kř. éry, kdy Posel Boží  صلى الله عليه و سلم přesídlil z Mekky, kde doposud převážně působil, do Medíny, kde založil komunitu věřících, řídící se Božím Zákonem a plně podřizující svůj život Zjevení Božímu. Verše a súry zjevené před tímto datem spadají do mekkánského období a verše zjevené po hidžře spadají do období medínského. 

 

Mekkánské verše jsou kratší (obvykle jsou kratší i celé súry, ale není to vždy pravidlem), jednovětné, nebo jen relativně málo košatá souvětí, jsou údernější, s dynamičtějším a rozmanitějším rytmem. Adresují spíše věroučné otázky, jako víru v Alláha Jediného, odsouzení modloslužebnictví, víru v Soudný Den, trest v hrobě a v Ohni, užívání v Ráji atd. Připomínají též ve zkratce i příběhy prvních proroků. Oslovují lidstvo jako celek, používají emotivnějších výrazových prostředků, jako zvolání, či přísah. 

 

Medínské verše jsou delší, s volnějším a pravidelnějším, ne tolik proměnlivým rytmem. Obracejí se prvoplánovitě k věřícím a rozpracovávají témata Zákona, co je povolené, zakázané, povinné. Pokud je někde zmíněn džihád, vždy jde o medínský verš. Pokud medínské súry rozpracovávají příběhy proroků, pak tak činí více obsáhlejší a detailnější formou. 

 

Nutno však podotknout, že velká část súr obsahuje i verše, které byly zjeveny v jinou dobu než zbytek súry. Takto nacházíme v súrách mekkánských pozdější verše z medínského období a v medínských súrách verše ranější, z období mekkánského.

 

Co se týče periodizace mekkánského období, nejlogičtější je jeho rozdělení do tří až čtyř etap:

 

1a. Začátek zjevení – zjevení prvních pěti veršů súry al-‘Alek (96. v pořadí). Po něm následovalo několik měsíců přestávky, zvanéfetra. 

 

1b. Nejrannější mekkánské období. Zjevené verše jsou velmi krátké, bohaté na zvolání a přísahy na věci, slova a pojmy, které byly pro tehdejší arabskou společnost a její život nějakým způsobem klíčové a ústřední, nebo na jejichž důležitost tímto Alláh upozornil. Súry jsou povětšinou velmi krátké, jejich délka jen zřídka přesahuje 20 poměrně krátkých veršů. Patří sem súry (v chronologickém pořadí) al-‘Alek, Kamer, al-Muzemmil, al-Mudessir, al-Fátiha, al-Mesed, at-Tekwír, al-Lejl, al-Fedžr, ad-Duhá, aš-Šerh, al-‘Asr, al-‘Ádíjját, al-Kewser, al-Má’ún, al-Káfirún, al-Fíl, al-Felek, an-Nás a al-Ichlás (112. v pořadí – obsahuje krátkou a zhuštěnou definici tewhídu, proto je považována za rovnou třetině Koránu). Neobsahují ještě celistvé příběhy proroků, ale spíše jen narážky na ně, či epizody z nich. Naopak plně rozpracovávají islámský koncept tewhídu, Jedinosti a Jedinečnosti Boží.

 

2. Střední mekkánské období zahrnuje súry pojednávající převážně o předešlých prorocích a jejich národech, přirozeně navazují a rozvíjejí témata ranného mekkánského období. V tomto období se poprvé objevuje motiv konfliktu mezi věřícími a starými strukturami společnosti, kterým není víra a věřící po vůli, protože boří dosavadní náboženské představy, zažitá a překonaná schémata společenského fungování a zájmy všech těch, kterým z nich kanul prospěch. Falešná božstva modloslužebníků explicitně odmítla súra an-Nedžm (53. v pořadí). Toto období končí súrou al-Kassas.

 

 

3. Pozdní Mekkánské období je formováno událostí Noční cesty Božího Posla  صلى الله عليه و سلم (al-isrá´ we l-mi´rádž) z Mekky do Jeruzaléma a odtud na nebesa, o kterém vypráví súra al-Isrá´ (17. v pořadí). V této době již platí povinnost pěti denních modliteb. Do tohoto období spadají poměrně dlouhé súry s poněkud delšími verši, než doposud. Vykreslují především příběhy proroků, z různého úhlu, ukazují, že všem je společná víra a uctívání Jediného Boha, Který nemá žádného společníka. Poslední súrou zjevenou v Mekce je an-Nahl (16. v pořadí), zjevená přibližně v době hidžry.

 

A Alláha prosíme, aby nám  ze Své Vznešené Knihy dal poznat co nejvíce. Ámín.