Ibn Abí Hátim zaznamenává od Jezída ibnu l-A’samma:
„Byl jistý muž v Šámu, silný, obdařený silou, který často navštěvoval Omara ibnu l-Chattába, načež jednou k němu přestal přicházet. Omar se zeptal, co je s ním, načež mu bylo odpovězeno, že se znovu oddal alkholu. Omar tehdy povolal svého písaře a poručil mu psát:
Ibn Abí Hátim zaznamenává od Jezída ibnu l-A’samma:
„Byl jistý muž v Šámu, silný, obdařený silou, který často navštěvoval Omara ibnu l-Chattába, načež jednou k němu přestal přicházet. Omar se zeptal, co je s ním, načež mu bylo odpovězeno, že se znovu oddal alkholu. Omar tehdy povolal svého písaře a poručil mu psát:
„Od Omara ibnu l-Chattába tomu a tomu. Mír s tebou. Já děkuji Alláhu za tebe, není božstva kromě Něho, Který odpouští hříchy a přijímá pokání, Který stašlivě trestá a hojně odměňuje. Jiného božstva mimo Něj není, Jemu se vše vrací.“
Poté Omar řekl svým přátelům: „Proste za svého bratra, aby se od srdce kál, aby mu Alláh odpustil.“
Poté když přišel dopis od Omara do rukou onomu muži, začal jej tento číst a stále opakoval:
„Odpouštějícího provinění a Přijímajícího pokání, přísného v trestání i plného shovívavosti, není božstva kromě Něj. U Něho jest konečná“ (srovn. Korán, Gháfir:3 – pozn. překladu)
V podání Abú Na’ímově se říká:
„Toto sám sobě opakoval, načež odvrhl alkohol, a to upřímně. Protožr se o tom dozvěděl Omar, řekl:
„Takto čiňte, když uvidíte svého bratra sejít. Nasměrujte jej a upevněte a proste Boha, aby přijal jeho pokání. A nebuďte satanovi pomocníci proti němu.“ (tím, že byste jej svým tvrdým odsudkem zatvrdili ve hříchu – pozn. překladu).
zdroj: at-Tefsíru l-Kur´áni l-‘Azím od háfize Ibn Kesíra.