Alláh عز و جل pravil ve Své Vznešené Knize:
Alláh عز و جل pravil ve Své Vznešené Knize:
وَبَدَا لَهُم مِّنَ اللَّهِ مَا لَمْ يَكُونُوا يَحْتَسِبُونَ
Tehdy se jim objeví od Boha to, s čím vůbec nepočítali. (Zumer: 47)
Tento verš padl na naše selef obzvláště těžko, natolik, že Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه o tomto verši pravil: „Kdybych vládl celé zemi, rád bych se, kdybych mohl, vykoupil před hrůzou toho, co jím bylo popsáno.“
V jiném verši Alláh Vznešený pravil:
لَّقَدْ كُنتَ فِي غَفْلَةٍ مِّنْ هَٰذَا فَكَشَفْنَا عَنكَ غِطَاءَكَ فَبَصَرُكَ الْيَوْمَ حَدِيدٌ
"Dosud lhostejný jsi byl k tomuto dni, ale sňali jsme ti roušku tvou, takže zrak tvůj se dnes zaostřil."(Káf: 22)
Někteří služebníci Boží, když se se svým Pánem setkají, střetnou věci, které nikdy nečekali. Nemusí si být vůbec vědomi toho, co jejich ruce učinily, nedávaje si vůbec žádný pozor, až do chvíle, kdy se opona zvedla.
Ibn ‘Awn pravil: „Neciť se v bezpečí pro velký počet skutků, neboť zda byly přijaty, či nikoli, nemůžeš vědět. Neciť se v bezpečí před svými hříchy, neboť zda byly odpuštěny, či nikoli, nemůžeš vědět. To proto, žádné své skutky, ať dobré či špatné, nemůžeš vidět. A to, co s nimi Alláh Vznešený učiní, nemůžeš vědět."
Ámir ibn ‘Abd Kajs a další ze selef vždy mívali na paměti tento působivý verš:
إِنَّمَا يَتَقَبَّلُ اللَّهُ مِنَ الْمُتَّقِينَ
Bůh přijímá oběť jen od bohabojných. (Máida:27)
Abú Nu’ajm dodává:„Kolik jen lidí smýšlí, že koná zbožné skutky, ale v Den Soudu budou shromážděni a vrženi tvářemi o zem!“1
Zdroj: Ibn Redžeb: Taríku ila ´lláh.
1 Abú Nu’ajm, 3/360.