Tělesná smyslnost a fyzické požitky na onom světě, díl 4.

O rozmanitých krásách a slastech Ráje

Abu l-Feredž ibnu l-Džewzí pravil:

„Představí-li si člověk nekonečné slastné užívání v Ráji, jakákoli pozemská útrapa se mu vyjeví jako nicotná.“¹

Ibnu l-Kajjim al-Džewzíja řekl:

„Ráj – to není jen název pro všechny ty stromy, jejich plody, jídlo, pití, přenádherné panny, řeky a paláce v něm. Mnoho lidí se dopouští chyby té, že si pod pojmem Ráj představí pouze název toho místa. Ráj je však zcela určitě jménem pro příbytek neomezeného a úplného užívání na věčnosti.“²

Jak asi vypadá věčný život v Ráji? Jaká jsou jeho užívání? Jaké podoby odměny tam na oddané, dobro konající věřící čekají? Korán a Sunna nám zachovávají pro naši lepší představu alespoň malý zlomek rajských výjevů.

O rozmanitých rajských slastech Vznešený Alláh praví:

وَبَشِّرِ الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ أَنَّ لَهُمْ جَنَّاتٍ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ ۖ كُلَّمَا رُزِقُوا مِنْهَا مِن ثَمَرَةٍ رِّزْقًا ۙ قَالُوا هَٰذَا الَّذِي رُزِقْنَا مِن قَبْلُ ۖ وَأُتُوا بِهِ مُتَشَابِهًا ۖ وَلَهُمْ فِيهَا أَزْوَاجٌ مُّطَهَّرَةٌ ۖ وَهُمْ فِيهَا خَالِدُونَ

„Oznam radostnou zvěst těm, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, že pro ně jsou připraveny zahrady, pod nimiž řeky tekou. A kdykoliv se jim za odměnu dostane z nich ovoce, tu řeknou: “Toto je jako to, co nám již dříve bylo uštědřeno,” avšak dostalo se jim jen něco podobného. A budou tam mít manželky čisté? a budou tam nesmrtelní.“ (Bekara: 25)

‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما, nejlepší vykladač Koránu mezi Prorokovými صلى الله عليه وسلم společníky, o těchto Božích slovech poznamenal: „Nic z toho, co je známo na tomto světě, není jako to, co bude v Ráji, jediná shoda je jen v pojmenování.“³  Podle jiného podání řekl: „V Ráji nic nepřipomíná cokoli z života na tomto světě ničím, leda pouze jménem.“⁴

Lidé, kteří vstoupí do Ráje, získají mladistvý vzhled, nebudou mít žádné tělesné vady či nedokonalosti, nebudou mít dokonce ani chloupky na těle a ani žádné vousy. Abú Hurejra رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:

أَهْلُ الْجَنَّةِ جُرْدٌ مُرْدٌ كُحْلٌ لاَ يَفْنَى شَبَابُهُمْ وَلاَ تَبْلَى ثِيَابُهُمْ

„Obyvatelé Ráje budou bez chloupků, holobradí, s očními stíny přímo na kůži. Jejich mládí nikdy nepomine a jejich šat se nikdy neobnosí.“⁵

Obyvatelé Ráje po svém vstupu do něj obdrží některé obzvláště žádané vlastnosti Božích proroků. Al-Mikdám رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

ما مِنْ أحدٍ يموتُ سِقْطاً ولا هَرِماً -وإنَّما الناسُ فيما بينَ ذلك- إلا بُعِثَ ابْنَ ثلاثٍ وثلاثينَ سنةً، فإنْ كان مِنْ أهْلِ الجنَّة كان على مِسْحَةِ آدَم، وصورَةِ يوسُفَ، وقلبِ أيُّوبَ، ومَنْ كانَ مِنْ أهْلِ النار عُظِّموا وفُخِّموا كالَجِبَالِ

„Není nikoho, kdo zemře, ať už jako potracený plod či jako starý kmet – a všichni lidé jsou věkem někde mezi tím – aniž by nebyl vzkříšen ve věku třiatřiceti let. Bude-li mezi obyvateli Ráje, bude mít výšku Ádama, krásu Júsufa a srdce Ajjúba. A kdokoli bude z lidí Ohně, bude ohromný a převeliký jako hora.“⁶

V Ráji budou existovat i honosné příbytky ze zlata a drahého kamení, s luxusními interiéry a přepychovým vybavením. Fadála ibn ‘Ubejd رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:

أَنَا زَعِيمٌ – وَالزَّعِيمُ الْحَمِيلُ – لِمَنْ آمَنَ بِي وَأَسْلَمَ وَهَاجَرَ بِبَيْتٍ فِي رَبَضِ الْجَنَّةِ وَبِبَيْتٍ فِي وَسَطِ الْجَنَّةِ وَأَنَا زَعِيمٌ لِمَنْ آمَنَ بِي وَأَسْلَمَ وَجَاهَدَ فِي سَبِيلِ اللَّهِ بِبَيْتٍ فِي رَبَضِ الْجَنَّةِ وَبِبَيْتٍ فِي وَسَطِ الْجَنَّةِ وَبِبَيْتٍ فِي أَعْلَى غُرَفِ الْجَنَّةِ مَنْ فَعَلَ ذَلِكَ فَلَمْ يَدَعْ لِلْخَيْرِ مَطْلَبًا وَلاَ مِنَ الشَّرِّ مَهْرَبًا يَمُوتُ حَيْثُ شَاءَ أَنْ يَمُوتَ ‏

„Já jsem az-Ze’ím – a az-ze’ím znamená ručitel – pro toho, kdo ve mne uvěří, přijme islám a na jeho cestě přesídlí. Ručím, že obdrží dům na okraji Ráje a dům ve středu Ráje. Ručím, že ten, kdo ve mne uvěří, přijme islám a bude bojovat na cestě Boží, obdrží dům na okraji Ráje, dům uprostřed Ráje a dům na samém vrcholu v nejvyšších komnatách Ráje. Kdokoli tak učiní a usiluje o dobro, kdekoli se nalezne a vyhýbá se zlu, kdekoli se nalezne, si může zemřít, kdekoli chce.“⁷

Někteří obzvláště záslužní věřící v Ráji dostanou podle hadísů nejen domy, ale rovnou i celé paláce, jako Omar ibnu l-Chattáb,⁸ či Chadídža bint Chuwejlid, nechť je s nimi všemi Alláh spokojen.⁹

V Ráji budou existovat i řeky, moře a oceány. Vznešený Alláh praví:

مَّثَلُ الْجَنَّةِ الَّتِي وُعِدَ الْمُتَّقُونَ ۖ فِيهَا أَنْهَارٌ مِّن مَّاءٍ غَيْرِ آسِنٍ وَأَنْهَارٌ مِّن لَّبَنٍ لَّمْ يَتَغَيَّرْ طَعْمُهُ وَأَنْهَارٌ مِّنْ خَمْرٍ لَّذَّةٍ لِّلشَّارِبِينَ وَأَنْهَارٌ مِّنْ عَسَلٍ مُّصَفًّى ۖ وَلَهُمْ فِيهَا مِن كُلِّ الثَّمَرَاتِ وَمَغْفِرَةٌ مِّن رَّبِّهِمْ ۖ كَمَنْ هُوَ خَالِدٌ فِي النَّارِ وَسُقُوا مَاءً حَمِيمًا فَقَطَّعَ أَمْعَاءَهُمْ

„Obraz zahrady rajské, jež přislíbena byla bohabojným: v ní řeky jsou s vodou, jež nezahnívá, a řeky mléka, jehož chuť je neměnná, a řeky vína, jež rozkoší je pijícím, a řeky medu očištěného. A bude tam pro ně ovoce všeho druhu i odpuštění Pána jejich. (Je snad ten, kdo bude zde,) roven těm, kdo věčně budou v ohni dlít, a těm, kdož napájeni budou vodou vroucí, jež roztrhá vnitřnosti jejich?“ (Muhammed: 15)

Anas ibn Málik رضي الله عنه řekl: „Možná, že si myslíte, že rajské řeky tekou koryty vyhloubenými do země (tak jako tečou pozemské řeky). Nikoli! Při Alláhu ony tečou nad povrchem země, jeden jejich břeh je z perel a druhý je z rubínů. A jejich bláto je z pročištěného mošusu.“¹⁰

Hakím ibn Mu’áwíja al-Kušejrí vypráví od svého otce a ten od svého dědečka, jenž slyšel Posla Božíhoصلى الله عليه وسلم říci

في الجنةِ بحرٌ للماءِ، وبحرٌ لِلَّبنِ، وبحرٌ للعسلِ؛ وبحرٌ للخمرِ، ثم تَشقَقُ الأنهارُ منها بعدُ

„V Ráji bude oceán vody, oceán mléka, oceán medu a oceán vína, do nějž budou ústit rajské řeky.“¹¹

V Ráji také existují přenádherné stromy. Podle Abú Hurejry رضي الله عنه popsal Posel Boží صلى الله عليه وسلم rajské stromy takto:

‏ مَا فِي الْجَنَّةِ شَجَرَةٌ إِلاَّ وَسَاقُهَا مِنْ ذَهَبٍ

„Není v Ráji žádného stromu, aniž by jeho kmen nebyl ze zlata.“¹²

Sulejm ibn ‘Ámir رضي الله عنه vypráví, že Prorokovi صلى الله عليه وسلم společníci říkávali: „Alláh nám přinášel prospěch i v podobě nějakého beduína a jeho otázek. Jednou přišel nějaký beduín a zeptal se: „Posle Boží, věru Alláh zmiňuje, že v Ráji bude existovat i jeden škodlivý strom! Nechápu však, jak by mohl v Ráji být nějaký strom, který by mohl být nebezpečný a škodlivý.“

Posel Boží صلى الله عليه وسلم se ho zeptal:

وما هي؟

„A který je to?“

„Cicimek,“ odpověděl beduín a dodal: „ten má přece nepříjemné trny!“

Posel Božíصلى الله عليه وسلم mu odvětil:

أليسَ الله يقول:

{فِي سِدْرٍ مَخْضُودٍ}

، خَضَدَ الله شوْكَهُ، فجعلَ مكانَ كلِّ شوْكَةٍ ثمرةً؛ فإنَّها لتُنْبِتُ ثَمراً، تَفَتَّق الثمرةُ مِنْها عنِ اثْنَيْنِ وسبْعينَ لَوْناً مِنْ طعامٍ، ما فيها لونٌ يُشْبِه الآخَرَ

„Což Alláh neříká: „Ti budou mezi cicimky bezostnými“ (Wáki’a: 28)? Alláh odstraní jejich trny a namísto každého trnu jim dá plod. Bude to vskutku velmi plodný strom. Každý plod bude jako květ hrát dvaasedmdesáti barvami v různých odstínech a žádná barva nebude připomínat jinou.“¹³

Některé z překrásných rajských stromů jsou tak obrovské, že se to vzpírá čemukoli, co známé z tohoto světa. Abú Sa’íd al-Chudrí رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Božíصلى الله عليه وسلم řekl:

إِنَّ فِي الْجَنَّةِ لَشَجَرَةً يَسِيرُ الرَّاكِبُ الْجَوَادَ الْمُضَمَّرَ السَّرِيعَ مِائَةَ عَامٍ، مَا يَقْطَعُهَا

„Věru v Ráji roste i strom, jenž vrhá stín tak široký, že zkušený, zdatný a rychlý jezdec jeho stín nepřejede ani za sto roků.“¹⁴

Obyvatelé Ráje budou naslouchat rozkošným rajským zpěvům. Abú Hurejra رضي الله عنه řekl: „Věru se v Ráji nachází i řeka tekoucí podél celé rajské zahrady. Po obou březích této řeky stojí rajské panny jedna naproti druhé. Zpívají nejrozkošnějšími hlasy, které kdy stvoření mohlo zaslechnout, do té míry, že nikdo nebude chtít uvěřit, že zde i takto nádherné potěšení existuje.“ Abú Hurejrovi posluchači se podivili: „Abú Hurejro, co to bude za nápěvy?“ „Dá-li Alláh,“ odpověděl Abú Hurejra, „budou to slova slávy, chvály, velebení a vychvalování Vznešeného Alláha!“¹⁵

Obyvatelé Ráje budou jezdit na vybraných ušlechtilých jízdních zvířatech. Abú Ajjúb al-Ansáríرضي الله عنه vypráví, že za Poslem Božím صلى الله عليه وسلم jednou přišel jistý beduín a řekl mu: „Posle Boží! Miluju koně. Budou koně i v Ráji?“ Posel Boží صلى الله عليه وسلم mu na jeho otázku odpověděl:

إِنْ أُدْخِلْتَ الْجَنَّةَ أُتِيتَ بِفَرَسٍ مِنْ يَاقُوتَةٍ لَهُ جَنَاحَانِ فَحُمِلْتَ عَلَيْهِ ثُمَّ طَارَ بِكَ حَيْثُ شِئْتَ

„Vstoupíš-li do Ráje, bude ti přivedena klisna, celá z rubínů, se dvěma křídly. Budeš na ni posazen a budeš na ní moci v Ráji poletovat, kamkoli se ti jen zachce.“¹⁶

Podle Burejdova رضي الله عنه podání se další muž otázal, zda budou v Ráji také velbloudi. Posel Boží صلى الله عليه وسلم mu nejprve neodpovídal a nakonec mu na jeho naléhání sdělil:

إِنْ يُدْخِلْكَ اللَّهُ الْجَنَّةَ يَكُنْ لَكَ فِيهَا مَا اشْتَهَتْ نَفْسُكَ وَلَذَّتْ عَيْنُكَ ‏

„Pokud ti Alláh dá vstoupit do Ráje, připraví tam pro tebe přesně to, po čem tvá duše touží a co tvému oku lahodí.“¹⁷

Obyvatelé Ráje budou mít k dispozici i početné, mladé a silné služebnictvo. ‘Abdulláh ibn ‘Amr رضي الله عنهما řekl: „Věru i ti z obyvatel Ráje, kteří budou nejníže postavení, budou mít na tisíc sluhů, kteří je budou pilně obskakovat. Každý z nich bude pověřen úkolem odlišným, než má ten druhý.“ A potom recitoval verš:

وَيَطُوفُ عَلَيْهِمْ وِلْدَانٌ مُّخَلَّدُونَ إِذَا رَأَيْتَهُمْ حَسِبْتَهُمْ لُؤْلُؤًا مَّنثُورًا ‎

„Mezi nimi obcházet budou chlapci mládí věčného; při pohledu na ně bys myslil, že jsou to perly rozsypané.“ (Insán: 19)¹⁸

I když už nebude smrti, lidé budou žít věčně a nebude tudíž třeba ani doplňovat řady našeho druhu rozením lidí nových, pokud si to obyvatelé Ráje budou přát, budou se snad moci těšit i z dětí. Abú Sa’íd al-Chudríرضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم o tomto říci:

الْمُؤْمِنُ إِذَا اشْتَهَى الْوَلَدَ فِي الْجَنَّةِ كَانَ حَمْلُهُ وَوَضْعُهُ وَسِنُّهُ فِي سَاعَةٍ كَمَا يَشْتَهِي

„Pokud by si to věřící přál, bude v Ráji moci mít i děti. Celé těhotenství, porod tohoto dítěte a jeho růst do žádaného věku nepotrvá ani hodinu a dítě bude zrovna takové, jaké si ho dotyčný bude přát.“¹⁹

Abú ‘Ísá at-Tirmizí ve své poznámce k uvedenému hadísu říká, že učenci se v této otázce neshodli. Někteří řekli, že v Ráji sice existuje pohlavní styk, ale děti se tam už nerodí. Tento názor se uvádí od Táwúse, Mudžáhida a Ibráhíma an-Necha’ího. Ishák ibn Ibráhím uvádí, že hadís je vyřčen hypoteticky, ale nikdo si nic takového přát nebude a neuskuteční se to. Stejné se uvádí i od Muhammeda aš-Šáfi’ího a Abú Rázina al-‘Ukajlího.

1. Viz Sajdu l-chátir, str. 612.
2. Viz Medáridžu s-sálikín, 2/80.
3. Zaznamenal Ibn Džerír at-Taberí v Džámi’u l-bejáni ‘ani te´wíli áji l-Kur´án, 1/392.
4. Zaznamenal Ibn Abí Hátim v Tefsíru, podání č. 260.
5. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2539 jako hasan gharíb. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3699.
6. Zaznamenali at-Taberání v al-Mu’džemu l-Kebíru, 20/280; Ibn Bešerán v al-Amálí, hadís č. 1431; a al-Bejhekí v al-Ba’su we n-nušúr, hadís č. 422. Jako hasan li-ghajrihi ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3701.
7. Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 3133. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 1300.
8. Hadís o tom zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5226.
9. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2434.
10. Uvádí as-Sujútí v ad-Dureru l-mensúr, 6/401. Jako sahíh ho v této mewkúf formě doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 2513. U podobných mewkúf podání se předpokládá doloženost k Poslu Božímu صلى الله عليه وسلم, protože se jedná o znalost nepoznatelného (arab. الغيب al-ghajb), kterou nemohl Anas رضي الله عنه získat jinde, nežli od Posla Božího صلى الله عليه وسلم a Posel Boží byl o těchto záležitostech přímo zpraven od Alláha, Jediného Znalce nepoznatelného. Anas následně poznatek pouze zformuloval vlastními slovy.
11. Zaznamenal Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 2623; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2571 jako hasan sahíh. Jako hasan ho ocenil al-Abání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3722.
12. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2525, jako hasan gharíb; Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 7410; a Abú Ja’lá v Musnedu, hadís č. 6195. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3732.
13. S odvoláním na Ibn Abi d-Dunjá ho uvádí al-Munzirí v at-Terghíbu wet-terhíb, 4/383. Jako sahíh li-ghajrihi ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3742.
14. Muttefekun ‘alejhi, zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6553 a Muslim v Sahíhu, hadísy č. 2827 a 2828.
15. S odvoláním na al-Bejhekího ho uvádí al-Munzirí v at-Terghíbu wet-terhíb, 4/392. Jako sahíh ho v mewkúf podobě doložil al-Albání v Sahíhu t-terghíb, hadís č. 3751. Mewkúf podání, kde sahábové popisují Ráj či jiné věci z nepoznatelného světa je třeba chápat jako doložená k Poslu Božímu صلى الله عليه وسلم, protože takové informace nemohli získat žádnou jinou cestou.
16. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2544; jako sahíh li-ghajrihi ho ocenil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3757.
17. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2543; a jako hasan li-ghajrihi ho oceňuje al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3756.
18. Jako sahíh ho takto v mewkúf formě uvádí al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3705. Vzhledem k tomu, že sahábové získávali vědomosti o výkladu Koránu od Proroka صلى الله عليه وسلم samotného, je třeba i toto mewkúf podání brát stejně jako merfú’.
19. Zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2563 jako hasan gharíb; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 11079. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu Suneni t-Tirmizí, hadís č. 2077.