Tělesná smyslnost a fyzické požitky na onom světě, díl 5.

Ohledně hostin a dalšího užívání v Ráji Zejd ibn Arkamرضي الله عنه uvádí, že k Poslu Božímuصلى الله عليه وسلم jednou přistoupil jeden žid a otázal se ho: „Abu l-Kásime, netvrdíš snad, že obyvatelé Ráje budou v Ráji hodovat a pít?“ Posel Božíصلى الله عليه وسلم mu odpověděl:

نعم, والَّذي نفْسُ محمَّدٍ بيَدِه، إنَّ أحَدهُم لَيُعْطى قوَّة مِئَةِ رجلٍ؛ في الأكْلِ والشُّرْبِ والجمَاعِ

„Ano, při Tom, v Jehož Ruce je Muhammedova duše, věru každému z nich bude dáno při jídle, pití a souloži síly a vytrvalosti stovky mužů!“

Dotyčný se otázal znovu: „Jenže kdo jí a pije bude přeci muset také vykonat potřebu, ale v Ráji přece nebude ničeho nepříjemného!“

Posel Boží صلى الله عليه وسلم mu na jeho námitku odvětil:

تكونُ حاجَةُ أحدِهم رَشحًا يفيضُ مِن جلودِهم كرشحِ المِسكِ، فيَضمُرُ بطنُه

„Svou potřebu někdo z nich vykoná vylučováním skrze svou kůži. A to bude mít podobu vůně mošusu. Poté se jejich břicha vyprázdní a slehnou.“¹

O intimním životě v Ráji

Na muže z řad obyvatel Ráje čekají přenádherné a rozkošné, okaté, věčně mladé bujné a vnadné, čisté panenské společnice známé jako rajské děvy húrisky (arab. حور العين húru l-‘ín), které uspokojí všechna jejich intimní přání. Jejich popis se uvádí na mnoha místech v Koránu a Sunně.

V popisu odměny obyvatel Ráje Vznešený Alláh praví:

وَحُورٌ عِينٌ ‎﴿٢٢﴾‏ كَأَمْثَالِ اللُّؤْلُؤِ الْمَكْنُونِ ‎﴿٢٣﴾‏ جَزَاءً بِمَا كَانُوا يَعْمَلُونَ

„Tam budou i dívky velkých očí černých, jež srovnat lze s perlami střeženými, odměnou za to, co vykonali na zemi.“ (Wáki’a:22-24)

As-Se’dí poskytl následující objasnění těchto Božích Slov:

„Výraz الحوراء al-hawrá´ v arabštině označuje světlou ženu s velkýma výraznýma a nádhernýma očima lemovanýma očními stíny. Slovo العين al-‘ín odkazuje právě na oči. Právě oči jsou na ženách jednou z nejkrásnějších věcí a znamení celkové krásy. Přirovnání ke střeženým perlám znamená, že budou jako čisté, zářící bílé perly, zahalené a chráněné, ukryté před zraky lidí, před větrem a sluncem. A takové jsou i húrisky. Jsou zkrátka dokonalé, nemají žádnou vadu na kráse, jsou nádherné v každičkém ohledu. Pokaždé, když na kteroukoli z nich pohlédneš, nespatříš vůbec nic, kromě toho, co tě ještě více pohladí po duši.“²

Alláh jejich krásu v Koránu popisuje i tímto příměrem:

كَأَنَّهُنَّ الْيَاقُوتُ وَالْمَرْجَانُ ‎

„Rubínům a perlám se budou podobat.“ (Rahmán: 58)

Ibn Džerír at-Taberí k tomu poznamenal:

„Podle Ibn Zejda to znamená, že jsou jako rubíny čisté a jako perly jsou bílé. Jsou drahocenné jako rubíny a světlé jako perly.“³

O jejich stvoření a charakteru se Alláh zmiňuje i zde:

إِنَّا أَنشَأْنَاهُنَّ إِنشَاءً ‎﴿٣٥﴾‏ فَجَعَلْنَاهُنَّ أَبْكَارًا ‎﴿٣٦﴾‏ عُرُبًا أَتْرَابًا ‎

„Dívky ty jsme zvláštním stvořením stvořili a pannami jsme je učinili láskyplnými, věku stejného.“ (Wáki’a: 35-37)

Ibn Kesír ve svém vysvětlení uvedených Božích slov cituje Se’ída ibn Džubejra a Ibn ‘Abbáse, jež termín عربا ‘uruben, tj. „láskyplnými,“ vyložili jako „ty, které milují své manžele a jejich manželé milují je.“ Dále uvádí, že podle ad-Dahháka výraz أترابا atráben, tj. „věku stejného“ znamená, že budou jejich vrstevničkami, tedy budou mít stejně jako oni třiatřicet roků. Podle as-Suddího to znamená, že „budou shodné svým temperamentem a náturou a nebudou žárlit jedna na druhou, tak jako to pozemské spolumanželky činívají.“⁴

Ibn Hadžer uvádí od Mudžáhida vysvětlení, že „budou láskyplné a odpovídajícího věku vůči svým manželům.“⁵

Vznešený Alláh o rajských pannách zjevuje:

فِيهِنَّ خَيْرَاتٌ حِسَانٌ ‎﴿٧٠﴾‏ فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ ‎﴿٧١﴾‏ حُورٌ مَّقْصُورَاتٌ فِي الْخِيَامِ ‎

„Tam dívky budou rozkošné a překrásné – které z dobrodiní Pána svého můžete popírat? – velkých černých očí, ve stanech střežené“ (Rahmán: 70-72)

Ibnu l-Kajjim tuto pasáž vysvětluje:

„Jsou popisovány jako světlé a přenádherné. Arabský termín خيارة chajjára označuje ženu, která v sobě spojuje všechny dobré vlastnosti uvnitř i navenek, jejíž fyzická i duševní krása je dokonalá.“⁶

Na jiném místě je Alláh hovoří o Ráji takto:

وَلَهُمْ فِيهَا أَزْوَاجٌ مُّطَهَّرَةٌ ۖ وَهُمْ فِيهَا خَالِدُونَ

„A budou tam mít manželky čisté a budou tam nesmrtelní.“ (Bekara: 25)

Ibnu l-Kajjim vysvětluje:

„Tj. čisté od menstruační krve, moči, stolice a dalších nečistot či čehokoli, co může u žen existovat a překážet na tomto světě. Jsou také čisté od závisti, nudnosti v očích svých manželů, anebo v tom, že by zatoužily po někom jiném.“⁷

Rajské panny klopí cudně svůj zrak a na nikoho jiného, nežli na své manžele, ani nepohlédnou. Alláh o Ráji praví:

 فِيهِنَّ قَاصِرَاتُ الطَّرْفِ لَمْ يَطْمِثْهُنَّ إِنسٌ قَبْلَهُمْ وَلَا جَانٌّ ‎

„Tam dívky sklopených zraků, jichž předtím ani muž, ani džin se nedotkl, budou dlít“ (Rahmán: 56)

Ibnu l-Kajjim říká:

“Není jim umožněno ani se dívat, ani se ukazovat před kýmkoli jiným, nežli před jejích manžely. Jsou střeženy jen pro své manžely a ze svých domovů ani nevycházejí. Omezují se jen na své manžely a po nikom jiném ani netouží. Jsou popisované jako „sklopených zraků,“ což je ještě konkrétnější popis. Ony nikdy nepozdvihnou zraky a nikdy se na nikoho ani nepodívají, věnujíce veškerou svou lásku pouze svým manželům.“⁸

Četné popisy húrisek uvádí i Sunna, např. v hadísu od Abú Hurejry رضي الله عنه, kde Posel Boží صلى الله عليه وسلم popisuje manželky první skupiny věřících, která vejde do Ráje, se uvádí:

وَلِكُلِّ وَاحِدٍ مِنْهُمْ زَوْجَتَانِ، يُرَى مُخُّ سُوقِهِمَا مِنْ وَرَاءِ اللَّحْمِ، مِنَ الْحُسْنِ

„Každý z nich bude mít dvě manželky, tak krásné, že samou krásou bude prosvítat jejich bérci morek jejich kostí.“⁹

Ibn Hadžer al-‘Askalání tento příměr vysvětlil:

„Jsou tak přenádherné, až jsou jakoby průsvitné. Jakoby se viděl morek kostí jejich nohou, jakoby muž mohl vidět odraz své tváře na játrech jedné z nich, jako by byly třpytící se zrcadlo, jak jemnou budou mít pokožku a zářivou pleť!“¹⁰

V hadísu od Anase ibn Málika رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká:

وَلَوْ أَنَّ امْرَأَةً مِنْ أَهْلِ الْجَنَّةِ اطَّلَعَتْ إِلَى أَهْلِ الأَرْضِ لأَضَاءَتْ مَا بَيْنَهُمَا وَلَمَلأَتْهُ رِيحًا، وَلَنَصِيفُهَا عَلَى رَأْسِهَا خَيْرٌ مِنَ الدُّنْيَا وَمَا فِيهَا

„Pokud by se některá žena z žen ráje přišla podívat mezi lidi na tento svět, svou krásou by ozářila vše, co je mezi nebesy a zemí a naplnila by vše mezi nimi svou vůní. A už jen její šátek je krásnější, nežli celý tento svět a vše, co je v něm.“¹¹

Podle vícero učenců výkladu Koránu je rajská odměna v podobě pohlavního styku s pannami rajskými zmíněna i v Koránu, ve verši:

إِنَّ أَصْحابَ الْجَنَّةِ الْيَوْمَ فِي شُغُلٍ فاكِهُونَ

„V ten den budou obyvatelé ráje radovánkami zaměstnáni“ (JáSín: 55)

Ibn Kesír uvádí, že podle ‘Abdulláha ibn ‘Abbáse a ‘Abdulláha ibn Mes’úda z řad Prorokových صلى الله عليه وسلم společníků رضي الله عنهم أجمعين a učenců prvních generací muslimů, jako byli Se’íd ibnu l-Musejjib, ‘Ikrima, al-Hasan al-Basrí, Katáda a mnozí další, tyto „radovánky“ znamenají, že „budou plně zaměstnáni zbavováním rajských panen jejich panenství.“¹²

Existuje také velké množství podání od Posla Božíhoصلى الله عليه وسلم, dochovaných vysokým počtem jeho společníků, která přímo a explicitně zmiňují pohlavní styk v Ráji.

Anas ibn Málik رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká:

يُعْطَى المُؤْمِنُ فِي الجَنَّةِ قُوَّةَ كَذَا وَكَذَا مِنَ الجِمَاعِ

„Každému věřícímu bude v Ráji dána výdrž, aby vykonal soulož tolikrát a tolikrát.”

Anas se zeptal: „Posle Boží, kde vezmeme takovou výdrž?“ A on mu odpověděl:

يُعْطَى قُوَّةَ مِائَةٍ

„Bude vám dáno výdrže za sto mužů.“¹³

V hadísu Zejda ibn Arkama رضي الله عنهما Posel Boží صلى الله عليه وسلم odpovídá židovi, který o tomto pochyboval, slovy:

بَلَى وَالَّذِي نَفْسِي بِيَدِهِ، إِنَّ أَحَدَهُمْ لَيُعْطَى قُوَّةَ مِائَةِ رَجُلٍ فِي الْمَطْعَمِ وَالْمَشْرَبِ وَالشَّهْوَةِ وَالْجِمَاعِ

„Ovšemže, při Tom, v Jehož Ruce je má duše! Každému z nich se na jídlo, pití a pohlavní styk dostane výdrže a síly stovky mužů.”¹⁴

Abú Hurejra رضي الله عنه se jednou zeptal: „Posle Boží, opravdu budeme v Ráji moci mít se svými ženami styk?“
Posel Boží صلى الله عليه وسلم mu odpověděl:

إِي وَالَّذِي نَفْسِي بِيَدِهِ، إِنَّ الرَّجُلَ لَيُفْضِي فِي الْغَدَاةِ الْوَاحِدَةِ إِلَى مِائَةِ عَذْرَاءَ

„Ovšem, při Tom v Jehož Ruce je má duše, za jediné jitro bude člověk schopen uspokojit stovku panen!“¹⁵

Někteří učenci hadísu vznesli námitku, že otázku vznesl nikoli Abú Hurejra, ale ‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما, jak se uvádí od ad-Dárekutního.¹⁶

V jiné verzi tohoto podání je řečeno:

نَعَمْ وَالَّذِي نَفْسِي بِيَدِهِ دَحْماً دَحْماً؛ فَإِذَا قَامَ عَنْهَا رَجَعَتْ مُطَهَّرَةً بِكْرًا

“Ano, při Tom v Jehož Ruce je moje duše, budou zažívat orgasmus za orgasmem. A když skončí, ona se vrátí do svého původního stavu, bude zase čistá panna.“¹⁷

Podle další verze odpověď zněla:

نَعَمْ، بِذَكَرٍ لَا يَمَلُّ، وَفَرْجٍ لَا يُجْفَا، وَشَهْوَةٍ لَا تَنْقَطِعُ

„Ano, pyjem, který neochabne, vagínou, která neztratí vlhkost a s tužbou, která nevyhasne.“¹⁸

Abú Umáma al-Báhilíرضي الله عنه se Posla Božího صلى الله عليه وسلم také tázal na pohlavní styk v Ráji a dostalo se mu velmi podobné odpovědi:

نَعَمْ، بِذَكَرٍ لَا يَمَلُّ، وَشَهْوَةٍ لَا تَنْقَطِعُ دُحْمًا دُحْمًا

„Ano, pyjem, který neochabne, vagínou, která nepocítí suchost a s tužbou, která nevyhasne, budou zažívat orgasmus za orgasmem!“¹⁹

1. Uvádí al-Hajsemí v Medžme’u z-zewáid, 10/419. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3739.
2. Viz Tejsíru l-Kerími l-Mennán, str. 991.
3. Viz Džámi’u l-beján, 27/152.
4. Viz Tefsíru l-Kur´áni l-‘Azím, 4/294.
5. Viz Fethu l-Bárí, 8/626.
6. Viz Rawdatu l-muhibbín, str. 243.
7. Viz Rawdatu l-muhibbín, str. 243-244.
8. Viz Rawdatu l-muhibbín, str. 244.
9. Muttefakun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3014; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2843.
10. Viz Fethu l-Bárí, 8/570.
11. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2796.
12. Viz Tefsíru l-Kur´áni l-‘Azím, 6/518.
13. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2536 jako sahíh a další. Jako sahíh ho ocenil i Ibnu l-Kajjim v Hádíju l-arwáh, str. 232.
14. Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 4/367 a 371; jako sahíh ho doložili Ibnu l-Kajjim v Hádíju l-arwáh, str. 187; a al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3739.
15. Zaznamenal at-Taberání v al-Mu’džemu l-awsat, hadís č. 718. Jako sahíh podle podmínek Muslima ho doložil Dijá´ al-Makdisí, jak uvádí at-Tuwejdžirí v Itháfu l-džemá’a, 3/268.
16. Viz al-‘Ilelu l-wárida, 10/30.
17. Zaznamenal Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 7402. Jako sahíh doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, 3351.
18. Zaznamenali Ishák ibn Ráhawejh v Musnedu, hadís č. 345; a al-Bezzár v Musnedu, 16/243 s poznámkou, že tato verze není autenticky doložitelná. Toto potvrzuje i al-Hajsemí v Medžme’u z-zewáid, 10/417. Nicméně jeho smysl lze potvrdit na základě obecného znění dalších podobných podání od Ibn ‘Abbáse a Abú Umámy رضي الله عنهم. Podobné podání uvádí i Abú Ja’lá v Musnedu, hadís č. 2436 se slabým řetězcem vypravěčů.
19. Zaznamenal at-Taberání v al-Mu’džemu l-Kebír, 8/160 a 172 a další. Ačkoli je tento konkrétní isnád slabý, podání je doloženo jako autentické na základě dalších podání, jak uvádí al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, 7/1062.