Tělesná smyslnost a fyzické požitky na onom světě, díl 6.

A co je připraveno pro ženy?

Nepřátelé Boží víry a Božího Zákona, kteří dnes rozvracejí muslimské státy a společnosti, podvracejí muslimské rodiny a obracejí ženy islámu proti jejich manželům, otcům i jejich víře a jejich Pánu, propagují myšlenku, že popis rajských odměn v Koránu a Sunně nepočítá se ženami a odměnou pro ně. Následující řádky dokazují, že tito zlovolníci buď islám vůbec neznají, anebo o jeho věrouce s plným úmyslem a zcela nepokrytě lžou.

Vznešený Alláh totiž ze Své Milosti a Vděku přislíbil odměnu nejen mužům, ale i ženám, shodně jejich činům tak, že se žádná jejich zásluha neztratí:

أَنِّي لَا أُضِيعُ عَمَلَ عَامِلٍ مِّنكُم مِّن ذَكَرٍ أَوْ أُنثَىٰ ۖ بَعْضُكُم مِّن بَعْضٍ

„Nedopustím věru, aby se ztratil skutek jediný, který kdokoliv z vás učiní, ať je to muž či žena, vždyť jeden k druhému patříte.“ (Áli ‘Imrán: 195)

وَمَن يَعْمَلْ مِنَ الصَّالِحَاتِ مِن ذَكَرٍ أَوْ أُنثَىٰ وَهُوَ مُؤْمِنٌ فَأُولَٰئِكَ يَدْخُلُونَ الْجَنَّةَ وَلَا يُظْلَمُونَ نَقِيرًا

„A ten, kdo koná dobré a je věřící – ať je to muž, či žena – ten vejde do ráje a nebude ošizen ani o slupku pecky datlové.“ (Nisá´: 124)

وَعَدَ اللَّهُ الْمُؤْمِنِينَ وَالْمُؤْمِنَاتِ جَنَّاتٍ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا وَمَسَاكِنَ طَيِّبَةً فِي جَنَّاتِ عَدْنٍ ۚ وَرِضْوَانٌ مِّنَ اللَّهِ أَكْبَرُ ۚ ذَٰلِكَ هُوَ الْفَوْزُ الْعَظِيمُ ‎

„Bůh přislíbil věřícím mužům a věřícím ženám zahrady, pod nimiž řeky tekou, v nichž nesmrtelní budou dlít, a přislíbil jim příbytky rozkošné v zahradách Edenu. Však zalíbení Boží bude odměnou největší, a to úspěch bude nesmírný.“ (Tewba: 72)

مَنْ عَمِلَ صَالِحًا مِّن ذَكَرٍ أَوْ أُنثَىٰ وَهُوَ مُؤْمِنٌ فَلَنُحْيِيَنَّهُ حَيَاةً طَيِّبَةً ۖ وَلَنَجْزِيَنَّهُمْ أَجْرَهُم بِأَحْسَنِ مَا كَانُوا يَعْمَلُونَ ‎

„Kdokoliv zbožné skutky koná, ať muž či žena, a je věřící, toho vzkřísíme k životu překrásnému a věru je odměníme odměnou podle toho nejlepšího, co učinili.“ (An-Nahl: 97)

وَمَنْ عَمِلَ صَالِحًا مِّن ذَكَرٍ أَوْ أُنثَىٰ وَهُوَ مُؤْمِنٌ فَأُولَٰئِكَ يَدْخُلُونَ الْجَنَّةَ يُرْزَقُونَ فِيهَا بِغَيْرِ حِسَابٍ ‎

„A kdokoliv koná dobré – ať muž je či žena – a je věřící, ten do ráje vstoupí, kde obdařen bude darem nepočítaným.“ (Gháfir: 40)

لِّيُدْخِلَ الْمُؤْمِنِينَ وَالْمُؤْمِنَاتِ جَنَّاتٍ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا وَيُكَفِّرَ عَنْهُمْ سَيِّئَاتِهِمْ ۚ وَكَانَ ذَٰلِكَ عِندَ اللَّهِ فَوْزًا عَظِيمًا

„a aby věřící muže a věřící ženy uvedl do zahrad, pod nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní budou, a aby špatné skutky jejich vymazal – a to u Boha je úspěch nesmírný“ (Feth: 5)

يَوْمَ تَرَى الْمُؤْمِنِينَ وَالْمُؤْمِنَاتِ يَسْعَىٰ نُورُهُم بَيْنَ أَيْدِيهِمْ وَبِأَيْمَانِهِم بُشْرَاكُمُ الْيَوْمَ جَنَّاتٌ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا ۚ ذَٰلِكَ هُوَ الْفَوْزُ الْعَظِيمُ

„V ten den spatříš, jak před věřícími muži a ženami a po pravici jejich poběží světlo jejich, bude jim řečeno: “Radostná zpráva pro vás: dnes vstoupíte do zahrad, pod nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní budete!” A to věru bude úspěch nesmírný.“ (Hadíd: 12)

Ummu ‘Ummára al-Ansáríja رضي الله عنها vypráví, že Poslu Božímu صلى الله عليه وسلم řekla: „Jakoby všechno bylo jen pro muže. Žádná odměna pro ženy se nezmiňuje!“ Jako odpověď byl zjeven verš:

إِنَّ الْمُسْلِمِينَ وَالْمُسْلِمَاتِ وَالْمُؤْمِنِينَ وَالْمُؤْمِنَاتِ وَالْقَانِتِينَ وَالْقَانِتَاتِ وَالصَّادِقِينَ وَالصَّادِقَاتِ وَالصَّابِرِينَ وَالصَّابِرَاتِ وَالْخَاشِعِينَ وَالْخَاشِعَاتِ وَالْمُتَصَدِّقِينَ وَالْمُتَصَدِّقَاتِ وَالصَّائِمِينَ وَالصَّائِمَاتِ وَالْحَافِظِينَ فُرُوجَهُمْ وَالْحَافِظَاتِ وَالذَّاكِرِينَ اللَّهَ كَثِيرًا وَالذَّاكِرَاتِ أَعَدَّ اللَّهُ لَهُم مَّغْفِرَةً وَأَجْرًا عَظِيمًا ‎

„Muslimové a muslimky, věřící muži a věřící ženy, poslušní a poslušné, pravdomluvní a pravdomluvné, trpěliví a trpělivé, pokorní a pokorné, dárci a dárkyně almužny, postící se muži a postící se ženy, cudní a cudné, muži a ženy hojně Boha vzpomínající – těm všem Bůh věru připravil odpuštění i odměnu nesmírnou.“ (Ahzáb: 35)¹

Korán hovoří i o rajské speciální odměně pro oddané a zbožné, dobro konající věřící ženy tohoto světa:

إِنَّا أَنشَأْنَاهُنَّ إِنشَاءً ‎﴿٣٥﴾‏ فَجَعَلْنَاهُنَّ أَبْكَارًا ‎﴿٣٦﴾‏ عُرُبًا أَتْرَابًا ‎﴿٣٧﴾

„Dívky ty jsme zvláštním stvořením stvořili a pannami jsme je učinili, láskyplnými, věku stejného.“ (Wáki’a: 35-37)

Ibn Kesír uvádí, že tato slova se nevzdahují zdaleka jen na húrisky, ale i na smrtelnice, které vejdou do Ráje:

„To znamená, že věřící oddané a zbožné ženy budou stvořeny znovu a bude jim navráceno svěží mládí poté, co na tomto světě zestárly. Stanou se mladými děvčaty, pannami, vnadnými a elegantními, nádhernými a chtivými svých manželů.“²

Tak, jako ony byly zkrášleny pro své manžele, budou i jejich manželé zkrášleni pro ně. ‘Abdulláh ibn ‘Abbás říká: „Budou vášnivé a plné citů vůči svým manželům, ale i jejich manželé budou vášniví a plní citu vůči nim.“³

Ibn Kesír uvádí ohledně slov Vznešeného Alláha:

 وَكَوَاعِبَ أَتْرَابًا

„dívky s plnými ňadry, věkem s nimi stejné“ (Neba´: 33)

Ibn ‘Abbás, Mudžáhid a další smýšlí, že odkazují na navrácení mladosti a bujné fyzické krásy pozemským ženám.⁴

Na ženy tady podle koránských veršů a Prorokových صلى الله عليه وسلم hadísů čeká dar věčného mládí a nadpozemské krásy, neustálého zkrášlování, nádherných zdobených šatů a oděvů a luxusních příbytků s nejpřepychovějším vybavením, jak můžeme vyčíst i z této koránské pasáže, která se kromě toho nijak nezmiňuje o pohlaví takto odměňovaných:

وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ نَّاعِمَةٌ ‎﴿٨﴾‏ لِّسَعْيِهَا رَاضِيَةٌ ‎﴿٩﴾‏ فِي جَنَّةٍ عَالِيَةٍ ‎﴿١٠﴾‏ لَّا تَسْمَعُ فِيهَا لَاغِيَةً ‎﴿١١﴾‏ فِيهَا عَيْنٌ جَارِيَةٌ ‎﴿١٢﴾‏ فِيهَا سُرُرٌ مَّرْفُوعَةٌ ‎﴿١٣﴾‏ وَأَكْوَابٌ مَّوْضُوعَةٌ ‎﴿١٤﴾‏ وَنَمَارِقُ مَصْفُوفَةٌ ‎﴿١٥﴾‏ وَزَرَابِيُّ مَبْثُوثَةٌ ‎

„A v ten den budou tváře jiných blažené, úsilím svým potěšené, v zahradě vyvýšené, kde neuslyší tlachání plané; v ní prameny jsou proudící a pohovky zvýšené a poháry rozestavené a podušky v řadách vyrovnané a drahé koberce rozprostřené.“ (Ghášija: 8-16)

Ba co více skutečnosti se všechny konkrétní popisy, týkající se krásy húrisek, týkají o to více i smrtelnic z řad oddaných a dobro konajících věřících. To můžeme rozumět z kontextu hadísů hovořících explicitně a přímo o „ženách z obyvatel Ráje,“ a nikoli jen o „rajských ženách,“ jako např. zde:

وَلَوْ أَنَّ امْرَأَةً مِنْ نِسَاءِ أَهْلِ الْجَنَّةِ اطَّلَعَتْ إِلَى الأَرْضِ لأَضَاءَتْ مَا بَيْنَهُمَا

„Kdyby se některá žena z obyvatel ráje objevila na zemi, svou krásou by ozářila vše, co je mezi nebesy a zemí.“⁵

Toto by podporovalo názor, že hadís se týká húrisek až v druhém plánu, avšak jeho prvotním záměrem je hovořit o ženách z řad lidského rodu, které získají rajskou odměnu. Totéž platí i pro výše citované hadísy, které hovoří o jejich vůni či přirovnávají krásu jejich nohou k průhlednosti, i ty se mají o to více týkat i žen tohoto světa, jak smýšlí Háfiz al-‘Irákí.⁶

Mnoho dalších hadísů, sice většinou slabých a neautentických, dokonce explicitně hovoří o přednostech pozemských žen nad húriskami. Budou vyššího postavení, budou si více užívat a budou ještě krásnější, než samotné rajské děvy. Navzdory jejich slabosti je tato informace dohromady dochována dostatečně jasně, abychom o ní mohli seriózně uvažovat.

Podle jednoho takového podání se matka věřících Ummu Selema رضي الله عنها zeptala svého manžela, Posla Božího صلى الله عليه وسلم: „Posle Boží, budou mít v Ráji navrch ženy tohoto světa, anebo húrisky?“

Dostalo se jí odpovědi:

بل نساءُ الدنيا أفضلُ من الحُورِ العينِ، كفضلِ الظهارةِ على البطانةِ

„Ovšemže navrch budou mít v Ráji ženy tohoto světa, zrovna tak, jako má líc oděvu navrch nad rubem.“

Ummu Selema se potom zeptala: „A jaký je důvod, Posle Boží?“

Odpověděl:

بصلاتهنَّ وصيامهن َّوعِبادتهنَّ للهِ، ألبسَ اللهُ وجوههنَّ النورُ، وأجسادهنَّ الحرِيرُ، بيضُ الألوانِ، خضرُ الثيابِ، صفرُ الحُلِيّ، مجامرهنّ الدرُّ، وأمشاطهنَّ الذهب، يقلنَ: ألا نحنُ الخالداتُ فلا نموتُ، ونحن الناعماتُ فلا نبأسُ أبدا، ألا ونحنُ المقِيماتُ فلا نظعنُ أبدا، ألا ونحنُ الراضياتُ فلا نسخطُ أبدا طوبى لمن كنّا له وكانَ لنا

„To proto, že dodržovaly modlitbu, postily se a uctívaly Alláha. Alláh dá jejim tvářím světlo a těla zahalí oděvy z hedvábí. Všechny budou mít zářící hebkou pleť, zelené nádherné šaty a zářivě zlatožluté šperky. Budou mít flakónky na parfémy z perel a hřebínky z ryzího zlata. Budou říkat: „My jsme ty ženy, které tu zůstanou věčně a už nikdy nezemřou. My jsme ty ženy, které dosáhly věčné blaženosti a blahobytu a budou v něm už napořád. My už nikdy nebudeme zažívat žádné obtíže. My jsme ty ženy, které tu zůstanou už navěky a nikdy nebudou nuceny odtud odejít. Poslouchejte, my jsme ženy blažené, šťastné a už nikdy nebudeme smutné. Blahoslaveni ti z mužů, za které se my provdáme a kteří se ožení s námi!“⁷

Navzdory tomu, že citovaný hadís a jemu podobné nevyhovují striktním podmínkám autenticity, které vyžaduje nauka hadísu, je takových podání dost na to, aby samotný názor o lepším postavení věřících žen nad húriskami podpořily.

To proto, že jejich pobyt v Ráji nemá účel přinášet potěšení mužům, kteří do Ráje vstoupí. Věřící ženy do Ráje vstoupí skrze Milost jejich Pána odměnou za svou víru, oddanost, zbožnost a dobro. A je velký rozdíl mezi tím, kdo byl pro Ráj stvořen jako druh odměny a tím, kdo má být v Ráji sám odměňován. Ta, která má být Rájem odměněna, je jako královna či princezna ve svém paláci, zatímco ta, která je sama odměnou, má postavení daleko nižší, je jako služebná svého krále, bez ohledu na to, jak moc byla nádherná a jak překrásné byly její šaty a komnaty.

Ženy Ráje si budou moci nekonečně užívat luxusu rajských příbytků a nevyčerpatelné bohatosti rajských tržnic. Anas ibn Málik رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم, jak pravil:

إِنَّ فِي الْجَنَّةِ لَسُوقًا يَأْتُونَهَا كُلَّ جُمُعَةٍ فَتَهُبُّ رِيحُ الشَّمَالِ فَتَحْثُو فِي وُجُوهِهِمْ وَثِيَابِهِمْ فَيَزْدَادُونَ حُسْنًا وَجَمَالاً فَيَرْجِعُونَ إِلَى أَهْلِيهِمْ وَقَدِ ازْدَادُوا حُسْنًا وَجَمَالاً فَيَقُولُ لَهُمْ أَهْلُوهُمْ وَاللَّهِ لَقَدِ ازْدَدْتُمْ بَعْدَنَا حُسْنًا وَجَمَالاً ‏.‏ فَيَقُولُونَ وَأَنْتُمْ وَاللَّهِ لَقَدِ ازْدَدْتُمْ بَعْدَنَا حُسْنًا وَجَمَالاً

„Věru v Ráji bude i tržnice, na kterou se bude chodit každý pátek, kdy bude tváře obyvatel Ráje ovívat chladivá bríza ze severu. Bude rozevlávat jejich šaty a ještě více jim přidávat na nádherném zjevu a jejich kráse. Budou se navracet ke své rodině a i členové jejich rodin budou ještě krásnější a nádhernější. Členové jejich rodin jim řeknou: „Při Alláhu! Zkrásněli jste a jste ještě nádhernější, než jsme vás viděli naposledy, když jste odcházeli!“⁸

Ohledně žen a jejich intimního užívání a vztahů na onom světě Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

ليس في الجنة أعزب

„V Ráji nebude ani neženatých, ani neprovdaných.“⁹

Příklad toho nám uvádí Muhammed ibn Sálih al-‘Usejmín:

„Pokud se žena ocitne mezi obyvateli Ráje, avšak na tomto světě nebyla provdána, či se její manžel do Ráje nedostal, pak v Ráji budou i muži, kteří zemřeli svobodní. Ti budou oženěni s húriskami a i s ženami tohoto světa, budou-li si to přát. A podobně i ženy, které nebudou mít v Ráji partnera, protože buď na tomto světě žádného neměly, anebo se za nimi do Ráje nedostal. I ony, budou-li si to přát, budou provdány, za koho budou chtít a jejich potřeby budou naplněny.“¹⁰

Možná si někdo pomyslí, že o odměně mužů hovoří daleko více přímých a explicitních textuálních důkazů, zatímco rozmanité podoby odměny žen jsou taktně přecházeny mlčením a většinou shrnuty pod ona rajská užívání, která ucho nezaslechlo, srdce nevidělo a srdce po nich nezatoužilo. Možná je však toto tajemné a delikátní mlčení ještě daleko výmluvnější, nežli by kdy byla pouhopouhá slova.

A nezapomeňme taktéž na slova Boží, jimiž stvrdil své přísliby rajské odměny pro úplně všechny, kteří si ji zaslouží:

إِنَّ اللَّهَ لَا يُخْلِفُ الْمِيعَادَ

„A Bůh zajisté slib svůj nezruší.“ (Áli ‘Imrán: 9)

1. Hadís zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3211; al-Albání ho uvádí jako sahíh v Sahíhu Suneni t-Tirmizí, hadís č. 2565.
2. Viz Tefsíru l-Kur´áni l-‘azím, 7/531.
3. Viz Ibid., 7/533.
4. Viz Ibid., 8/308.
5. Muttefakun ‘alejhi, od Anase ibn Málika zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6568; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1880.
6. Viz Terhu Tesríb, 9/226.
7. Zaznamenal at-Taberání v al-Mu’džemu l-awsat, 3/278.
8. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2833.
9. Od Abú Hurejry رضي الله عنه zaznamenal Aslem al-Wásití v at-Táríchu, hadís č. 180; jako sahíh doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 2006.
10. Viz Medžmú’u l-fetáwá, 2/52.