Korán je specifický také způsobem, jakým se obrací ke svým čtenářům. Používá celé spektrum oslovení, oslovuje lidi jako celek i jednotlivé lidské skupiny podle různých kritérií, obrací se k nim a komunikuje s nimi také v různých záležitostech lidského života. Způsob oslovení a předmět tohoto apelu je v dokonalé stylisticko-sémantické souhře.
Korán je specifický také způsobem, jakým se obrací ke svým čtenářům. Používá celé spektrum oslovení, oslovuje lidi jako celek i jednotlivé lidské skupiny podle různých kritérií, obrací se k nim a komunikuje s nimi také v různých záležitostech lidského života. Způsob oslovení a předmět tohoto apelu je v dokonalé stylisticko-sémantické souhře. V tom, proč se s určitou věcí obrací na určité skupiny, je také skryta část moudrosti.[1]
Dialog jednoho nebo dvou lidí je důležitým rysem koránského stylu. Mnoha súrám dominuje přímá řeč a vyprávění je relativně vzácnější. Z historického pohledu je na dialog nejbohatší druhé a třetí mekkánské období. Před tím byl Posel Boží ignorovaný a když začal získávat na stoupencích, vzrostl i význam dialogu s nemuslimy, oponenty, stejně jako potřeba vysvětlit body věrouky, pochybnosti a kontroverzní témata. Hlavním důvodem tohoto dialogu byly tedy námitky nevěřících a jejich vyvrácení. Poté, co byl ustaven islámský stát v Medíně, posunulo se centrum pozornosti od argumentace a apologetiky ve prospěch Boží víry k budování islámské společnosti.
Z hlediska typologie možno koránské dialogy dělit do následujících kategorií:
1. Dialog Proroka s jeho lidem, potažmo proroků s jejich národy, ke kterým byli vysláni.
2. Dialog Alláha s Jeho Proroky a anděly.
3. Dialogy situované na onen svět, mezi lidmi pekla, lidmi ráje, proroky, anděly a Alláhem.
4. Dialogy mezi lidmi navzájem, obzvláště mezi věřícími na straně jedné a nevěřícími na straně druhé.
5. Útržky dialogu, kde je zmíněna jen jedna strana, protože ta je relevantní, např. Alláh vyčítá šejtanovi jeho neuposlechnutí příkazu poklonit se Ádamovi, nebo když je vzpomínáno moudrých rad Lukmána jeho synovi.
V Koránu Alláh používá dialog jako zvláštní prostředek vždy tam, kde je potřeba zdůraznit hlavní prvky islámské věrouky, čímž je dosaženo kontinuity a koherence textu.
Dialog také představuje jeden z rozdílů mezi Koránem a ostatními klasickými literárními žánry arabské slovesnosti doby předislámské, zejména poezie. Poezie představuje výplod jedince a dialogu užívá jen velmi vzácně.
Dialogem formuje Korán islámský koncept sociální změny a reformy, akce a úsilí, popisuje interakci mezi muslimy a nemuslimy, stejně jako vzájemné vztahy v rámci islámské komunity. To ještě více umocňuje již tak silnou sociální dimenzi Koránu i islámu.[2]
Otázka a následná odpověď
Velmi často je v Koránu užíváno frází typu „dotazují se, ptají se, tázal se,“ apod., prakticky ihned po nich následuje odpověď.
Otázky jsou mířeny na konkrétní náboženské předpisy a úkony a tehdy bývají tazateli většinou věřící jako ve verších:
يَسْأَلُونَكَ مَاذَا يُنْفِقُونَ قُلْ مَا أَنْفَقْتُمْ مِنْ خَيْرٍ فَلِلْوَالِدَيْنِ وَالأقْرَبِينَ وَالْيَتَامَى وَالْمَسَاكِينِ وَابْنِ السَّبِيلِ وَمَا تَفْعَلُوا مِنْ خَيْرٍ فَإِنَّ اللَّهَ بِهِ عَلِيمٌ
Dotazují se tě na to, co mají rozdávat. Rci: „To, co rozdáváte z majetku, je pro rodiče, příbuzné, sirotky, nuzné a jdoucího po cestě Boží. A cokoliv dobrého učiníte, Bůh zajisté o tom ví.“ (Bekara:215)
يَسْأَلُونَكَ عَنِ الشَّهْرِ الْحَرَامِ قِتَالٍ فِيهِ قُلْ قِتَالٌ فِيهِ كَبِيرٌ وَصَدٌّ عَنْ سَبِيلِ اللَّهِ وَكُفْرٌ بِهِ وَالْمَسْجِدِ الْحَرَامِ وَإِخْرَاجُ أَهْلِهِ مِنْهُ أَكْبَرُ عِنْدَ اللَّهِ وَالْفِتْنَةُ أَكْبَرُ مِنَ الْقَتْلِ وَلا يَزَالُونَ يُقَاتِلُونَكُمْ حَتَّى يَرُدُّوكُمْ عَنْ دِينِكُمْ إِنِ اسْتَطَاعُوا وَمَنْ يَرْتَدِدْ مِنْكُمْ عَنْ دِينِهِ فَيَمُتْ وَهُوَ كَافِرٌ فَأُولَئِكَ حَبِطَتْ أَعْمَالُهُمْ فِي الدُّنْيَا وَالآخِرَةِ وَأُولَئِكَ أَصْحَابُ النَّارِ هُمْ فِيهَا خَالِدُونَ
Dotazují se tě na posvátný měsíc a na bojování v jeho průběhu. Rci: „Bojovat v něm je hřích těžký, avšak odvracet od stezky Boží, nevěřit v Něj a v Mešitu posvátnou a vyhánět obyvatele jejich z ní je ještě těžší hřích před Bohem; svádět od víry je horší než zabíjet. (Bekara:217)
يَسْأَلُونَكَ عَنِ الْخَمْرِ وَالْمَيْسِرِ قُلْ فِيهِمَا إِثْمٌ كَبِيرٌ وَمَنَافِعُ لِلنَّاسِ وَإِثْمُهُمَا أَكْبَرُ مِنْ نَفْعِهِمَا وَيَسْأَلُونَكَ مَاذَا يُنْفِقُونَ قُلِ الْعَفْوَ كَذَلِكَ يُبَيِّنُ اللَّهُ لَكُمُ الآيَاتِ لَعَلَّكُمْ تَتَفَكَّرُونَفِي الدُّنْيَا وَالآخِرَةِ وَيَسْأَلُونَكَ عَنِ الْيَتَامَى قُلْ إِصْلاحٌ لَهُمْ خَيْرٌ وَإِنْ تُخَالِطُوهُمْ فَإِخْوَانُكُمْ وَاللَّهُ يَعْلَمُ الْمُفْسِدَ مِنَ الْمُصْلِحِ وَلَوْ شَاءَ اللَّهُ لأعْنَتَكُمْ إِنَّ اللَّهَ عَزِيزٌ حَكِيمٌ
Dotazují se tě na víno a na hru majsir. Rci: „V obou z nich je pro lidi hřích těžký i užitek, avšak jejich hřích je větší než užitek.“ A dotazují se tě na to, co mají rozdávat. Rci: „Přebytek!“ A takto vám Bůh objasňuje znamení – snad budete přemýšlet Dotazují se tě na víno a na hru majsir. Rci: „V obou z nich je pro lidi hřích těžký i užitek, avšak jejich hřích je větší než užitek.“ A dotazují se tě na to, co mají rozdávat. Rci: „Přebytek!“ A takto vám Bůh objasňuje znamení – snad budete přemýšlet (Bekara:219-220)
وَيَسْأَلُونَكَ عَنِ الْمَحِيضِ قُلْ هُوَ أَذًى فَاعْتَزِلُوا النِّسَاءَ فِي الْمَحِيضِ وَلا تَقْرَبُوهُنَّ حَتَّى يَطْهُرْنَ فَإِذَا تَطَهَّرْنَ فَأْتُوهُنَّ مِنْ حَيْثُ أَمَرَكُمُ اللَّهُ إِنَّ اللَّهَ يُحِبُّ التَّوَّابِينَ وَيُحِبُّ الْمُتَطَهِّرِينَ
A dotazují se tě na menstruaci. Rci: ;,To je neduh; zdržujte se tedy žen svých po dobu menstruace a nepřibližujte se k nim, dokud se neočistí. A když se očistí, přicházejte k nim tak, jak Bůh vám to přikázal. A Bůh věru miluje ty, kdož se kají, a miluje ty, kdož se očišťují!“ (Bekara:222)
يَسْأَلُونَكَ مَاذَا أُحِلَّ لَهُمْ قُلْ أُحِلَّ لَكُمُ الطَّيِّبَاتُ وَمَا عَلَّمْتُمْ مِنَ الْجَوَارِحِ مُكَلِّبِينَ تُعَلِّمُونَهُنَّ مِمَّا عَلَّمَكُمُ اللَّهُ فَكُلُوا مِمَّا أَمْسَكْنَ عَلَيْكُمْ وَاذْكُرُوا اسْمَ اللَّهِ عَلَيْهِ وَاتَّقُوا اللَّهَ إِنَّ اللَّهَ سَرِيعُ الْحِسَابِ
A ptají se tě, co je jim tedy dovoleno. Rci: „Jsou vám dovoleny výtečné pokrmy a to, co pro vás ukořistila dravá zvířata, jež jste vycvičili jako psy tak, jak vás tomu naučil Bůh. A pojídejte z toho, co pro vás ukořistila, a vyslovte nad tím jméno Boží a buďte bohabojní. A Bůh věru je rychlý v účtování. (Máida:4)
يَسْأَلُونَكَ عَنِ الأنْفَالِ قُلِ الأنْفَالُ لِلَّهِ وَالرَّسُولِ فَاتَّقُوا اللَّهَ وَأَصْلِحُوا ذَاتَ بَيْنِكُمْ وَأَطِيعُوا اللَّهَ وَرَسُولَهُ إِنْ كُنْتُمْ مُؤْمِنِينَ
Dotazují se tě na kořist. Rci: „Kořist náleží Bohu a poslu. Bojte se Boha, dohodněte se mezi sebou a poslouchejte Boha a posla Jeho, jste-li věřící!“ (Anfál:1)
Nebo se jedná o dotazy nevěřících a pochybovačů ohledně aspektů víry v nepoznatelné, jako ve verších:
وَيَقُولُونَ مَتَى هَذَا الْوَعْدُ إِنْ كُنْتُمْ صَادِقِينَ قُلْ لا أَمْلِكُ لِنَفْسِي ضَرًّا وَلا نَفْعًا إِلا مَا شَاءَ اللَّهُ لِكُلِّ أُمَّةٍ أَجَلٌ إِذَا جَاءَ أَجَلُهُمْ فَلا يَسْتَأْخِرُونَ سَاعَةً وَلا يَسْتَقْدِمُونَ
A ptají se: „Kdy splní se hrozba tato, jste-li pravdomluvní?“ Odpověz: „Není v moci mé způsobit si škodu či užitek, leda bude-li Bůh chtít. Národ každý má svou lhůtu, a když se lhůta jeho naplní, neodloží ani neuspíší ji nikdo ni o hodinu jedinou.“ (Júnus:48-49)
وَيَسْأَلُونَكَ عَنِ الرُّوحِ قُلِ الرُّوحُ مِنْ أَمْرِ رَبِّي وَمَا أُوتِيتُمْ مِنَ الْعِلْمِ إِلا قَلِيلا
A vyptávat se tě budou na Ducha. Odpověz: „Duch přichází z rozkazu Pána mého a bylo vám dáno z vědění, jen ne mnoho.“ (Isrá´:85)
يَسْأَلُكَ النَّاسُ عَنِ السَّاعَةِ قُلْ إِنَّمَا عِلْمُهَا عِنْدَ اللَّهِ وَمَا يُدْرِيكَ لَعَلَّ السَّاعَةَ تَكُونُ قَرِيبًا
A lidé se tě dotazují na Hodinu. Odpověz: „Vědění o ní je jedině u Boha. A co ty vůbec víš? Možná že Hodina už je blízká!“ (Ahzáb:63)
a ptají se: „Kdy dostaví se den poslední?“ V den, kdy budou ohněm zkoušeni! „Okuste tuto svou zkoušku! Tohle je to, co přáli jste si uspíšit!“ (Záríjját:12-14)
سَأَلَ سَائِلٌ بِعَذَابٍ وَاقِعٍ لِلْكَافِرينَ لَيْسَ لَهُ دَافِعٌ مِنَ اللَّهِ ذِي الْمَعَارِجِ
Ptal se tázající na trest, jenž dopadne na nevěřící: není nikoho, kdo jej odrazí, vždyť od Boha, Pána stupňů, přichází! (Me’áridž:1-3)
Nebo se jedná o obecný dotaz na příběh, který je společnosti znám a Korán jej znovu převypráví, aby vyjasnil určité sporné body ohledně něj, kde se liší místní tradice od tradice držitelů předešlých poselství a kdo z nich má pravdu:
وَيَسْأَلُونَكَ عَنْ ذِي الْقَرْنَيْنِ قُلْ سَأَتْلُو عَلَيْكُمْ مِنْهُ ذِكْرًا
A vyptávají se tě na Dvourohého. Odpověz: „Budu vám vyprávět příběh o něm.“ (Kehf:83)
Korán své posluchače navádí svými otázkami a výzvami k samostatnému přemýšlení a uvažování
K dosažení úspěšného předání informace, kterou obsahuje, užívá koránský styl dalších, mimořádně frekventovaných a účinných způsobů výzev k přemýšlení. Zde se jedná např. o doslovné výzvy k myšlenkové kontemplaci, jako:
كَذَلِكَ يُبَيِّنُ اللَّهُ لَكُمُ الآيَاتِ لَعَلَّكُمْ تَتَفَكَّرُونَ
Takovým způsobem vám Bůh objasňuje znamení – snad budete o tom přemýšlet? (Bekara:266)
قُلْ لا أَقُولُ لَكُمْ عِنْدِي خَزَائِنُ اللَّهِ وَلا أَعْلَمُ الْغَيْبَ وَلا أَقُولُ لَكُمْ إِنِّي مَلَكٌ إِنْ أَتَّبِعُ إِلا مَا يُوحَى إِلَيَّ قُلْ هَلْ يَسْتَوِي الأعْمَى وَالْبَصِيرُ أَفَلا تَتَفَكَّرُونَ
Rci: „Neříkám vám, že u sebe vlastním pokladnice Boží a znám nepoznatelné, a neříkám ani, že jsem anděl. Já následuji jedině to, co mi bylo vnuknuto.“ A rci dále: „Jsou si rovni slepý a vidoucí? Což o tom nechcete přemýšlet?“ (An’ám:50)
وَحَاجَّهُ قَوْمُهُ قَالَ أَتُحَاجُّونِّي فِي اللَّهِ وَقَدْ هَدَانِي وَلا أَخَافُ مَا تُشْرِكُونَ بِهِ إِلا أَنْ يَشَاءَ رَبِّي شَيْئًا وَسِعَ رَبِّي كُلَّ شَيْءٍ عِلْمًا أَفَلا تَتَذَكَّرُونَ
A hádal se s ním lid jeho, ale on pravil: „Chcete se přít se mnou o Bohu, když On mne již na správnou cestu uvedl? Nemám strach z toho, co k Němu přidružujete, leda bude-li si to Bůh přát. Pán můj ve vědění Svém všechny věci objímá – což nebudete o tom uvažovat? (An’ám:80)
وَلَوْ شِئْنَا لَرَفَعْنَاهُ بِهَا وَلَكِنَّهُ أَخْلَدَ إِلَى الأرْضِ وَاتَّبَعَ هَوَاهُ فَمَثَلُهُ كَمَثَلِ الْكَلْبِ إِنْ تَحْمِلْ عَلَيْهِ يَلْهَثْ أَوْ تَتْرُكْهُ يَلْهَثْ ذَلِكَ مَثَلُ الْقَوْمِ الَّذِينَ كَذَّبُوا بِآيَاتِنَا فَاقْصُصِ الْقَصَصَ لَعَلَّهُمْ يَتَفَكَّرُونَ
Kdybychom byli chtěli, byli bychom jej pozdvihli znamením naším, avšak on přikláněl se k zemi a šel za svými vášněmi a podobal se psu: když přiblížíš se k němu, vyplazuje jazyk, a když necháš ho na pokoji, také vyplazuje jazyk. A podobně je tomu s lidmi, kteří znamení Naše za lež prohlašují. Vyprávěj jim tedy tyto příběhy, snad o tom budou přemýšlet. (A’ráf:176)
بِالْبَيِّنَاتِ وَالزُّبُرِ وَأَنْزَلْنَا إِلَيْكَ الذِّكْرَ لِتُبَيِّنَ لِلنَّاسِ مَا نُزِّلَ إِلَيْهِمْ وَلَعَلَّهُمْ يَتَفَكَّرُونَ
Vyslali jsme je s důkazy jasnými a písmy; a nyní jsme tobě seslali připomenutí, abys lidem objasnil to, co jim bylo (dříve) sesláno – snad budou uvažovat! (Nahl:44)
أَفَلا يَتَدَبَّرُونَ الْقُرْآنَ أَمْ عَلَى قُلُوبٍ أَقْفَالُهَا
Což nebudou uvažovat o Koránu či jsou snad na srdcích jejich zámky? (Muhammed:24)
لَوْ أَنْزَلْنَا هَذَا الْقُرْآنَ عَلَى جَبَلٍ لَرَأَيْتَهُ خَاشِعًا مُتَصَدِّعًا مِنْ خَشْيَةِ اللَّهِ وَتِلْكَ الأمْثَالُ نَضْرِبُهَا لِلنَّاسِ لَعَلَّهُمْ يَتَفَكَّرُونَ
Kdybychom byli seslali tento Korán na horu, byl bys ji viděl pokornou a pukající ze strachu před Bohem. A tato podobenství uvádíme lidem, snad budou o tom přemýšlet. (Hašr:21)
Úloha řečnických otázek a dialogu s recipientem
Své místo mají i řečnické otázky[3]:
فَرَاغَ إِلَى آلِهَتِهِمْ فَقَالَ أَلا تَأْكُلُونَ مَا لَكُمْ لا تَنْطِقُونَ
Abraham pak vnikl k božstvům jejich a řekl: „Co že nejíte a co je s vámi, že nemluvíte?“ (Sáffát:91-92)
هَلْ جَزَاءُ الإحْسَانِ إِلا الإحْسَانُ
Což odměnou za dobré se něco jiného než dobré může stát? (Rahmán:60)
Nejvíce ovšem těmito otázkami oplývá súra al-Mulk, je sama koncipována jako velkolepý dialog, oplývající dotazy, odpověďmi, výzvami a řečnickými otázkami, směřovanými poslouchajícímu publiku:
أَلا يَعْلَمُ مَنْ خَلَقَ وَهُوَ اللَّطِيفُ الْخَبِيرُ
Což nezná On ty, které stvořil, On, jenž prozíravý je a dobře zpravený? (Mulk:14)
أَأَمِنْتُمْ مَنْ فِي السَّمَاءِ أَنْ يَخْسِفَ بِكُمُ الأرْضَ فَإِذَا هِيَ تَمُورُ
Jste si jisti tím, že ten, kdo na nebi dlí, vás nedá pohltit zemí? Hle, ona se již chví! (Mulk:16)
أَمْ أَمِنْتُمْ مَنْ فِي السَّمَاءِ أَنْ يُرْسِلَ عَلَيْكُمْ حَاصِبًا فَسَتَعْلَمُونَ كَيْفَ نَذِيرِ وَلَقَدْ كَذَّبَ الَّذِينَ مِنْ قَبْلِهِمْ فَكَيْفَ كَانَ نَكِيرِ
Jste si jisti tím, že ten, kdo na nebi dlí, na vás nepošle vichřici plnou kamení? Pak poznáte, co znamená Mé varování! Již ti, kdo před nimi byli, posly za lháře prohlásili. A jaká byla Má nevole? (Mulk:17-18)
أَوَلَمْ يَرَوْا إِلَى الطَّيْرِ فَوْقَهُمْ صَافَّاتٍ وَيَقْبِضْنَ مَا يُمْسِكُهُنَّ إِلا الرَّحْمَنُ إِنَّهُ بِكُلِّ شَيْءٍ بَصِيرٌ
Což neviděli ptactvo nad sebou, jak křídla roztahuje a skládá? Nikdo krom Milosrdného je nedrží a On jasně všechny věci zří. (Mulk:19)
أَمْ مَنْ هَذَا الَّذِي هُوَ جُنْدٌ لَكُمْ يَنْصُرُكُمْ مِنْ دُونِ الرَّحْمَنِ إِنِ الْكَافِرُونَ إِلا فِي غُرُورٍ أَمْ مَنْ هَذَا الَّذِي يَرْزُقُكُمْ إِنْ أَمْسَكَ رِزْقَهُ بَلْ لَجُّوا فِي عُتُوٍّ وَنُفُورٍ أَفَمَنْ يَمْشِي مُكِبًّا عَلَى وَجْهِهِ أَهْدَى أَمْ مَنْ يَمْشِي سَوِيًّا عَلَى صِرَاطٍ مُسْتَقِيمٍ
A kdo je ten, jenž pro vás vojskem je, aby vám pomohl, leda Milosrdný? Však nevěřící jsou jen v zaslepení. A kdo je ten, jenž obživu vaši vám uštědří, jestliže On štědrost svou zadrží? Však naopak oni setrvávají ve vzpurnosti a odmítání! Což ten, jenž klopýtá padaje na tvář svou, je veden lépe než ten, kdo vzpřímeně po stezce přímé kráčí? (Mulk:20-22)
قُلْ أَرَأَيْتُمْ إِنْ أَهْلَكَنِيَ اللَّهُ وَمَنْ مَعِيَ أَوْ رَحِمَنَا فَمَنْ يُجِيرُ الْكَافِرِينَ مِنْ عَذَابٍ أَلِيمٍ
Rci: „Co si myslíte? A ať již Bůh mě zahubí spolu s těmi, kdož se mnou jsou, anebo se nad námi slituje, kdo potom ochrání nevěřící před trestem bolestným?“ (Mulk:28)
قُلْ أَرَأَيْتُمْ إِنْ أَصْبَحَ مَاؤُكُمْ غَوْرًا فَمَنْ يَأْتِيكُمْ بِمَاءٍ مَعِينٍ
Rci: „Co si myslíte? Kdyby se jednou zrána vody vaše v hloubce ztratily, kdo tedy, ne-li Bůh, vodu pramenitou vám dá?“ (Mulk:30)
[1] Viz Ghamidi, Javid Ahmed: Islam – a comprehensive introduction, al-Mawrid, 51-K Model Down Lahore, Pakistan, b.d., str.27.
[2] Mir, Mustansir: Dialogue, in Dammen McAuliffe, Jane (ed.): The Encyclopaedia of The Qur´an, Brill, Boston, 2001.
[3] Tzortzis, H. A.: The Qur’ans unique literary form in The Inimitable Qur’an, b.m., b.d., str. 12-13. K dispozici online.