OTÁZKA: Je správné, když někteří před modlitbou vyslovují, kterou modlitbu a kolik rek’átů se chtějí modlit? A je správné, že se někteří modlí se zavřenýma očima?
ODPOVĚĎ:
Na tyto otázky mají učenci islámu jednoznačné odpovědi.
OTÁZKA: Je správné, když někteří před modlitbou vyslovují, kterou modlitbu a kolik rek’átů se chtějí modlit? A je správné, že se někteří modlí se zavřenýma očima?
ODPOVĚĎ:
Na tyto otázky mají učenci islámu jednoznačné odpovědi.
Ohledně pronášení úmyslu nahlas odpověděl Mullá ‘Alí ibn Muhammed al-Kárí:
„Posel Boží صلى الله عليه وسلم se modlil přibližně více než třicet tisíc modliteb a není nám známo, že by alespoň jednou jedinkrát pravil: … نويت أن أصلي newejtu an usallije …, tj. „mám v úmyslu modlit se …”
To, čeho Posel Boží صلى الله عليه وسلم zanechal, je sunnou stejně tak, jako to, co vykonal.“ [1]
Šejch Ibn Báz na stejnou otázku odpověděl:
„Pronášet úmysl před modlitbou nahlas je inovací. A pokud jej někdo pronáší natolik hlasitě, že to mohou slyšet i ostatní, to je zavrženíhodné o to více. Sunnou je, aby úmysl zůstal v srdci, protože Vznešený Alláh zná všechna tajemství i to, co je skryto ještě více. Tento čin pronášení úmyslu nahlas není dochován ani od Proroka, ani od jeho společníků a ani od následovaných imámů. A toto je samo o sobě dostatečným důkazem, že nejde o předepsaný skutek, nýbrž o inovaci.“ [2]
Ohledně zavírání očí během modlitby odpověděl šejch Muhammed Sálih al-‘Usejmín následovně:
„Zavírat oči při modlitbě je zavrženíhodné, neboť to protiřečí činům Božího Posla صلى الله عليه و سلم. Z tohoto pravidla existuje výjimka, například pokud je na daném místě přespříliš moc rušivé výzdoby, nebo něco, co by rozptylovalo jeho pozornost, anebo když mu příliš jasné světlo svítí do očí, což mu na oči nedělá dobře. V takovém případě, tedy když pro to existuje nějaký důvod, není důvodu pokládat za špatné, když se někdo modlí se zavřenýma očima. Více detailů nabízí skvělé dílo od Ibnu l-Kajjima, nazvané Zádu l-me’ád.“ [3]
_______________________________________________________
[1] Viz Mirkátu l-mefátih, 1/43.
[2] Viz Medžmú’u l-fetáwá Ibn Báz, 10/423.
[3] Viz Fetáwá arkáni l-islám, str. 341.