Alláh zjevil Korán jako objasnění (ar. tibján), každou jednotlivou věc z hlediska náboženství, ať už doslovně stanovenou, nebo sdělením něčeho, co vyžaduje znalost, tedy Poslovo صل الله عليه و سلم vysvětlení anebo idžmá’ (tj. konsenzus) muslimů.
Takto Ibn al-Džewzí vysvětluje slova Nejvyššího (ve významu): A seslali jsme ti Písmo, jež objasněním je všeho (Nahl:89)
A Nejvyšší říká: A nezanedbali jsme v Písmu ničeho (An’ám:38) Co je zde myšleno písmem je Přísně střežená deska (ar. al-Lewhu l-Mehfúz) jako se objevilo ve výroku Ibn Abbáse: "Nevynechali jsme nic, vyjma toho, co jsme zapsali do Umm al-Kitáb (Matky knih tj. Uchovaná deska). A Katáda a Ibn Zejd jej v tom následovali.
Ibn al-Džewzí řekl: "Tento verš je všeobecný (ar. ‘ámm), kterým je naznačena specifikace (ar. cháss), takže dostává význam “A nezanedbali jsme ničeho, co potřebujete vědět, vyjma toho, co jsme vysvětlili v písmu, buď jasně stanoveno (ar. nassan), nebo všeobecnými termíny (ar. mudžmelan), nebo cestou naznačení (ar. daláletan).”[1]
Al-Kurtúbí řekl: „A nezanedbali jsme ničeho, co potřebujete vědět, vyjma toho, co jsme vysvětlili v písmu, buď jasně stanoveno, nebo všeobecnými termíny, kde se požaduje vysvětlení Posla صل الله عليه و سلم anebo idžmá‘ (tj. konsenzus) muslimů, nebo kijás (tj. analogie) a to je stanoveno v textu Koránu. Alláh, Nejvyšší, řekl: A seslali jsme ti Písmo, jež objasněním je všeho (Nahl:89) a také Vyslali jsme je s důkazy jasnými a písmy; a nyní jsme tobě seslali připomenutí, abys lidem objasnil to, co jim bylo (dříve) sesláno – snad budou uvažovat! (Nahl:44) a také To, co vám dává posel, to si vezměte! Ale toho, co vám odepřel, toho se zdržujte! (Hašr:7). Tedy učinil všeobecné stanovisko co přesně nestanovil, co konkrétně nezmínil mezi těmito věcmi. Tedy Jeho zpráva je pravdivá, že nic nebylo opomenutou cestou doslovného stanovení nebo cestou pravidel. A řekl: Dnešního dne jsem pro vás dovršil vaše náboženství (Má´ida:3)”[2]
Také po mém hojném odkazování na knihu tefsír za účelem odkrýt význam těchto dvou veršů[3], nevidím nikoho, kdo by vyrozuměl, že Korán nevyžaduje Poslovo صل الله عليه و سلم vysvětlení a kdokoli odporuje tomu, na čem se shodli vykladači, jeho hereze vyjde najevo.
A Společníci byli mistry arabského jazyka, přes jejich výmluvnost a intuici nebyli znalci věd požadovaných pozdějšími lidmi (aby jim pomohla pochopit) a tedy záviseli na tefsíru.
Tedy on صل الله عليه و سلم vysvětlil toto…
„…zulm – křivda, jež je zmíněna ve verši "kdož uvěřili a nepotřísnili víru svou křivdou" (An’ám:82), že to je širk. A také "zúčtováno bude počtem snadným" (Infitár:8), že jde o dotazování o Soudném dnu, a že "bílý a černý pruh" je rozdíl mezi dnem a nocí a že koho viděl podruhé v Sidretu l-Muntehá byl Džibríl. Také vysvětlil "To je den, kdy přijdou některá znamení", že to je východ slunce na západě a "příklad dobrého stromu" je datlová palma. A vysvětlil "Bůh povzbuzuje ty, kdož uvěřili, slovem pevným v životě pozemském i budoucím", to je odkaz na dotaz osoby po smrti, kdo je jeho Pán a náboženství. A objasnil ar-Ra’ad (hrom) jako anděla obklopeného mraky a objasnil zacházení s křesťany a židy, sice že halál pro ně je vše, co považují sami za halál a harám je pouze to, co považují za harám. A vyjasnil "Kdokoli učiní zlo, bude za to odměněn", je to, co na nás dopadá v tomto světě starostí, obav, strachu a komplikací. A vysvětlil "Pro ty co dobře činili bude odměnou ráj a víc… že se jedná o spatření tváře Alláha.”[4]
A všechny tyto významy, jak vidíte, nemohou být pochopeny se sebelepší znalostí arabského jazyka.
Sunna tedy vysvětluje všeobecnosti koránu.
Alláh řekl: "Dodržujte modlitbu a plaťte zakát" a "Postěte se jak vám bylo přikázáno" a "Konejte pouť"… a Posel صل الله عليه و سلم vysvětlil, jak a kdy se modlit, stanovil počet rak’át, důležitost motlitby, řekl "Modlete se, jako se modlím já" a vysvětlil, že žena se nebude modlit v období periody a nemusí se domodlit daný počet později. Podobně vysvětlil význam zakátu, pro koho je povinný a určil jeho díl, že se odvádí i ze zlata, dobytka a plodin jednou ročně. Objasnil půst jako zdržování se od zakázaného od úsvitu do soumraku a učinil jej povinným pro ty, kdo dosáhli puberty, svobodné i otroky, muže i ženy, kromě v době periody, kdy se budou postit daný počet dnů později (po ramadánu). A stejně tak vysvětlil, že pouť je povinná jednou za život, co oblékat a popsal přesný rituál. A vysvětlení toho všeho nelze nalézt v Koránu.
A Korán stanovil trest pro zloděje utnutí ruky a Sunna objasnila, že to platí pro krádež v hodnotě čtvrt dináru a více a že ruka je uťata v zápěstí.
My skrze náš intelekt nemůžeme pochopit tato pravidla. Jsou dodána zvenčí. Vyjasnilo se, že bez Sunny si neporadíme se správným pochopením Koránu a to věděli i Společníci, proto dali Sunně její patřičné ocenění a vážnost.
Džábir bin Abdulláh řekl, když vypravoval popis Hadždž: "Posel صل الله عليه و سلم byl mezi námi, byl mu zjeven korán a on znal jeho vysvětlení a podle něj jednal a my jsme jednali podle něho."[5]
Ibn Omar vypravoval, že Posel صل الله عليه و سلم řekl: "Dovolte ženám v noci navštěvovat mešitu" a jeden z jeho synů, Wekík, zareagoval: "Ale pak to budou užívat jako záminku." Tak jej uhodil do prsou a řekl: "Vyprávím ti od Alláhova Posla صل الله عليه و سلم a ty říkáš ‘Ne!’ "[6]
A je zaznamenáno od Imrána bin Husejn (radialláhu anhu), že zmínil Šefá’a (tj. přímluvu Posla صل الله عليه و سلم) a muž z lidu namítal: "Ty nám vyprávíš hadís, který nemá žádnou oporu v Koránu." Imrán se rozlobil a řekl: "Četl jsi Korán?" "Ano." "A nalezl jsi tam, že motlitba ’išá má čtyři rak’át, magrib tři, fadžr dva, zuhr čtyři a ’asr čtyři?" Dotyčný odpověděl: "Ne." "Tak odkud jsi to vzal? Nevzal jsi to od nás a my od Posla صل الله عليه و سلم? Nalezl jsi v Koránu, že jedna ze čtyřiceti ovcí je zakát, a stejně tak velbloudů a stejně tak dirhamů, každého počet " Muž odpověděl: "Ne." "Tak odkud jsi to vzal? Nevzal jsi to od nás a my od Posla صل الله عليه و سلم? Neznáš slova Alláhova "To, co vám dává posel, to si vezměte! Ale toho, co vám odepřel, toho se zdržujte!" ?! Protože my máme od Posla صل الله عليه و سلم vědění o kterém ty nic nevíš.”
A od Ajúba as-Sachtijáního, že kdosi řekl Muttaráfovi bin Abdulláh bin aš-Šichchírovi: "Nevyprávěj nám, vyjma Koránu." Muttaráf mu řekl: "My nehledáme náhradu za Korán, ale hledáme, kdo má lepší znalost Koránu, než my."
Proto nechť nás cesta selef vede a nechť je Sunna ctěna v našich srdcích a nechť vychováváme příští generace v ústě k ní a v jednání dle ní. Co nebylo náboženstvím v okamžiku smrti Posla صل الله عليه و سلم, není jím ani dnes.
[1] Zádu l-Mejsír 4/482.
[2] Al-Džámi’ Li Ahkám il-Qur’án 4/420.
[3] Tj. výše vzpomenuté verše Nahl:89 a An’ám:38.
[4]Ibn al-Qajjim in Illám al-Muwaqi’ín 2/315.
[5]Sahíh Muslim, hadís č. 1280.
[6]Sahíh Muslim, č. 422.