Toužíš-li znát důvod tvrzení, že modloslužebníci, proti kterým bojoval Posel صل الله عليه وسلم uznávali tewhíd ar-rubúbíjja, čti slova Boží:
Toužíš-li znát důvod tvrzení, že modloslužebníci, proti kterým bojoval Posel صل الله عليه وسلم uznávali tewhíd ar-rubúbíjja, čti slova Boží:
قُلْ مَنْ يَرْزُقُكُمْ مِنَ السَّمَاءِ وَالأرْضِ أَمْ مَنْ يَمْلِكُ السَّمْعَ وَالأبْصَارَ وَمَنْ يُخْرِجُ الْحَيَّ مِنَ الْمَيِّتِ وَيُخْرِجُ الْمَيِّتَ مِنَ الْحَيِّ وَمَنْ يُدَبِّرُ الأمْرَ فَسَيَقُولُونَ اللَّهُ فَقُلْ أَفَلا تَتَّقُونَ
“Rci: “Kdo uštědřuje vám obživu z nebes a země? Kdo vládcem je sluchu a zraku? Kdo dává vzejít živému smrtvého a mrtvému ze živého a kdo řídí rozkazy všechny?” I odvětí: “Bůh!” Rci jim tedy: “Proč tedy nechcete být bohabojní?” (Júnus:31)
قُلْ لِمَنِ الأرْضُ وَمَنْ فِيهَا إِنْ كُنْتُمْ تَعْلَمُون سَيَقُولُونَ لِلَّهِ قُلْ أَفَلا تَذَكَّرُونَ قُلْ مَنْ رَبُّ السَّمَاوَاتِ السَّبْعِ وَرَبُّ الْعَرْشِ الْعَظِيم سَيَقُولُونَ لِلَّهِ قُلْ أَفَلا تَتَّقُونَ قُلْ مَنْ بِيَدِهِ مَلَكُوتُ كُلِّ شَيْءٍ وَهُوَ يُجِيرُ وَلا يُجَارُ عَلَيْهِ إِنْ كُنْتُمْ تَعْلَمُونَ سَيَقُولُونَ لِلَّهِ قُلْ فَأَنَّى تُسْحَرُون
“Rci: “Komu náleží země a ti, kdo na ní jsou, víte-li?” Odvětí: “Bohu.” Rci: “Proč se tedy nevzpamatujete?” Zeptej se: “Kdo Pánem je sedmi nebí a Pánem trůnu nesmírného?” Odvětí: “Bůh.” Rci: “Což tedy bohabojní nebudete?” Otaž se: “V čí ruce je panství nade všemi věcmi a kdo ochraňuje, zatímco proti Němu žádné ochrany není, odpovězte, víte-li?” Odvětí: “Bůh.” Rci: “Jak můžete být tedy tak očarováni?” (Mu´minún:84-89)
A mnoho dalších veršů hovoří o tom samém.
Když je pochopíš, najdeš důkaz, že oni potvrzovali tewhíd ar-rubúbíjja, ale nestačilo jim to k tomu, aby se stali následovníky Učení Jedinosti Boží, ke které vzýval Posel صل الله عليه وسلم. Pochopíš, že Jedinost, které se oni protivili, byl tewhíd al-ulúhíjja, tedy to, co modloslužebníci dnešní doby nazývají “i’tikád” (denominance).
A tak vzývali Alláha dnem i nocí, avšak mezi nimi někteří vzývali anděly, hledajíce u nich přímluvu, z důvodu jejich pravosti a blízkosti k Alláhu. Nebo vzývali bohabojného člověka, například al-Lát, nebo některého z proroků, jako ‘Ísáa.
Pochopíš také, že Posel صل الله عليه وسلم s nimi bojoval pro tento jejich širk. Vzýval k tomu, aby veškeré uctívání bylo směřováno pouze k Alláhu, ve shodě s Jeho slovy:
وَأَنَّ الْمَسَاجِدَ لِلَّهِ فَلا تَدْعُوا مَعَ اللَّهِ أَحَدًا
“A modlitebny patří Bohu; nevzývejte v nich tedy spolu s Bohem nikoho!” (Džinn:18)
لَهُ دَعْوَةُ الْحَقِّ وَالَّذِينَ يَدْعُونَ مِنْ دُونِهِ لا يَسْتَجِيبُونَ لَهُمْ بِشَيْءٍ إِلا كَبَاسِطِ كَفَّيْهِ إِلَى الْمَاءِ لِيَبْلُغَ فَاهُ وَمَا هُوَ بِبَالِغِهِ وَمَا دُعَاءُ الْكَافِرِينَ إِلا فِي ضَلالٍ
“Jen Jemu patří vzývání pravé; ti, kdož vzývají něco jiného kromě Něho, nebudou v ničem vyslyšeni, stejně jako voda nedospěje k ústům toho, jenž po ní dlaně své vztahuje, ona však není v dosahu jeho, vždyť vzývání nevěřících jen bludem je.” ( Ra’d:14)
Pochopíš-li, že Posel Boží صل الله عليه وسلم proti nim bojoval proto, aby ve svých modlitbách prosili pouze Alláha, aby přísahali jen při Alláhu, aby jejich prosby o pomoc byly směřovány pouze k Alláhu a aby všechny ostatní akty uctíváni byly směřováno pouze k Alláhu, tak pochopíš, že pouze skrze potvrzeni jedinosti Boží v Panováni (tewhíd ar-rubúbíjja) nikdo nevstupuje do Islámu.
Pochopíš-li to, tak pochopíš jaký byl tewhíd, ke kterému vzývali poslové. A tím je věta “lá iláhe ille lláh” – “není božstva kromě Boha.”
Neboť iláh (božstvo) je v uvažování modloslužebníků to, co vzývají, aby uspokojili své potřeby (jako je přímluva, přiblížení se k Bohu atd.), ať už by to byl anděl, prorok, strom, hrob, nebo džin.
Netvrdili že nějaké božstvo je Stvořitelem, Vládcem nebo Upravovatelem, neboť věděli, že tím je pouze Alláh.
Autor: imám Muhammed ibn Abdulwehháb at-Tamímí
zdroj: Kešfu š-šubuhát
Víra v Boha nestačí, aby byl člověk muslimem
