Chvála Alláhu.
Imám Ibnu l-Kajjím al-Džewzíjja (Alláh mu budiž milostiv) pravil: „Zemzem voda je nejlepší a nejvznešenější ze všech vod, má nejvyšší postavení, lidmi nejoblíbenější, nejcenější a nejhodnotnější. Byla vykopána Džibrílem a je vodou, kterou Alláh uhasil žízeň Ismá’íla.”
V Muslimově sahíhu se uvádí, že Prorok صلى الله عليه و سلمpravil Abú Zarrovi, který stál nedaleko Ka’by a jejích plášťů po čtyřicet dní a nocí, aniž by měl s sebou jakékoli jídlo a pití, kromě vody Zemzemu: „Jak dlouho už jsi tady?“ Abú Zarr odpověděl: „Jsem tu již třicet dní a nocí,“ odvětil Abú Zarr. Prorok صلى الله عليه و سلمse otázal: „Kdo tě po tu dobu krmí?“ Abú Zarr odpověděl: „Neměl jsem nic, nežli zemzem vodu. Tak jsem ztloustl, že se mi na břiše dělají faldy. Necítím ani únavu, ani slabost z hladu a ani nejsem pohublý.“ Prorok صلى الله عليه و سلمodpověděl: „Věru je požehnaná. Je výživou, která živí.“[1]
Další učenci, jako al-Bezzár a at-Taberání svými vlastními isnády zaznamenali dodatek: „a je lékem na choroby.“[2] Ibn Mádža zaznamenal na autoritu Džábira ibn Abdulláha, že Prorok صلى الله عليه و سلم pravil: „Zemzem voda je na to, na co se pije.“[3]
Selef a ‘ulemá tento hadís následovali. Když šel Abdulláh ibn Mubárek na hadždž, přišel k prameni Zemzem a řekl: „Alláhu, Ibn Abí l-Mewálí nás zpravil od Muhammeda ibnu l-Munkadira, od Džábira ibn Abdulláha, že Prorok صلى الله عليه و سلم pravil: „Zemzem voda je na to, na co se pije.“A já ji piji na žízeň o Dni Vzkříšení.“ Ibn Abí l-Mewálí je důvěryhodný, takže hadís je stupně hasan.
Ibnu l-Kajjím sám pravil: „Mnozí, i já osobně, jsme hledali lék skrze zemzem vodu a viděli jsme zázračné věci. Viděl jsem tuto vodu vyléčit množství chorob a i já sám jsem jí byl vyléčen, s dovolením Božím. Viděl jsem člověka, který několik dní žil jen z této vody, půl měsíce, nebo i déle a vůbec necítil hlad. Konal tawáf s ostatními lidmi, tak jako oni. A říkal mi, že nekonzumoval nic, kromě zemzem vody po dobu čtyřiceti dní a pak měl dost sil, aby souložil se svou ženou, postil se a vícekrát činil tawáf.[4]
Šejch Ibn ‘Usejmín (Alláh mu budiž milostiv) pravil: „Měli byste tedy mít úmysl, co chcete pitím vody zemzem získat, proč ji pijete. Také byste měli pít plnými doušky, naplnit svůj žaludek, voda byste měli cítit mezi žebry, protože tato voda je dobrá. O ní byl řečen hadís: „Rozdíl mezi věřícím a pokrytcem je, že věřící pije plnými doušky zemzem vodu.“[5] To proto, že voda zemzem není sladká, je trochu slaná,věřící ji pijí jedině z víry, věříce, že v ní je požehnání. Proto když ji pijí, je to znamením jejich víry.“[6]
Alláh ji možná neučinil sladkou proto, aby věřící nezapomněli, že ji pijí kvůli uctívání. Ať je to jakkoli, její chuť je dobrá a není na ní nic špatného.
Prosíme Alláha o napojení z nádrže (arab. hawd) Prorokovy v den největší žízně. Ať Alláh požehná našemu proroku Muhammedovi صلى الله عليه و سلم. Ámín.
[1] Sahíh Muslim, č. 2473.
[2] Zaznamenal al-Bezzár č. 1171, 1172; a at-Taberání v as-Saghíru, č. 295.
[3] Sunen Ibn Mádža, Kitábu l-menásik, č. 3062.
[4] Zádu l-me’ád, 4/319, 320.
[5] Vyprávěl Ibn Mádža v al-Menásik, č. 1017; a al-Hákim v Mustedreku, 1/472. Búsajrí označuje jeho isnád za sahíh a jeho vypravěče za věrohodné.
[6] Šerhu l-Mumti’, 7/377-379.
|
Voda Zemzem
