بسم الله الرحمان الرحيم
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا أَطِيعُوا اللَّهَ وَأَطِيعُوا الرَّسُولَ وَأُولِي الأمْرِ مِنْكُمْ فَإِنْ تَنَازَعْتُمْ فِي شَيْءٍ فَرُدُّوهُ إِلَى اللَّهِ وَالرَّسُولِ إِنْ كُنْتُمْ تُؤْمِنُونَ بِاللَّهِ وَالْيَوْمِ الآخِرِ ذَلِكَ خَيْرٌ وَأَحْسَنُ تَأْوِيلا
Vy, kteří věříte! Poslouchejte Boha a poslouchejte posla a ty, kdož mezi vámi mají autoritu! A jste-li ve sporu o nějakou věc, předejte její rozhodnutí Bohu a poslu – jestliže věříte v Boha a v den soudný! A to bude nejlepší a povede k nejkrásnějšímu výsledku.
(Nisá´:59)
Buchárí uvádí jedno podání od Ibn Abbáse ve vztahu ke slovům „Vy, kteří věříte! Poslouchejte Boha a poslouchejte posla a ty, kdož mezi vámi mají autoritu!“: Byla zjevena ve vztahu k Abdulláhu ibn Huzáfa ibn Kajs ibn Ádímu, když ho Posel Boží صل الله عليه و سلم poslal na výzvědy…“ Tak to uvádí i všichni ostatní z této skupiny, kromě Ibn Mádže.
Imám Ahmed zaznamenal hadís od Alího: „Posel Boží صل الله عليه و سلم poslal zvědy a jako vůdce jim ustavil jednoho muže z ansár. Když byli na cestě, jeden z nich něco zpozoroval a řekl: „Což vám Posel Boží nepřikázal, abyste mi byli poslušni?“ „Ovšemže,“ odpověděli. Potom řekl: „Nasbírejte mi dřevo!“ Nasbírali mu tedy dřevo a on tam rozdělal oheň a pravil: „Rozhodl jsem se, že vy teď vstoupíte do tohoto ohně.“ (pokračuje vypravěč) Jeden mladík mezi nimi tehdy řekl: „Od ohně jste utíkali k Poslu, nepospíchejte tedy, dokud nepotkáte Posla! Pokud vám on sám přikáže, abyste vešli do ohně, pak vejděte.“ Oni se pak vrátili Poslu صل الله عليه و سلم a zpravili ho o tom. Řekl jim: „Kdybyste tehdy do něj vstoupili, již nikdy byste z něj nevystoupili! Pokornost je pouze v konání dobra.“ Zaznamenali auroři dvou Sahíhů ve vyprávění od A’meše.
Abú Daúd zaznamenal též podobné od Abdulláha bin Omara: „Poslušnost a pokornost jsou povinností muslima ve věcech, které miluje i nemiluje a které nevedou ke hříchu. Pokud se přikazuje hřích, pak není ani poslušnosti, ani pokornosti.“ To uvádějí i Buchárí a Muslim.
Buchárí uvádí vyprávění od Anase, který slyšel říct Posla Božího صل الله عليه و سلم následující slova: „Poslouchejte a kořte se, i kdyby vám rozkazoval abesínský otrok s hlavou jako rozinka!“
Ibn Džerír uvádí podání od Abú Hurejry, který slyšel od Proroka صل الله عليه و سلم následující: „Přijdou k vám chalífové po mně, dobro konající vám bude činit dobro a zkažený zlo. Poslouchejte je a buďte pokorni ve všem, co je v souladu s pravdou a modlete se za nimi. Pokud budou dobro konat, to patří vám i nim a pokud budou konat zlo, to vám patří a je to proti nim.“
Od Ibn Abbáse se traduje, že Posel Boží řekl صل الله عليه و سلم: „Kdo u svého představeného, vládce, vidí něco špatného, nechť se strpí, protože nikdo kdo se rozejde se společenstvím byť i o jeden krok neumře jinak než smrtí nevědomosti.“ Podle Muslima a Buchárího.
„ty, kdož mezi vámi mají autoritu“
¨Podle jednoho názoru jde o vládce, podle jiného o učence. Jak vidno, a Bůh nejlépe zná, tohle má širší význam a vztahuje se na každého představeného, od vladařů po učence.
V jednom sahíh hadísu, na jehož věrohodnosti se shodli i Buchárí i Muslim, se od Abú Hurejry tradují Prorokova صل الله عليه و سلم slova: „Kdo mi bude pokorným, bude pokorným i Bohu a kdo vůči mně zhřeší, hřeší i vůči Bohu. Kdo bude pokorný mému zástupci, bude pokorným i mně a kdo zhřeší proti mému zástupci, zhřešil i proti mně.“
Tyto příkazy se vztahují k poslušnosti jak vůči vladařům tak i vůči učencům.
Proto říká Bůh: „Poslouchejte Boha“, tj. následujte Jeho Knihu „a poslouchejte posla“ tj. držte se jeho sunny, „a ty, kdož mezi vámi mají autoritu“ ve všem co vám nařídí v okruhu poslušnosti Bohu a nehřešení proti Němu, protože „není poslušnosti ke stvoření v hříchu proti Bohu,“ jak je uvedeno v hadísu, že „poslušnost je jen v dobrém.
„A jste-li ve sporu o nějakou věc, předejte její rozhodnutí Bohu a poslu“
Tedy Knize a sunně. To je příkaz od Boha Nejvznešenějšího, protože ve všem, o čem lidé rozpráví z otázek základů víry i vyvozených předpisů, jsou povinni obrátit se Knize a sunně, jak říká Bůh: „A ať již na cokoliv máte různé názory, rozsouzení toho patří Bohu“ (Šúra:10). Podle toho, co rozsoudí Kniha a sunna a co dosvědčí jako správné, to je pravda a po pravdě již není nic než lež. Proto také Bůh Vznešený říká: „jestliže věříte v Boha a v den soudný“ To znamená vaše neshody a neznalost odvrhněte a obraťte se Boží Knize a sunně Posla صل الله عليه و سلم Jeho, pak podle nich suďte ve všem, v čem se neshodnete. Tento verš ukazuje, že ten, kdo v otázkách sporu nebude rozsuzovat podle Knihy a sunny a neobrátí se k nim, nevěří v Boha a v Den Soudný. Vznešený Bůh říká: „A to bude nejlepší“, tedy soud podle Knihy Boží a sunny Jeho Posla صل الله عليه و سلم a obracení se k nim je lepší „a povede k nejkrásnějšímu výsledku“ tedy s lepšími následky, výsledky a odměnou.