حَدَّثنََاعَمْرٌوالنَّاقِدُحَدَّثنََاكَثِيرُبْنُ
حَدَّثنََاعَمْرٌوالنَّاقِدُحَدَّثنََاكَثِيرُبْنُهِشَامٍحَدَّثنََاجَعْفَرُبْنُبرُْقَانَعَنْيَزِيدَبْنِالْأَصَمِّعَنْأَبِيهُرَيْرَةَقَال:قَالَرَسُولُاللَّهِصَلَّىاللَّهُعَلَيْهِوَسَلَّم: إِنَّاللَّهَلَاينَْظُرُإِلَىصُوَرِكُموَأَمْوَالِكُمْوَلَكِنْينَْظُرُإِلَىقلُُوبِكُمْ
Vyprávěl Abú Hurejra رضي الله عنه, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil: „Věru Alláh nehledí na vaše těla ani na váš zjev, ale hledí na vaše srdce.“[1]
V jiném podání stojí dodatek: „…Hledí na vaše srdce a činy.“[2]
Šejch al-Albání, Alláh mu budiž Milostiv, v komentáři tohoto dodatku uvedl:
Tento dodatek má nesmírnou hodnotu , neboť bez něj by tento hadís mnoho lidí chápalo špatně. Tedy pokud by někomu z lidí přikázal[3] učinit něco, co mu přikazuje jejich Pán, jako je např. nechat růst plnovous, nenapodobovat nevěřící apod., dotyčný by mohl odpovědět, že základem je přece to, co je v srdci a své tvrzení by dokazoval právě tímto hadísem, ve kterém není vzpomenut tento dodatek, který je správný a který ukazuje, že Alláh taktéž hledí na činy – pokud jsou správné, přijme je a pokud nikoli, odmítne je, na což ukazuje množství hadísů a šarí’atských textů, jako je hadís Božího Posla صلى الله عليه و سلم: „Kdo do naší věci uvede cokoli nové, to je odmítnuto.“ Naše každodenní zkušenost ukazuje, že není možno představit si zdraví srdce, kromě, je-li spojeno se zdravými, správnými činy a také není ani správných činů, aniž by středem toho všeho nebylo zdravé srdce. Právě řečené objasnil nejlepším způsobem Boží Posel صلى الله عليه و سلم v hadíse na autoritu Nu‘mána ibn Bešíra رضي الله عنه:
حَدَّثنََاأَبُونعَُيْمٍحَدَّثنََازَكَرِيَّاءُعَنْعَامِرٍقَالَسمَِعْتُالنُّعْمَانَبْنَبَشِيرٍيقَُولُ :سمَِعْتُرَسُولَاللَّهِصَلَّىاللَّهُعَلَيْهِوَسَلَّمَيقَُولُ :…أَلَاوَإِنَّفِيالجَْسَدِمُضْغَةًإِذَاصَلَحَتْصَلَحَالجَْسَدُكُلهُوَإِذَا فَسَدَتْفَسَدَالجَْسَدُكُلُّهُأَلَاوَهِيَالْقَلْبُ .
„Zajisté v těle jest jeden kousek masa, je-li on správný, je správné celé tělo. A je-li zkažen, je zkaženo celé tělo. Cožpak to není srdce?“[4]
Pak, když toto poznáš, snadno si všimneš, že jednou z nejzávažnějších chyb, které jsem nalezl u všech tištěných exemplářů knihy "Rijádu s-Sálihín" je právě vynechání tohoto dodatku. Sám autor díla imám an-Newewí o tomto dodatku věděl a vzpomenul jej na jiném místě.[5] Přepisovatel tohoto díla jej však položil do zcela neodpovídajícího kontextu: „…nehledí na vaše tváře, ani na vaše činy, nýbrž hledí…“ toto pak bylo přeneseno do tištěných verzí knihy. Nevšiml si toho ani komentátor knihy Ibn ‘Allán, Alláh mu budiž Milostiv, který řekl: „U Alláha nerozhoduje, ani nepřináší odměnu to, co člověk má a o co se stará, jako síle a zdraví svého těla, jeho kráse ve vzhledu, ani množství jeho skutků.“Tento komentář je zcela nesprávný a chybný, sám hadís, zaznamenaný imámem Muslimem je věrohodný (sahíh), jen se nemůže vzít v potaz sám o sobě, neboť je celá řada šarí’atských textů a hadísů, které mu zdánlivě odporují. Z nich všech vyplývá celkový obraz, že rozdíl mezi Božími služebníky ve stupních, které v ráji budou mít, je dle jejich činů, kvůli kterým budou takto hojně odměňováni. Důkazem jsou slova Boží:
وَلِكُلٍّدَرَجَاتٌمِّمَّاعَمِلُوا وَمَارَبُّكَبِغَافِلٍعَمَّايعَْمَلُونَ
A pro každého je stanoven stupeň odměny podle toho, co konal, a není Pánu tvému lhostejné, co dělají. (An’ám :132)
Stejně jako slova Všemohoucího Alláha, citovaná Prorokem صلى الله عليه و سلم v hadísu kudsí: „…Služebníci Mí, vše záleží na vašich činech, které vám Já zapisuji a potom vás za ně odměním. Kdo pak zastihne dobro, nechť poděkuje Bohu a kdo se pak se zlem potká, nechť neplísní nikoho, nežli sebe samého." Jak se pak může rozumný člověk domnívat, že do ráje vejde jen s tím, co si vysloužil, vedle svého vzhledu a krásného těla? Pravil Vznešený:
يقَُولُونَسَلَامٌعَلَيْكُمُادْخُلُواالجَْنَّةَبِمَاكُنتُمْتَعْمَلُونَ
Mír budiž s vámi. V odměnu za to, co jste činili, vejděte do ráje!(Nahl:32)
Autor: Safet Suljić, Islámská univerzita, Fakulta šarí’atských věd, Rijád, KSA
www.ansarassunnah.blogspot.com (2.6.2011)
Překlad: Alí Větrovec