Vysvětlení slov posla božího صلى الله عليه و سلم "Každá inovace je bludem"

Od ‘Irbáda ibn Sárije رضي الله عنه se traduje hadís, kde Posel Boží صلى الله عليه و سلم praví mimo jiné:

وَإِيَّاكُمْ وَمُحْدَثَاتِ الأُمُورِ فَإِنَّ كُلَّ مُحْدَثَةٍ بِدْعَةٌ وَكُلَّ بِدْعَةٍ ضَلاَلَةٌ.

„…A střezte se věcí nově vymyšlených věcí, protože každá novota je inovace a každá inovace bludem.“¹

Na autoritu Džábira ibn ‘Abdilláha رضي الله عنه je tento hadís uváděn s dodatkem:

Od ‘Irbáda ibn Sárije رضي الله عنه se traduje hadís, kde Posel Boží صلى الله عليه و سلم praví mimo jiné:

وَإِيَّاكُمْ وَمُحْدَثَاتِ الأُمُورِ فَإِنَّ كُلَّ مُحْدَثَةٍ بِدْعَةٌ وَكُلَّ بِدْعَةٍ ضَلاَلَةٌ.

„…A střezte se věcí nově vymyšlených věcí, protože každá novota je inovace a každá inovace bludem.“¹

Na autoritu Džábira ibn ‘Abdilláha رضي الله عنه je tento hadís uváděn s dodatkem:

… وَكُلَّ ضَلاَلَةٍ فِي النَّارِ.

„… a každý blud je v ohni.”²

Imám aš-Šátibí definoval inovaci takto:

„V jazyce znamená slovo بدعة bid’atun, tj. inovace, jakoukoli „nově vymyšlenou záležitost.“ V šarí’i je naopak bid’a definována jako „nově vymyšlený způsob chápání a praktikování náboženství, imitace Šarí’y, skrze kterou se chce dosíci Boží blízkosti, aniž by to bylo podloženo jakýmkoli autentickým důkazem – ani co se týče podloženosti dané záležitosti, ani způsobu, jakým je vykonávána.”³

V pořadí čtvrtý pravověrný chalífa, Prorokův zeť a bratranec ‘Alí ibn Abí Tálib رضي الله عنه pravil: „Důležité věci jsou ty nejlepší a nově vymyšlené věci jsou ty nejhorší. Každá nově vymyšlená záležitost je inovací a každý, kdo vnese něco nového, je inovátorem. Každý, kdo vnáší inovace, je v bludu. A žádný inovátor nevnese žádnou inovaci, aniž by tím neopustil něco ze Sunny.“⁴

Z tohoto důvodu pravil Ibn ‘Abbás رضي الله عنهما, bratranec a společník Posla Božího صلى الله عليه و سلم následující: „Proto vždy uvidíš následovníky Sunny vyzývat lidi k Sunně a zakazovat inovaci (arab. بدعة bid’a).“⁵ Také řekl: „Věru Alláhu nejodpornější ze všech věcí jsou inovace.”⁶

Prorokůvصلى الله عليه و سلم společník a syn druhého chalífy po jeho smrti ‘Abdulláh ibn Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنهما pravil: „Každá inovace je bludem, i kdyby si lidé mysleli, že je dobrá.”⁷

Jiný sahábí, ‘Abdulláh ibn ‘Amr ibnu l-Ás pravil: „Žádná inovace není vnesena a rozšířena dále, ani není žádná sunna zanedbána, aniž by to první nepotlačilo to druhé.”⁸

Prorokův společník ‘Abdulláh ibn Mes’úd pravil: „Napodobujte a následujte, ale neinovujte, protože to, co vám bylo přikázáno činit, vám plně dostačuje.”⁹ Podle dalšího podání k tomu dodal: „… a každá inovace je bludem.”¹⁰

Další významný Prorokův společník Mu’áz ibn Džebel رضي الله عنه pravil: „Lidé, získávejte nauku, než vám bude odebrána, protože pokud její lidé vymřou, bude věru odňata. Vyvarujte se inovace a spekulací a následujte dávnou cestu [tj. cestu Posla Božího].”¹¹

Jiný Prorokův společník Hudajfa ibnu l-Jemán رضي الله عنه pravil: „Žádný čin uctívání, který nevykonávali také společníci Posla Božího صلى الله عليه و سلم, nevykonávejte ani vy.”¹²

Totožného smýšlení byly i další generace zbožných předků a imámů této ummy, které následovaly po nich.

Matar al-Warrák pravil: „Málo skutků, leč vykonaných podle Sunny, je lepší, nežli mnoho skutků podle inovace. Kdokoli vykoná čin, jež je ze Sunny, tomu jej Alláh přijme, zatímco kdokoli vykoná skutek inovace, Alláh ho odmítne.”¹³

Omar ibn ‘Abdil’azíz pravil: „Nikdo nemá žádnou omluvu poté, co mu byla objasněna Sunna, aby setrvával v bludu, o kterém si myslel, že byl správným vedením.”¹⁴

Hassán ibn ‘Átija pravil: „Žádní lidé nevnesou do náboženství inovaci, aniž by nebylo odňato shodné množství Sunny.”¹⁵

Imám Málik ibn Anas pravil: „Poslední pokolení této ummy mohou být napravena jedině tím, čím byla napravena pokolení první. Co nebylo součástí náboženství tehdy, nemůže být součástí náboženství ani nyní.“¹⁶

Imám Sufján as-Sewrí pravil: „Inovace je Iblísovi milejší, nežli sám hřích, neboť ze hříchu se dá kát, ale z inovace se nekaje.“¹⁷

‘Abdulláh ibnu l-Mubárek pravil: „Věz, že smrt je v dnešních dnech poctou každému muslimovi, který se setká s Alláhem vytrvávaje na cestě Sunny. Věru Alláhu patříme a k Němu se též navrátíme. Jen Alláhu si stěžujeme na protivenství vůči nám, na to, že nás opouští naši bratři, na nedostatek podpory, kterou pociťujeme a na objevení se inovací. Jen Alláhu si stěžujeme na velkou pohromu, která na tuto ummu dopadla kvůli vymírání učenců ahlu s-sunna a kvůli objevení se inovace.”¹⁸

Imám Ahmed ibn Hanbel řekl: „Základními principy Sunny podle našeho názoru jsou: pevné držení se cesty společníků Prorokových, následování jejich cesty a příkladu a odvržení inovace, protože každá inovace je bludem.“¹⁹ Proto také řekl: „Hroby i těžkých hříšníků z lidí Sunny jsou jako zahrady, zatímco hroby i zbožných následovníků inovace jsou jako jámy ohnivé. Hříšníci z řad následovníků Sunny jsou k Alláhu přiblížení, zatímco asketové z řad následovníků inovace, jsou Božími nepřáteli.“²⁰

Imám al-Buchárí ohledně svých současníků a učitelů pravil: „A oni mívali ve zvyku zakazovat inovace, tedy odsuzovat cokoli, na čem Posel Boží صلى الله عليه و سلم a jeho společníci رضي الله عنهم أجمعين nebyli, kvůli slovům Božím:

وَاعتَصِموا بِحَبلِ اللَّهِ جَميعًا وَلا تَفَرَّقوا

Přidržujte se pevně provazu Božího všichni a nerozdělujte se! (Áli ‘Imrán:103)

وَإِن تُطيعوهُ تَهتَدوا

Však uposlechnete-li jej, budete správně vedeni. (Núr:54)“²¹

Od našich zbožných předků se nám dochovaly i další četné odsudky inovace, jako například tento: „Kdykoli někdo vnese inovaci, sladkost hadísu je odňata z jeho srdce.“²² Zbožní předkové také říkali: „Inovace jsou odvozeny z nevíry a proto k ní také mohou vést.“²³

Naši zbožní předkové si všímali zhoubného vlivu inovace na náboženství, které se díky ní vzdaluje od původní zjevené verze a mění se k nepoznání.

Mu’awíjja ibn Murra, když viděl množství inovací okolo sebe, posteskl si: „Žil jsem v době společníků Posla Božího صلى الله عليه و سلم. Pokud by žili mezi vámi dnes, nepoznali by z vašich činů nic, kromě ezánu!”²⁴

Al-Hasan al-Basrí v podobném duchu říká: „Pokud by byl někdo z těch., kteří zažili rané zbožné předky přiveden k životu, nepoznal by už z islámu nic,” načež si položil ruce na líce a dodal: „kromě této modlitby. Při Alláhu, kdokoli bude žít v těchto prapodivných časech a nikoho ze zbožných předků nepotkal, avšak spatřuje inovátora propagovat svou inovaci a vidí toho, který se stará jen o svůj vezdejší zisk, jak vyzývá lidi, aby se k němu připojili, leč Alláh ho ochrání před obojím a dopřeje mu toužit po zbožných předcích, tázat se na jejich cestu, následovat jejich stopy a ubírat se po jejich cestě, se setká s ohromnou odměnou. Buďte, dá-li Alláh, právě takovými.”²⁵

Naopak následování inovace vede k oddálení se od Stvořitele, namísto toho, abychom se k Němu přiblížili, což bylo naším prvotním záměrem, jak vysvětlil Ajjúb as-Sichtijání: „Čím více inovátor vynaloží úsilí na inovaci, tím více se vzdálí Alláhu.“²⁶

Imám Ahmed ibn Hanbel upozornil, že v inovaci tkví také nebezpečí přímého pozměňování náboženství již na úrovni jeho pramenů: „A nebuďte jedněmi z těch, kteří vnášejí inovace, protože pokud se u někoho z lidí vyskytne taková věc, snaží se pro to, co činí, nalézt nějaký důkaz. Proto se pověří úkolem, který je nesplnitelný, snažíce se nalézt důkaz pro to, co sám vnesl do víry, ať již platný nebo nicotný, jen aby si okrášlil svou inovaci, se kterou přišel. A ještě hůře, nežli to – vymýšlí si, přimýšlí si k psaným textům něco, co to potvrzuje, nebo si vymýšlí nové texty, které to mají dokázat. Tedy snaží se to okrášlit jak pravdou, tak i falší.”²⁷

Také upozornil, že díky inovaci se stane vztah inovátora ke Koránu utilitárním a falešným: „Oni se mezi sebou neshodují ohledně Knihy, ale všichni si zároveň s Knihou protiřečí. To, že Knize protiřečí, shledáváme u nich u všech. Používají nejasné a dvojznačné texty jako důkazy svých tezí a uvádějí lidi do bludu tím, co je pro ně obtížné pochopit.”²⁸

Totéž se promítalo i do jejich skutků. Vždy, když okolo viděli něco, co protiví Sunně a má svůj původ v inovaci, vstali, aby to napravili, nebo na to alespoň upozornili.

Významný sahábí, ‘Abdulláh ibn Omarرضي الله عنهما jednou slyšel muže kýchnout si a říci: „Chvála Alláhu, požehnání a mír Poslu Božímu صلى الله عليه و سلم.” Řekl mu: „Toto není, co nás učil Posel Boží صلى الله عليه و سلم. Avšak řekl: „Kdykoli někdo z vás kýchne, nechť pochválí Alláha.“ Neřekl „…a poprosí o požehnání pro Posla Božího صلى الله عليه و سلم o požehnání.“²⁹

Imám Ahmed odmítl praktiky těch, kteří se snažili svýma rukama dotknout se jeho těla, aby od něj získali požehnání. Rozhněval se a řekl: „Odkud to máte?!“ Tuto praktiku jasně a rezolutně odsoudil.³⁰

‘Ubejdulláh ibn Wásil slyšel Ahmeda as-Sirmárího poté, co vytasil svůj meč a zmínil, kolik s ním pobil na cestě Boží nepřátel, říci: „A pokud bych se nebál, že by to byl čin inovace, odkázal bych, aby mne s tímto mečem nechali pohřbít.”³¹

Na příklad Imám al-Bejhekí, odsuzujíce jednu rozšířenou inovaci, napsal:

„Co se otírání tváří po skončení prosebné modlitby týče, nevím o nikom ze zbožných předků, kdo by tak činil.“³²

1 Zaznamenali Abú Daúd v Sunenu, hadís č. 4607, al-Albání doložil jako sahíh; a at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2676, jako sahíh.

2 Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 1578, jako sahíh.

3 Viz al-I’tisám, 1/37.

4 Zaznamenal Ibn Kesír v al-Bidájetu we n-nihája, 7/319.

5 Zaznamenal imám al-Láliká’í v Šerhu usúli i’tikádi ahli s-sunneti we l-džemá’a.

6 Zaznamenal al-Bejhekí v as-Sunenu l-kubrá, 4/316.

7 Zaznamenal al-Láliká’í v Šerhu usúli i’tikádi ahli s-sunneti we l-džemá’a.

8 Zaznamenal Ibn Batta v al-Ibána.

9 Zaznamenal ad-Dárimí v Sunenu jako sahíh.

10 Zaznamenal Ahmed ibn Hanbel v az-Zuhd, str. 162, jeho isnád je sahíh.