بسم الله الرحمن الرحيم

 

بسم الله الرحمن الرحيم

 

اللَّهُ لا إِلَهَ إِلا هُوَ الْحَيُّ الْقَيُّومُ لا تَأْخُذُهُ سِنَةٌ وَلا نَوْمٌ لَهُ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَمَا فِي الأرْضِ مَنْ ذَا الَّذِي يَشْفَعُ عِنْدَهُ إِلا بِإِذْنِهِ يَعْلَمُ مَا بَيْنَ أَيْدِيهِمْ وَمَا خَلْفَهُمْ وَلا يُحِيطُونَ بِشَيْءٍ مِنْ عِلْمِهِ إِلا بِمَا شَاءَ وَسِعَ كُرْسِيُّهُ السَّمَاوَاتِ وَالأرْضَ وَلا يَئُودُهُ حِفْظُهُمَا وَهُوَ الْعَلِيُّ الْعَظِيمُ

Bůh, není božstva kromě Něj, Živého, Trvajícího, nepadá na Něj ani dřímota, ani spánek. Jeho je, co je na nebesích i na zemi. Kdo se u Něj může přimluvit, kromě s Jeho svolením? On zná to, co je mezi rukama jejich i to, co je za jejich zády, avšak oni neobejmou nic z Jeho znalosti, kromě toho, co On chce. A Jeho Stolec obepíná nebesa i zemi a nevyčerpává Ho oboje střežit. A On je Vyvýšený, Velkolepý.

( Bekara: 255)

Jedná se o ájetu l-kursí, tj. verš stolce, nejvýznamnější verš v celém Koránu, hovořící o osobě Boha.

Posel Boží, mír a požehnání s ním, se zeptal Ubejje bin Ka’ba: „Který verš v Knize Boží je nejvýznačnější?“ Odpověděl Ka’b: „Bůh i Jeho Posel vědí nejlépe.“ Když Posel, mír a požehnání s ním otázku několikrát zopakoval, odpověděl mu Ka‘b: „Ájetu l-kursí.“ Řekl Posel, mír a požehnání s ním: „Blahopřeji ti ke znalosti, Abú Munzire.“

Abú Zerr se ptal Posla Božího, mír a požehnání s ním: „Co je největší z toho, co ti bylo zjeveno?“ Odpověděl: „Ájetu l-kursí.“

Abú Hurejra vyprávěl: „Byl jsem pověřen Prorokem, mír a požehnání s ním, abych sesbíral v ramadánu zekát. Jednou v noci ke mně přišel člověk a vzal si trochu jídla. Chytil jsem jej a řekl mu, že ho přivedu k Poslu, mír a požehnání s ním, a všechno mu řeknu. Odvětil: „Pusť mne! Jsem v nedostatku, mám velkou rodinu a velmi potřebuji!“ Tak jsem jej pustil. Když se rozednělo, zeptal se mě Posel, mír a požehnání s ním: „Co udělal dnes v noci tvůj zajatec?“ Odpověděl jsem mu: „Posle Boží, on si stěžoval, že je ve velkých těžkostech, že je v nouzi, tak jsem se nad ním slitoval a pustil jsem ho.“ Posel řekl: „Lhal ti, však on se vrátí.“ Nyní jsem již věděl, že se vrátí, protože to řekl Posel Boží, mír a požehnání s ním. Proto jsem byl na pozoru a on opět došel a vzal si trochu jídla. Opět jsem jej chytil a pohrozil mu, že jej předvedem před Posla, mír a požehnání s ním. On opět prosil: „Pusť mne! Jsem v nedostatku, mám rodinu a velmi potřebuji!“ Znovu jsem se nad ním slitoval a nechal ho jít. Když se rozednělo, zeptal se mě Posel, mír a požehnání s ním: „Abú Hurejro, Co udělal dnes v noci tvůj zajatec?“ Odpověděl jsem mu: „Posle Boží, on si zase stěžoval, že je ve velkých těžkostech, že je v nouzi, že má velkou rodinu, tak jsem se nad ním zase slitoval a pustil jsem ho.“ Posel řekl: „Lhal ti, však on se ještě vrátí.“ Tak jsem i potřetí stál na stráži a čekal ho. Opět přišel, vzal si trochu jídla a já jsem ho chytil. Řekl jsem mu: „Tak a to je potřetí, říkals, že se nevrátíš a jsi opět tu. Vezmu tě k Poslu Božímu, mír a požehnání s ním, a vše mu povím.“ On mi řekl: „Pusť mně, naučím tě slova, za která ti Bůh dá užitek. Zeptal se, se: „Jaká to jsou slova?“ Odpověděl: „Když ulehneš do postele, řekni ájetu l-kursí do konce, Bůh, není Božstva kromě Něj, Živého, Trvajícího… – a bude k tobě poslán strážce, který tě bude stále hlídat a šejtán ti se až do rozednění nepřiblíží.!“ Tak jsem jej opět propustil a když se pak rozednělo, zeptal se mě Posel Boží, mír a požehnání s ním, znovu: „Co ti dnes v noci řekl tvůj zajatec?“ Odpověděl jsem: „Posle Boží, řekl, že mě naučí slovům, za které mi Bůh dá odměnu. Tak jsem jej znova pustil.“ Zeptal se Posel, mír a požehnání s ním: „A která jsou to slova?“ Odpověděl jsem: „Když ulehneš do postele, recituj verš stolce: Bůh, není božstva kromě Něj, Živého, Trvajcího, až do konce. Bude k tobě vyslán strážce, který tě bude hlídat a šejtán se k tobě až do rozednění nebude moci přiblížit.“ Druhové Prorokovi pozorně naslouchali, aby se mohli něčemu přiučit. Posel Boží, mír a požehnání s ním, k tomu řekl: „Pravdu děl, i když je jinak lhářem. A víš, kdo s tebou rozmlouval po tři noci, Abú Hurejro?“ Řekl jsem: „To tedy nevím.“ „To byl šejtán,“ odpověděl Prorok, mír a požehnání s ním.“ Podle al-Buchárího.

Podle Ibn Kesíra obsahuje tento verš deset velmi důležitých faktů:

1. že On je jediný skutečný Bůh pro všechna stvoření;

2. je Zakotvitelem všeho dalšího, bez jehož existence není nic možno;

3. nezachvacuje ho dřímota, ospalost;

4. ani spánek, ač je silnější než ospalost;

5 všechna Jeho stvoření podléhají Jeho vládě, rozhodnutí, jsou mu podřízena a jsou jeho služebníky;

6. Jeho vědění zahrnuje vědění o každičké věci, její minulosti, přítomnosti a budoucnosti;

7. nikdo nemůže získat z Božího vědění něco, pokud sám Bůh mu to neposkytne, nesvolí aby se to naučil;

8. Jeho stolec. V hadísech se uvádí, že velikost sedmi nebes a země je jako velikost železného kroužku na poušti proti této poušti. A velikost Jeho trůnu (ar. ‘arš) oproti stolci je jako velikost té pouště oproti tomu kroužku;

9. střežit je mu nečiní potíže, protože On je všemu Nadřízen, vším upravuje a na vše dohlíží, je to pro něj naopak lehké;

10. Jemu náleží nejvelkolepější přívlastky velikosti a vznešenosti.

Nejlépe můžeme pochopit tyto vlastnosti, kterými se Bůh spodobňuje ve vzpomenutých hadísech a verších tak, jak je chápou první generace, tj. přijmout je a nezpodobňovat je antropomorfně.