Učenec Abú ‘Uwejs Kajs al-Istifán se narodil v Iráku, byl křesťanem, ale – chvála Alláhu, přijal islám. Studoval šarí’u a nauku o hadísech na Islámské univerzitě v Medíně, kde zužitkoval své znalosti z dob, kdy vedl mezináboženský dialog.
Tyto znalosti shrnul do několika zásad:
1. Kontroluj vlastní emoce.
2. Užívej pravdivé údaje.
3. Ustanov shodu, kdy se shodnete a kdy se opravdu různíte.
Učenec Abú ‘Uwejs Kajs al-Istifán se narodil v Iráku, byl křesťanem, ale – chvála Alláhu, přijal islám. Studoval šarí’u a nauku o hadísech na Islámské univerzitě v Medíně, kde zužitkoval své znalosti z dob, kdy vedl mezináboženský dialog.
Tyto znalosti shrnul do několika zásad:
1. Kontroluj vlastní emoce.
2. Užívej pravdivé údaje.
3. Ustanov shodu, kdy se shodnete a kdy se opravdu různíte.
4. Neakceptuj žádné tvrzení bez odůvodnění.
5. Uváděj nejprve důvody ze šarí’y (Korán, Sunna, Idžma’ a názory sahábů, kijás) a pak teprve z vlastní logiky (rozum jest podřízen šarí’i, nikoliv naopak)
6. Použij nejprůraznější (nejvíce historicky autentický i známý) argument hned na začátku.
7. Kontroluj správnost a ověřitelnost všeho, co jste vyřkli (vždy uveď přesné reference zdroje nebo odkazu: jméno autora (učence, odborníka) , název knihy , číslo strany, vydání a pod.)
8. Buď hoden úcty a buď uctivý .
9. Dej druhým šanci mluvit (vyslechni i druhou stranu)
10. Představ si situaci a okolnosti, ve kterých se nalézá protivník.
11. Nikdy nepopírej a neodvrhuj argumenty protivníka, jsou-li
opodstatněné.
12. Neříkej nepravdivé a nepotvrzené věci (např.: “Omar ibnu l-Chattáb přečetl celý Korán v jednom rek’átu” nebo “Alí ibn Abú Tálib zabil 100 000 nepřátel v jedné jediné bitvě a v další opět 100,000”).
13. Diskutuj na téma pravdy a nikoliv na téma charakteru daných učenců.
14. Každá diskuse o daném tématu má své místo a čas (např. mnohem více času je potřeba věnovat pro Tewhíd (Jedinost Boží) a ne upotřebení miswaku (tj. dřívka na čištní zubů), mnohem více času je třeba věnovat zákazu lichvy a nikoliv zákazu nošení hedvábí muži.
15. Musíš znát zásady a cíle Islámu, o čem hovoří šarí’a, fikhu, nauka o hadísech a další. Jedním z cílů šarí’y je opustit zlo a přidat se k dobru.
16. Povinností je, aby bylo použito správné islámské terminologie (např. užít slova „džihád“ (úsilí, boj proti něčemu) a ne „harb“ (válka), užít slovo „salát“ – “modlitba” a nikoliv „du’á“ – “prosebná modlitba” pokud se mluví o normální modlitbě)
Zásady správné výzvy k islámu
