بسم الله الرحمان الرحيم
Ve jménu Boha Milosrdného, Slitovného
بسم الله الرحمان الرحيم
Ve jménu Boha Milosrdného, Slitovného
V dnešní době často vídáváme muslimské ženy účastnící se všemožných společenských aktivit, pobývající stále mimo svůj domov. Přitom, ač jde mnohdy o chvályhodné činnosti, tyto sestry zapomínají na jednu islámskou prioritu, kterou je jejich rodina a starost o jejich manžela a děti. Vždyť muži byli stvořeni pro ženy a ženy pro muže a nejdůležitější úlohou ženy ve společnosti je role matky, která je opatruje a střeží dům své rodiny a je stále obětavě k dispozici svému manželovi a dětem. Nevychází ze svého domu, pokud to není bezpodmínečně nutné. A to byla také zvyklost matek věřících a žen z generace sahába Proroka, mír a požehnání s ním a jejich následovnic z věřících žen prvních generací muslimů.
Tuto praxi označujeme jako "hasura", nebo "hasr". Slovo "hasr" je podstatným jménem slovesným odvozeným od slovesa "hasara", znamenajícího obklíčit, obklopit, uzavřít, omezit. Jednoslovně je přeložitelné jako uzavření se, zdržení se (někde).[1]
Chvála Bohu, požehnání a mír Poslu Jeho . Bůh zjevil ve své knize věřícím ženám:
وَقَرْنَ فِي بُيُوتِكُنَّ وَلا تَبَرَّجْنَ تَبَرُّجَ الْجَاهِلِيَّةِ الأولَى وَأَقِمْنَ الصَّلاةَ وآتِينَ الزَّكَاةَ وَأَطِعْنَ اللَّهَ وَرَسُولَهُ إِنَّمَا يُرِيدُ اللَّهُ لِيُذْهِبَ عَنْكُمُ الرِّجْسَ أَهْلَ الْبَيْتِ وَيُطَهِّرَكُمْ تَطْهِيرًا
Zdržujte se důstojně ve svých domech a nestavte na odiv ozdoby svoje podle způsobu dřívější doby nevědomosti! Dodržujte modlitbu, dávejte almužnu a buďte poslušné vůči Bohu a poslu Jeho! Bůh chce pouze odstranit od vás špínu, lidé domu, a chce vás očistit úplným očištěním. (Ahzáb:33)
عن أبي حريرة رضي الله عنه أن النبي صل الله عليه و سلم قال لنسائه عام حجةوداع هذه ثم ظهور الحصرِ. قالرضي الله عنهن و كانتاتقلان و الله لا تحركنا دابة بعد قول رسول الله صل الله عليه و سلم. رواه أحمد.
Od Abú Hurejry se traduje, že řekl Posel Boží صل اله عليه و سلم: "Jen tato zde (jen tohle vyjítí) a pak zády k hasr." Řekl (Abú Hurejra): Bůh budiž spokojen s nimi, že říkaly: Při Bohu, nepobídneme žádná jízdní zvířata po těchto slovech Božího Posla صل اله عليه و سلم:. Všechny manželky Posla صل اله عليه و سلم: vykonaly hadždž kromě Zejneb bint Džahš a Sewdy bitn Zem’. Zaznamenal Ahmed.[2]
V tefsíru výše uvedeného verše imám Ibn Kesír píše: "Toto jsou předpisy o chování (ádáb), které Vznešený Bůh předepsal ženám Posla Božího صل اله عليه و سلم: a ženy věřících je v tom následují." K samotné pasáži "Zdržujte se důstojně ve svých domech" uvádí: "to znamená "nevycházejte bez potřeby," kromě pokud se jedná o něco, co je šarí’atské povahy (např.odchod do mešity), pod podmínkou, kterou uvádí Posel Boží صل اله عليه و سلم ve svých slovech: "Nezakazujte služebnicím Božím jít do Božích mešit. Nechť jdou, ale ne nápadně." Dle dalšího podání "ale jejich domy jsou pro ně lepší." Abú Dawúd uvádí od Posla صل اله عليه و سلم hadís s dobrým řetězcem tradentů: "Modlitba ženy v jejím pokoji je lepší než modlitba v jejím domě. Její modlitba v jejím domě je lepší než její modlitba v její předsíni." Bůh říká: "a nestavte na odiv ozdoby svoje podle způsobu dřívější doby nevědomosti!" tj. když ony vycházely ze svých domovů, chodily svou zvláštní chůzí, vlnily se, krášlily se a koketovaly. Na své hlavy dávaly šátek, ale nedotahovaly ho, aby jejich náhrdelníky, náušnice a krk byly vidět. Pokud je to spatřitelné, nazývá se to "teberrudž", neboli odkrývání toho, co se dle šarí’y musí pokrýt. Zákaz odkrývat to, co je třeba pokrýt se vztahuje i na ostatní věřící ženy. První (dřívější) doba nevědomosti (džáhilíja) se vztahuje na dobu mezi proroky Idrísem a Núhem, mír s nimi. Trvala tisíc let. Tehdy se objevilo poprvé ukazování ženské krásy mužům a mužské ženám. Poslouchali Iblíse, který používal něco podobného tomu, nač hrají pastýři. Tak vyluzoval zvuk, který lidé nikdy předtím neslyšeli. A Iblís se jim objevoval v podobě mladíka hrajícího na svou flétnu. Takto kolem sebe shromáždil muže a ženy, aby ho poslouchaly, což zapříčinilo, že začali jedni druhým ukazovat svou krásu, zatímco se na konci toho všeho mezi nimi rozšířilo cizoložství. Zkráceno podle slov Ibn Abbáse.
Ženě je zakázáno cestovat bez manžela nebo mahrema (toho, za kterého se nemůže dle šarí’y provdat), dle hadísu: "Ženě, která věří v Boha a Den Soudu, není dovoleno strávit na cestě tři nebo více dní, pokud s ní není její otec, syn, muž, bratr, nebo kdokoli jiný, za kterého by se nemohla (dle předpisů šarí’y) vdát"[3] a "Ženě, která věří v Boha a Den Soudu není dovoleno cestovat ani jeden den chůze, není-li s ní (její manžel nebo) mahrem."[4]
Hasr je doporučené jednání ženy a jedno z manželových práv na jeho manželce. Žena se má zdržovat v domě svého manžela a vycházet pouze s jeho svolením, má mluvit tiše, cudně klopit zraky a stranit se špatností, nemá mluvit necudně a k jeho příbuzným se má chovat stejným způsobem, jakým se on chová k nim, protože učinila-li něco špatného jeho rodičům nebo příbuzným, nezachovala se dobře ke svému muži. Bůh řekl: "Nebuďte příliš poddajné v řeči své, aby po vás nebažil ten, v jehož srdci je choroba." (Ahzáb:32) a také "A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné." (Núr:31). Prorok صل اله عليه و سلم řekl: "Nejlepší ženou je ta, která tě potěší, když se na ní podíváš, přikážeš-li jí, poslechne tě, a opustíš-li jí na chvíli, zachová ti věrnost nejen sama v sobě, ale i v tom, co ti náleží."[5]
Co se týče šarí’atských důvodů, kvůli kterým je ženě povoleno vyjít z domu, vedle zmíněné návštěvy mešity je to její návštěva lékaře, osobní vzdělávání a potenciální zaměstnání. Pro tyto výjímky a zejména pro poslední dvě musí být dodrženy principy islámské morálky a zajištěn souhlas a domluva s maželem, ve věci zaměstnání by navíc mělo být stanoveno manželskou smlouvou, že žena si přeje zůstat i v manželství pracovně činná. Platí ovšem, že žena si má prioritně vybírat takové zaměstnání, které ji nebude nutit a vybízet k odchodu z mužova domu. Takových je dnes, v éře počítačů a internetu, celá řada.
Pobyt ženy v domě jejího manžela je tedy sunna muakkada.[6] Je velká škoda, že spousta muslimů a muslimek tento vznešený aspekt své víry zanedbává pod výmluvami a záminkami modernity a ženské emancipace. Avšak co je to, než zcestné bludy a inovace, které byly rozšířeny do muslimské ummy nevědomými lidmi, podporovanými nepřáteli islámu. Není nic moderního ani vůči ženám vstřícného na tom, když se dcery, sestry, manželky a matky muslimů odchýlí od míst, která jim určil Bůh a Jeho Posel a vydávají se na pospas hříchu a morálnímu úpadku dneška. Modernita a ženská emancipace se neměří ani podle míry odhalení těla, ani podle toho, jestli se obě pohlaví volně mísí. A už vůbec se neměří podle trendu připodobňování se společnostem neislámským. Vznešený a Milující Bůh, který stvořil člověka a dal mu do vínku to, čím je obdařen, sám nejlépe ví, co je pro jeho stvoření nejlepší. A každé překročení jím stanovených hranic, porušení jeho směrnic, či pouze zanedbávání jím doporučených věcí, jako v tomto případě, povede zcela jistě, dříve nebo později jen problémům a k dalšímu v řadě selhání a neštěstí jedinců i společnosti.
[1] Zemánek, P. et al.: Arabsko-český slovník
[2] Uvádí ho i háfiz el-Munzírí ve své knize et-Terghíbu we t-Terhíb v kapitole Hadždž jako hadís č. 363
[3] od Abú Saída el-Chudrího zaznamenal imám Muslim
[4] od Abú Hurejry zaznamenal imám Muslim
[5] Podle al-Qurtubího (170/5). At-Tabarání (39/5).
[6] jednání přikázané autoritou Posla صل اله عليه و سلم , ovšem nepřišlo o něm, že by bylo povinností