بسم الله الرحمن الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Kdo veden je Alláhem, nebude nikým sveden z cesty a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه وسلم je jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům.
Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazy naší víry a jděme přímo, jak přikázáno nám bylo. Alláh pravil:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا
“Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)
A nejlepším vedením je Muhammedovo صلى الله عليه وسلم, jenž pravil:
… وَشَرَّ الأُمُورِ مُحْدَثَاتُهَا وَكُلَّ مُحْدَثَةٍ بِدْعَةٌ وَكُلَّ بِدْعَةٍ ضَلاَلَةٌ وَكُلَّ ضَلاَلَةٍ فِي النَّارِ
“…A nejhorší věcí jsou novoty ve víře a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v Ohni.“1
Každý věřící člověk si je vědom věčného boje mezi dobrem a zlem a stojí na straně dobra. Ví, že Vznešený Alláh ve Své Milosti a Moudrosti uzákonil svým služebníkům to, co napraví jejich záležitosti a dá jejich život do pořádku, byť by někteří lidé prahli po něčem, co je rozkazu Božímu odporuje a co se Alláhu příčí.
Jedním z bitevních polí odvěké války mezi dobrem a zlem jsou i otázky týkající se postavení a úlohy žen. Síly zla prosazují věci, které se protiví Zákonu Božímu, zatímco dobří lidé si přejí vytrvat na odvěkých zásadách, které v tomto ohledu přikázal Vznešený Alláh, jenž o následovnících zla pravil:
وَاللَّهُ يُرِيدُ أَن يَتُوبَ عَلَيْكُمْ وَيُرِيدُ الَّذِينَ يَتَّبِعُونَ الشَّهَوَاتِ أَن تَمِيلُوا مَيْلًا عَظِيمًا
“A Bůh chce přijmout pokání vaše, avšak ti, kdož následují vášně své, chtějí, abyste se uchýlili velkou úchylkou.” (Nisá´: 27)
At-Taberí ve vysvětlení tohoto verše uvádí:
“Tj. velkou odchylkou od pravdy, kdyby vám Alláh v tomto slevil, vy byste se odchýlili od poslušnosti vůči němu a stali byste se neposlušnými, zrovna tak jako tito následovníci vlastních tužeb, toužící překračovat Boží zákazy a nebýt vůči němu poslušní.“2
Veršů v tomto duchu je bezpočet a všechny ukazují na realitu boje mezi dobrem a zlem, mezi těmi, kteří vyzývají ke skutečným hodnotám a těmi, kteří vyzývají ke zkaženosti. Můžeme si zvolit dvě cesty, jednu takovou, kterou si přeje Alláh a druhou takovou, kterou si přejí následovníci nízkých tužeb.
Alláh si přeje stud, cudnost, počestnost a čistotu, chce, aby společnost zůstala zdravou a nezkaženou, silnou a poslušnou vůči svému Pánu, která zvládá své chtíče. Proto předepisuje vše, co směřuje k jejich spoutání a zakazuje vše, co vede k opaku a co v člověku rozdmýchává jeho choutky tak, že už je nebude moci zvládat. Když pohlédneme na Boží příkazy, spatříme, že jejich cílem je sice jednak získání nesmírné odměny na onom světě, ale nadto také spokojený a zdravý život na světě tomto.
Alláh zakázal zůstat s nepříbuznou ženou osamotě. Zakázal, aby žena sama bez doprovodu muže cestovala. Zakázal mužům dívat se na cizí ženy a přikázal klopit svůj zrak. A ženám zakázal, aby na ně promlouvaly svůdným hlasem:
فَلَا تَخْضَعْنَ بِالْقَوْلِ فَيَطْمَعَ الَّذِي فِي قَلْبِهِ مَرَضٌ
“Nebuďte příliš poddajné v řeči své, aby po vás nebažil ten, v jehož srdci je choroba!” (Ahzáb: 32)
Ženám je dokonce zakázáno dupat v přítomnosti mužů, byť je normální, že kroky jsou slyšet. Zde se však myslí snaha o to, aby muži slyšeli zvonění ženských ozdob, což v nich může podnítit touhu.
Dále je zakázáno, aby se nepříbuzní muži dotýkali nepříbuzných žen a naopak, neboť Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:
لَأَنْ يُطْعَنَ فِي رَأْسِ أَحَدِكُمْ بِمِخْيَطٍ مِنْ حَدِيدٍ ، خَيْرٌ لَهُ مِنْ أَنْ يَمَسَّ امْرَأَةً لَا تَحِلُّ لَهُ
„Vskutku lépe, když někoho z vás do hlavy zasáhne železná jehlice, než když se dotkne ženy, která mu není dovolena.“3
A právě proto, že si přeje čistou a cudnou společnost, přikázal Alláh ženám setrvávat ve svých domovech a nemísit se na veřejnosti s muži:
وَقَرْنَ فِي بُيُوتِكُنَّ
“Zdržujte se důstojně ve svých domech” (Ahzáb: 33)
Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
المرأةُ عورةٌ فإذا خرجتْ اسْتَشْرَفَها الشيطانُ وأقربُ ما تكونُ مِن وَجْهِ ربِّها وهي في قَعْرِ بيتها
“Žena je celá nahotou, když vyjde ven, šejtán se ji snaží zmámit a nejblíže Tváři svého Pána bude, pokud zůstane uvnitř svého domu.“4
Vše toto jsou příklady islámských nařízení, které Alláh a Jeho Posel صلى الله عليه و سلم stanovil, aby naše společnost zůstala čistou a ctnostnou.
(…)
Tato nařízení bývají dnes napadána těmi, kteří následují svoje nízké chtíče a kteří se snaží obalamutit a oklamat soudnost a zdravý rozum věřících, aby jejich společnost rozvrátili.
Ptejme se sami sebe: Kde jsme v tomto ohledu my? Stojíme na straně pravdy a ctnosti se vším, co vyžaduje? Anebo na straně lži a úchylnosti se vším, k čemu vede?
Skutečné následování pravdy není jen opakování prázdných hesel svými slovy. Je to pevné přesvědčení uvnitř, v našem srdci. Skutečná víra nám vykresluje celý životní program a řídí každý náš pohyb i každé naše spočinutí.
Proto, že víra je popisována jako upřímná rada, položme sami sobě tři otázky: Kdo je a co od nás chce Jediný Opravdový Bůh? Kdo jsou a co od nás chtějí následovníci nízkých chtíčů? A kdo jsme a co chceme my?
V odpovědi na tu první otázku Vznešený Alláh praví:
يُرِيدُ اللَّهُ بِكُمُ الْيُسْرَ وَلَا يُرِيدُ بِكُمُ الْعُسْرَ
“Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné.” (Bekara: 185)
يُرِيدُ اللَّهُ لِيُبَيِّنَ لَكُمْ وَيَهْدِيَكُمْ سُنَنَ الَّذِينَ مِن قَبْلِكُمْ وَيَتُوبَ عَلَيْكُمْ ۗ وَاللَّهُ عَلِيمٌ حَكِيمٌ
“A Bůh vás chce vést a chce vám objasnit obvyklý osud těch, kdož byli před vámi, a přijmout milostivě pokání vaše. A Bůh je vševědoucí, moudrý.” (Nisá´: 26)
A úloha Posla Božího صلى الله عليه و سلم je popisována jako:
وَمَا أَرْسَلْنَاكَ إِلَّا رَحْمَةً لِّلْعَالَمِينَ
“A neposlali jsme tě leč jako znamení milosrdenství pro lidstvo veškeré.” (Anbijá´: 107)
Alláh nám věci objasňuje a správně nás vede. To je to, co chce. Objasňuje nám, co je správné vedení a přímá cesta. Z ní nesejde nikdo, kromě toho, kdo sám vlastní vinou zbloudí a propadne zkáze. Alláh nechce nic jiné, nežli nad námi dovršit své dobrodiní a jeho nejvyšší podobou je dar islámu, k němuž nás On obdařil přirozeným sklonem:
فَأَقِمْ وَجْهَكَ لِلدِّينِ حَنِيفًا ۚ فِطْرَتَ اللَّهِ الَّتِي فَطَرَ النَّاسَ عَلَيْهَا ۚ لَا تَبْدِيلَ لِخَلْقِ اللَّهِ ۚ ذَٰلِكَ الدِّينُ الْقَيِّمُ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَ النَّاسِ لَا يَعْلَمُونَ
“Obrať tvář svou k náboženství pravému jako haníf podle sklonu přirozeného lidem, v němž Bůh lidi stvořil. Stvoření Boží pak změnit nelze – a toto je náboženství neměnné, však většina lidí to neví.” (Rúm: 30)
Kdo jsou ti, kteří následují jen své nízké chtíče? To jsou všichni následovníci bludu, lživých ideologií a vymyšlených filozofií. Jejich vůdcem a pravzorem je prokletý Iblís a patří sem každý, kdo zpupně odmítá podrobit se Alláhu a popírá Ho. Takoví se jako dobytek honí za ukojením svých chtíčů, tužeb a nízkých pudů, nemají žádný vyšší cíl. Myslí jen na vezdejší svět a shromažďují jeho lákadla. Ve skutečnosti je dobytek ještě lepší, nežli oni, protože na rozdíl od nich dobytek plní účel, ke kterému ho Alláh stvořil. Proto Vznešený praví:
إِنْ هُمْ إِلَّا كَالْأَنْعَامِ ۖ بَلْ هُمْ أَضَلُّ سَبِيلًا
“Vždyť oni jsou jen jak dobytčata ba ještě dále zbloudili z cesty správné.” (Furkán: 44)
Takoví od nás chtějí, abychom se odchýlili velkým odchýlením od jediné správné cesty – přímé cesty Boží a bojují za to pod floskulemi o svobodě ženy, o pokroku a překonávání přežitků, stejnosti mezi pohlavími, feminizmem, genderovým fašizmem či modernistickými inovacemi a rádoby reformami vnášenými do náboženství islámu, přičemž za vším tímto se skrývá nevýslovné zlo a skrz naskrz špinavý úmysl, zbavující nás dobra na tomto i na onom světě.
Služebníci Boží! Mužové i ženy! Střežte své domovy a opevněte je před těmito podobami nástrah prokletého šejtána. Zhoubné ideologie jdou po krku vašim dětem! Nedejte, aby zachvátily také vaše syny a dcery!
Pane, ochraňuj nás i naše nejmilovanější v našich domovech před svody prokletého šejtána! Prosíme, abychom byli spokojeni s Alláhem coby naším Pánem, s islámem, coby naším světonázorem, a s Muhammedem صلى الله عليه و سلم coby naším Poslem a Prorokem. K Alláhu se utíkáme před zly posledních výstřelků zhýralé módy a před falešnými spasiteli zaklínajícími se naším dobrem. Jediný Bože, modlíme se k Tobě, abys našim srdcím nedal odchýlit se poté, co jsi nás správně vedl, abychom nepovolovali zakázané a nezakazovali povolené. Alláhu! Ochraň nás před všemi těmi, kteří se nám pokouší vnucovat jiný zákon a jiná pravidla, než ta Tvá! Ámín.
- Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 1578 na autoritu Džábira ibn ‘Abdilláh رضي الله عنه.
- Viz Džámi’u l-beján li-te´wíli l-Kur´án, 8/212.
- Od Ma’kila ibn Jesára رضي الله عنه zaznamenal Zaznamenali at-Taberání v al-Mu’džemu l-kebír, hadís č. 486; ar-Ruwejní v Musnedu, hadís č. 1283. Šejch al-Albání jej ocenil jako sahíh v Sahíhu l-džámi’, hadís č. 5045.
- Od ‘Abdulláha ibn Mes’úda رضي الله عنه zaznamenali Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 5599; al-Bezzár v Musnedu, hadís č. 2061; a Ibn Chuzejma v Sahíhu, hadís č. 1685.