NEJDI S DAVEM

Když jednou spravedlivý a pravověrný chalífa Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه procházel tržnici, prošel okolo muže, který Alláha prosil zvláštním způsobem. Opakoval stále dokola:

اللهم اجْعَلْنِي مِنْ عِبَادِكَ القَلِيْلِ ... اللهم اجْعَلْنِي مِنْ عِبَادِكَ القَلِيْلِ

Alláhumme ´dž'alní mine l-kalíl … Alláhumme dž'alní mine l-kalíl!“ tzn. „Ó Alláhu, učiň mne jedním z mála ... Ó Alláhu, učiň mne jedním z mála!

Omar se jej tedy zeptal:

 مِنْ أَيْنَ أَتَيْتَ بِهَذَا الدُّعَاءِ

Kde jsi přišel na takovou prosbu?

Onen muž mu odpověděl: „Alláh ve své Knize praví:

 وَقَلِيلٌ مِّنْ عِبَادِيَ الشَّكُورُ 

Jak málo je však vděčných mezi služebníky Mými! (Sabá:13)

Omar zaplakal a pokáral sám sebe:

كُلُّ النَّاسِ أَفْقَهُ مِنْكَ يَا عُمَرَ .. اللهم اجْعَلْنِي مِنْ عِبَادِكَ القَلِيْلِ

Všichni lidé jsou chápavější nežli ty sám, Omare! Ó Alláhu, učiň nás jedněmi ze služebníků Tvých nemnohých![1]

Někteří učenci poskytli i objasnění:

Někdy někomu poradíš, aby zanechal nějakého hříchu, ale lidé často odpoví: „Ale toto dělají snad všichni, nejenom já!“

Ale když se podíváš, kde se slova أكثر الناس akseru n-nási tj. většina lidí, vyskytují v Koránu, shledáš, že:

وَلَـٰكِنَّ أَكْثَرَ النَّاسِ لَا يَعْلَمُونَ

však většina lidí to neví. (A'ráf:187)

وَلَـٰكِنَّ أَكْثَرَ النَّاسِ لَا يَشْكُرُونَ

však většina lidí vděčná není. (Bekara:243)

وَلَـٰكِنَّ أَكْثَرَ النَّاسِ لَا يُؤْمِنُونَ 

však většina lidí nevěří. (Húd:17)

Pokud vyhledáš slova أكثرهم akseruhum, tedy většina z nich, shledáš, že:

وَأَنَّ أَكْثَرَكُمْ فَاسِقُونَ

Však většina z vás jsou hanebníci. (Máida:59)

أَكْثَرُهُمْ لَا يَعْقِلُونَ

většina z nich nemá rozum žádný. (Máida:103)

 بَلْ أَكْثَرُهُمْ لَا يَعْلَمُونَ الْحَقَّ ۖ فَهُم مُّعْرِضُونَ

Však naopak, většina z nich pravdu nezná a odvrací se od ní. (Anbijá´:24)

Proto ty buď jedním z toho قليل kalílun, tedy mála, o kterých Vznešený Alláh pravil, že:

 وَقَلِيلٌ مِّنْ عِبَادِيَ الشَّكُورُ 

Jak málo je však vděčných mezi služebníky Mými! (Sabá´:13)

O Núhovi/Noemovi, mír s ním, a jeho lidu pravil:

 وَمَا آمَنَ مَعَهُ إِلَّا قَلِيلٌ

A uvěřili s ním jen nemnozí. (Húd:40)

A o lidech Ráje, že budou :

جَنَّاتِ النَّعِيمِ ثُلَّةٌ مِّنَ الْأَوَّلِينَ وَقَلِيلٌ مِّنَ الْآخِرِينَ

v zahradách slastí usídleni, zástupy z těch prvních a jen málo z posledních. (Wáki'a:12-14)“ [2]

Ibnu l-Kajjim dodal: „Kráčej po cestě Pravdy a neciť se osaměle, protože jen málo lidí se touto cestou ubírá. A vyvaruj se cest falši, nenechej se zlákat množstvím těch, kteří spějí k záhubě!

______________________________________

[1] Podání zaznamenal Ibn Abí Šejba v al-Musennefu, 10/332. Jeho isnád je zpřetrhaný, některá další podání dokonce obsahují i jistou slabost, jeho smysl je ale správný, na základě citovaných koránských veršů.

[2] Toto vysvětlení s koránskými verši uvádí např. 'Abdulláh ibn Ahmed od svého otce v Zewáidu 'ale z-zuhd; al-Kurtubí a mnozí další.