Všechny světonázory historie musely obstávat v konkurenci jiných, musely se bránit před ideovými útoky jiných a musely získávat své další a další nové stoupence, aby přežily a nezmizely v propadlišti dějin. Z tohoto ohledu nebyl a není výjimkou ani islám, ani různé podoby křesťanství a ani západní sekulární, či, chcete-li, postkřesťanské ideologie, vzniklé na troskách pozdně středověké evropské epistémy, která byla na křesťanství zbudována. Všechna sdílená učení, která kdy mezi lidskými populacemi kolovala, se alespoň v nějakém ohledu chovala misijně.
