بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je bludem a každý blud skončí v Pekelném Ohni.
Alláh Vznešený pravil:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا
„Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh praví:
وَتِلْكَ الْأَيَّامُ نُدَاوِلُهَا بَيْنَ النَّاسِ وَلِيَعْلَمَ اللَّهُ الَّذِينَ آمَنُوا وَيَتَّخِذَ مِنكُمْ شُهَدَاءَ ۗ وَاللَّهُ لَا يُحِبُّ الظَّالِمِينَ
„Takové dny šťastné i nešťastné necháváme střídat mezi lidmi, aby Bůh rozeznal ty, kdož uvěřili, a vybral si mezi vámi mučedníky – a Bůh věru nemiluje křivdící.“ (Áli ‘Imrán: 140)
Právě dnes před třiceti lety zavraždili Srbové nejméně 8372 muslimů v bosenské Srebrenici. Byl to jeden z mnoha takových obtížných dní pro ummu, jako mnohé před ním a mnohé po něm v historii islámu. Dávno před nimi zabíjel Abú Džehl a jemu podobní společníky Božího Posla صلى الله عليه وسلم samotného, nechť je s nimi všemi Alláh spokojen. Staletí po něm křižáci dobyli Jeruzalém a povraždili všechny jeho obyvatele bez rozdílu. Mongolové na konci ‘abbásovské doby pobili milion duší jen v Bagdádě za několik dní a zbarvili vody Tigridu doruda jejich krví. Španělští potomci křižáků vyhladili muslimy al-Andalusu do té míry, že se jejich genetická stopa v populaci vytratila. Pak Rusové zabili více než 6 milionů Čerkesů a dalších Kavkazanů. Alžírsko platilo svou nezávislost milionem a půl svých synů a Francouzi tam zanechali více nášlapných min, než bylo v té době alžírských nohou. Američané po svých taženích na začátku našeho století zanechali na čtyři miliony zabitých Afghánců, Iráčanů a dalších. Podobně zabíjeli muslimy jejich kati a řezníci ve Střední Africe, Indii, Myanmaru, v Ujgursku, Sýrii i jinde. A v Palestině zavražděné už nikdo nepočítá.
Oči prolévají slzy, srdce bolí a krvácí, ale útěchou jsou Slova Boží:
وَلَا تَحْسَبَنَّ الَّذِينَ قُتِلُوا فِي سَبِيلِ اللَّهِ أَمْوَاتًا ۚ بَلْ أَحْيَاءٌ عِندَ رَبِّهِمْ يُرْزَقُونَ ﴿١٦٩﴾ فَرِحِينَ بِمَا آتَاهُمُ اللَّهُ مِن فَضْلِهِ وَيَسْتَبْشِرُونَ بِالَّذِينَ لَمْ يَلْحَقُوا بِهِم مِّنْ خَلْفِهِمْ أَلَّا خَوْفٌ عَلَيْهِمْ وَلَا هُمْ يَحْزَنُونَ ﴿١٧٠﴾
„A nepokládej ty, kdož na stezce Boží byli zabiti, za mrtvé! Naopak, oni jsou živí a u Pána svého odměnu svou užívají a radují se z toho, co Bůh jim z přízně Své uštědřil, a radují se, že ti, kteří je následují, avšak dosud se k nim nepřipojili, nemusí se ničeho obávat a nebudou zarmouceni.“ (Áli ‘Imrán: 169-170)
‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم k těmto veršům dodal:
أَرْوَاحُهُمْ فِي جَوْفِ طَيْرٍ خُضْرٍ لَهَا قَنَادِيلُ مُعَلَّقَةٌ بِالْعَرْشِ تَسْرَحُ مِنَ الْجَنَّةِ حَيْثُ شَاءَتْ ثُمَّ تَأْوِي إِلَى تِلْكَ الْقَنَادِيلِ فَاطَّلَعَ إِلَيْهِمْ رَبُّهُمُ اطِّلاَعَةً فَقَالَ هَلْ تَشْتَهُونَ شَيْئًا قَالُوا أَىَّ شَىْءٍ نَشْتَهِي وَنَحْنُ نَسْرَحُ مِنَ الْجَنَّةِ حَيْثُ شِئْنَا فَفَعَلَ ذَلِكَ بِهِمْ ثَلاَثَ مَرَّاتٍ فَلَمَّا رَأَوْا أَنَّهُمْ لَنْ يُتْرَكُوا مِنْ أَنْ يُسْأَلُوا قَالُوا يَا رَبِّ نُرِيدُ أَنْ تَرُدَّ أَرْوَاحَنَا فِي أَجْسَادِنَا حَتَّى نُقْتَلَ فِي سَبِيلِكَ مَرَّةً أُخْرَى . فَلَمَّا رَأَى أَنْ لَيْسَ لَهُمْ حَاجَةٌ تُرِكُوا
„Jejich duše spočívají v útrobách zelených ptáků hnízdících ve svítilnách visících z Trůnu Božího. Uždibují rajské plody, odkudkoli jen chtějí a v oněch svítilnách hledají hnízda. Jejich Pán na ně pohlédne a řekne: „Zachtělo se vám ještě něčeho?“ Odpovědí: „Co více bychom mohli chtít? Zobeme rajské plody odkudkoli chceme.“ Pán jim tutéž otázku položí třikrát. Když pochopí, že jim bude tato otázka pokládáná pořád dokola, dokud na ni neodpoví, řeknou: „Ó Pane, přáli bychom si, abys vrátil naše duše do našich těl, abychom mohli být zabiti na Tvé cestě znovu.“ A když uvidí, že opravdu nic nepotřebují, nechá je být.“1
Mikdám ibn Me’díkerib رضي الله عنه slyšel Božího Posla صلى الله عليه وسلم říci:
لِلشَّهِيدِ عِنْدَ اللَّهِ سِتُّ خِصَالٍ يُغْفَرُ لَهُ فِي أَوَّلِ دَفْعَةٍ مِنْ دَمِهِ وَيُرَى مَقْعَدَهُ مِنَ الْجَنَّةِ وَيُجَارُ مِنْ عَذَابِ الْقَبْرِ وَيَأْمَنُ مِنَ الْفَزَعِ الأَكْبَرِ وَيُحَلَّى حُلَّةَ الإِيمَانِ وَيُزَوَّجُ مِنَ الْحُورِ الْعِينِ وَيُشَفَّعُ فِي سَبْعِينَ إِنْسَانًا مِنْ أَقَارِبِهِ
„Mučedník má u Alláha šest poct: je mu odpuštěno s první kapkou jeho prolité krve, je mu ukazováno jeho místo v Ráji, je chráněn před trestem v hrobě, je v bezpečí před největšími hrůzami Soudného Dne, je oděn oděvem víry, je oženěn s húriskami a přimluví se za sedmdesát svých příbuzných.“2
Ptám se, jak potom mezi námi přeživšími poznám věřící, kteří si vzali ponaučení z jejich mučednického svědectví? Vznešený Alláh mi odpovídá:
إِنَّمَا الْمُؤْمِنُونَ الَّذِينَ آمَنُوا بِاللَّهِ وَرَسُولِهِ ثُمَّ لَمْ يَرْتَابُوا وَجَاهَدُوا بِأَمْوَالِهِمْ وَأَنفُسِهِمْ فِي سَبِيلِ اللَّهِ ۚ أُولَٰئِكَ هُمُ الصَّادِقُونَ
„Věřícími jsou pouze ti, kdož uvěřili v Boha a posla Jeho a poté nepodlehli pochybnostem, nýbrž usilovali majetky i osobami svými na cestě Boží – a tito jsou věru upřímní.“ (Hudžurát: 15)
To jsou ti, kteří znovu opraví vypálené mešity a udržují je svými modlitbami, znovu postaví zbořené domy a oživí je svou recitací Koránu, znovu zaplní vyprázdněné ulice a města a vrátí jim tep a dech islámské morálky a žití. To jsou ti, kteří jsou připraveni obětovat vše, co mají, dokonce i sebe samotné, abychom žili svou víru dál, lépe a více, aby víra a dobro převládlo a zvítězilo nad nevírou a zlem i život a obnova nad smrtí a ničením, s pomocí Boží. To jsou ti, kteří nepropadají zármutku a neztrácejí naději, shodně slovům Božím:
وَلَا تَهِنُوا وَلَا تَحْزَنُوا وَأَنتُمُ الْأَعْلَوْنَ إِن كُنتُم مُّؤْمِنِينَ
„Neochabujte, nermuťte se, vždyť přece budete mít vrch, jste-li věřící!“ (Áli’ Imrán: 139)
To jsou ti, kteří skrze mučednictví probudí své srdce k životu, kteří islámským poselstvím probouzejí ty okolo sebe, plodí nové potomky a z nich vychovají nové, ještě více neochvějné věřící, s pomocí Alláha Jediného. To jsou ti, kteří jsou si vědomi, že kulisy se mění, střídají se kontexty doby a míst, ale mentalita vrahů je pořád stejná, od úsvitu potomků Adammových až dodnes a popisuje ji Alláh svými slovy:
لَا يَأْلُونَكُمْ خَبَالًا وَدُّوا مَا عَنِتُّمْ قَدْ بَدَتِ الْبَغْضَاءُ مِنْ أَفْوَاهِهِمْ وَمَا تُخْفِي صُدُورُهُمْ أَكْبَرُ ۚ قَدْ بَيَّنَّا لَكُمُ الْآيَاتِ ۖ إِن كُنتُمْ تَعْقِلُونَ
„Neopominou vám škodit a přáli by si, abyste upadli do nesnází. A již se stala nenávist jejich zjevnou v jejich ústech, však to, co skrývají hrudi jejich, je ještě horší. A učinili jsme vám znamení jasnými, jste-li rozumní.“ (Áli’Imrán: 118)
To jsou ti, kteří se nebojí nikoho kromě Alláha, dokážou unést břemeno krvavých vzpomínek, mají odvahu identifikovat a nazvat vrahy i oběti jejich skutečnými jmény a dál neúnavně pracují na svém cíli kvůli Božím slovům:
إِنَّمَا ذَٰلِكُمُ الشَّيْطَانُ يُخَوِّفُ أَوْلِيَاءَهُ فَلَا تَخَافُوهُمْ وَخَافُونِ إِن كُنتُم مُّؤْمِنِينَ
„Hle, toto je satan, který často vám nahání strach svými přáteli, však nebojte se jich, nýbrž bojte se Mne, jste-li věřící.“ (Áli ‘Imrán: 175)
To jsou ti, kteří věří, že dobrý konec je připraven věřícím a že existuje spravedlnost vyšší, než ta lidská a že žádné zlo nezůstane nepotrestáno, slovy Božími:
إِنَّ الَّذِينَ فَتَنُوا الْمُؤْمِنِينَ وَالْمُؤْمِنَاتِ ثُمَّ لَمْ يَتُوبُوا فَلَهُمْ عَذَابُ جَهَنَّمَ وَلَهُمْ عَذَابُ الْحَرِيقِ ﴿١٠﴾ إِنَّ الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ لَهُمْ جَنَّاتٌ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ ۚ ذَٰلِكَ الْفَوْزُ الْكَبِيرُ ﴿١١﴾
„Věru těm, kdož věřící muže a ženy pokoušeli a potom pokání nekonali, těm muka pekelná i trest spalující připravili, však pro ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, pro ty jsou zahrady, pod nimiž řeky tekou, určeny – a to věru úspěch bude nesmírný.“ (Burúdž: 10-11)
(…)
Služebníci Boží!
Vznešený Alláh praví o našich nepřátelích:
وَلَا يَزَالُونَ يُقَاتِلُونَكُمْ حَتَّىٰ يَرُدُّوكُمْ عَن دِينِكُمْ إِنِ اسْتَطَاعُوا
„Nepřestanou proti vám bojovat, dokud vás neodvrátí od náboženství vašeho, budou-li toho schopni.“ (Bekara: 217)
Mučedníci nás učí, že nejsme z těch, co si přejí válku, ale z těch, kteří bráni sebe i ostatní před zlem sebe samých, čímž máme právo bránit sebe před zlem ostatních a být připraveni odpovědět na myšlenkový, materiální či fyzický útok tomu odpovídajícím způsobem obrany, shodně slovům Božího Posla صلى الله عليه وسلم:
لاَ تَمَنَّوْا لِقَاءَ الْعَدُوِّ فَإِذَا لَقِيتُمُوهُمْ فَاصْبِرُوا
„Neprahněte po střetu s nepřítelem, ale pokud se s ním střetnete, buďte neochvějní!“3
Boží Zákon dějin jasně ukazuje marnost falešného pocitu bezpečí a na pohled krásných řečí o všelidské jednotě, všeobjímajícím bratrství, svobodě pro každého a o věčném míru. Ano, toužíme po tom, je to i naším cílem, ale někteří jiní to tak necítí, anebo to jen zneužívají pro své špinavé zájmy. Pamatujme, co vypráví Abú Hurejra رضي الله عنه, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
لاَ يُلْدَغُ الْمُؤْمِنُ مِنْ جُحْرٍ وَاحِدٍ مَرَّتَيْنِ
„Věřící se nenechá uštknout ze stejné díry dvakrát.“4
Toto chápali i Arabové v době barbarské nevědomosti, jak vidno ze slov Kajta ibn Ja’mera, když svému kmeni Ijjádovců tváří v tvář perské invazi recitoval následující slova:
وتلبسون ثيابَ الأمنِ ضاحيةً … لا تفزعونَ وهذا الليثُ قد جمعا
وقد أظلكمْ منْ شطرِ ثغرِكم … هولٌ له ظلمٌ تغشاكمُ قطعَا
مالي أراكمْ نياماً في بلهنيةٍ … وقد ترونَ شهابَ الحربِ قد سطعا
فاشفوا غليلي برأيٍ منكمُ حصدٍ … يصبحْ فؤادي له ريانَ قد نقعا
„Oděvem bezpečí se lhostejně halíte,
Že lvi se na vás srotili, se nebojíte?
Od hranic otevřených vás zavaluje
Lavina děsu, co postupně pohlcuje,
Leč vidím vás stále, jak si užíváte!
Což hrdiny skutečné už nemáte?
Potěšte mne, ať jejich sklizeň,
Už uhasí v srdci mém tu žízeň!“
Prosím Alláha, aby všem příbuzným všech zabitých na celém světě vynahradil jejich ztrátu odměnou na onom světě a utišil jejich bolest na světě tomto. Ó Bože, proklej a znič řezníky, kteří masakrují nevinné věřící! Upevni nás na cestě pravdy, abychom ještě lépe obnovili vše, co bylo zničeno a dej nám poučit se z našich chyb, abychom je už neopakovali. Ámín!
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1887.
- Zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 1663; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 2799 a toto je jeho verze; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 17182. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu Sunen Ibn Mádža, hadís č. 2274.
- Od Abú Hurejry رضي الله عنه zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3026.
- Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6133; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2998.