Rekáik

PROSBA V ČASECH STRÁDÁNÍ: PROROKŮV صلى الله عليه و سلم LÉK NA TĚŽKÉ ČASY

Šemsuddín Muhammed Ibn al-Kajjim al-Džewzíja řekl:

„V Musnedu Ahmeda ibn Hanbel stojí, že Prorok صلى الله عليه و سلم pravil:

مَا مِنْ أَحَدٍ تُصِيبُهُ مُصِيبَةٌ فَيَقُولُ: إِنَّا لِلَّهِ وَإِنَّا إِلَيْهِ رَاجِعُونَ اللَّهُمَّ أْجُرْنِي فِي مُصِيبَتِي وَأَخْلِفْ لِي خَيْرًا مِنْهَا، إِلَّا أَجَارَهُ اللَّهُ فِي مُصِيبَتِهِ، وَأَخْلَفَ لَهُ خَيْرًا مِنْهَا.

VYLÉČILI SE ROZDÁVÁNÍM ALMUŽEN

'Ubáda ibn Sámit رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

ما منْ رجلٍ يُجرحُ في جسدِهِ جراحةً، فيَتَصدَّقُ بها، إلا كَفَّرَ اللهُ عنهُ مثلَ ما تصدَّقَ.

Není člověka postiženého nějakou ranou na těle, který kvůli tomu udělí nějaký milodar, aniž by ho Alláh toho nezbavil shodně tomu, jaký milodar udělil.[1]

CHVÁLA BOHU, ŽIJU SI JAKO KRÁL – AČ UPOUTÁN NA LŮŽKO

Dříve, než si začneme stěžovat na to, jak se nám nedaří a jak se máme špatně, doporučil bych přečíst si tyto dva příběhy těžce postižených lidí, kteří dosáhli nesmírného stupně zbožnosti a duchovního poznání navzdory, anebo právě snad díky své těžké chorobě.

Al-Fudajl ibn Ijjád podotkl:  „Choroby Alláh stvořil jedině proto, aby jimi umravnil Své služebníky. Ne každý, kdo onemocní, zemře.“ [1]

O ZTRACENÉM MĚŠCI A O POŽEHNÁNÍ V POCTIVOSTI

Imám vykladačů Koránu Abú Dža'fer Muhammed ibn Džerír at-Taberí vyprávěl, jak jako mladík hledající nauku poprvé přicestoval do posvátného města Mekky, aby tam vykonal pouť.

CHALÍFA OMAR IBNU L-CHATTÁB A EPIDEMIE

‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما, bratranec Posla Božího صلى الله عليه و سلم a největší vykladač Koránu této ummy vypráví, že Prorokův صلى الله عليه و سلم společník tchán Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه, toho času chalífa, v pořadí druhý po smrti Posla Božího صلى الله عليه و سلم , se vydal se svou delegací z Medíny na státnickou návštěvu Šámu. [1] 

POSTŘEH MOUDRÉHO LUKMÁNA

TŘI TYPY PŘÁTEL NA TOMTO SVĚTĚ PODLE KORÁNU

Vznešený Alláh popisuje Soudný Den slovy:

ٱلْأَخِلَّآءُ يَوْمَئِذٍۭ بَعْضُهُمْ لِبَعْضٍ عَدُوٌّ إِلَّا ٱلْمُتَّقِينَ

V ten den stanou se přátelé vzájemně nepřáteli, kromě těch, kdož byli bohabojní. (Zuchruf: 67)

Muhammed ibn Sálih al-'Usejmín pravil:

PŘÍBĚH O ROLNÍKOVI A JEHO BOTÁCH

Muslimský lidový příběh (arab. حكاية hikája) vypráví o jistém učedníku islámských nauk, který se vydal za svým učitelem, svým šejchem. Cestou míjel pole, na kterém spatřil pracujícího rolníka, jak okopává své plodiny.

Rolník u remízku za polem odložil ve křoví své staré, zaprášené a obnošené střevíce. Jak na rolníkových botách, tak i na jeho oděvu jako takovém bylo znát, že moc peněz nemá. Ba naopak, šlo o něm říci, že byl docela chudobný.

PĚT DŮVODŮ, PROČ JE DLE KORÁNU ŽIVOT NA TOMTO SVĚTĚ JAKO VODA

Vznešený Alláh přirovnal ve Své Knize život na tomto světě k vodě, když pravil:

وَٱضْرِبْ لَهُم مَّثَلَ ٱلْحَيَوٰةِ ٱلدُّنْيَا كَمَآءٍ أَنزَلْنَـٰهُ مِنَ ٱلسَّمَآءِ فَٱخْتَلَطَ بِهِۦ نَبَاتُ ٱلْأَرْضِ فَأَصْبَحَ هَشِيمًا تَذْرُوهُ ٱلرِّيَـٰحُ ۗ وَكَانَ ٱللَّـهُ عَلَىٰ كُلِّ شَىْءٍ مُّقْتَدِرًا 

O MUŽI, KTERÝ SI ODMÍTL VZÍT ZLATOU KORUNU

Když se novým vůdcem vojsk na Dálném Východě stal po Kutejbově smrti po 100. roku hidžry Jezíd ibn Muhelleb, vedl nejprve výpravu proti odbojnému středoasijskému městu Džurdžán. [1]