Rekáik

RADA CHALÍFY ALÍHO IBN ABÍ TÁLIBA KUMEJLU IBN ZIJÁDOVI

Kumejl ibn Zijád[1] vyprávěl:
 
„'Alí ibn Abí Tálib mne chytil za ruku, odvedl mne směrem k poušti a když jsme tam došli, sedl si na zem, zhluboka se nadýchl a pravil:
 

DESET, ZE KTERÝCH NENÍ PRAŽÁDNÉHO UŽITKU

 Šejchu l-islám Ibn Kajjím al-Džewzíjja pravil:

ČÍM ISLÁM VÍTĚZÍ

 1. Chálid Ibnu l-Welíd poté, co Byzantincům obsadil levantské město Hawwárín, táhl na Merdž ar-Rahít, místo obývané arabskými křesťany z kmene Ghassán. Bez větších problémů jej dobyl a získal mnoho kořisti. Muslimové zde zajali mnoho lidí. Abú Chazradž al-Ghassání vyprávěl od svojí matky, která byla mezi těmito zajatci z tohoto dne dobytí Merdž ar-Rahítu, následující:

KAŽDÝ ČIN MÁ SVOU HODNOTU

 Abú Burda ibn Abí Músá vypráví, že abú Músá al-Aš'arí, nechť je s ním Alláh spokojen, na smrtelné posteli řekl:

ZBOŽNÍ PŘEDKOVÉ O VZTAHU MUSLIMA KE KORÁNU

‘Abdulláh ibn Mes‘úd řekl: „Nikdy nikomu neuškodí, aby jeho duše netoužila více po ničem jiném, nežli po Koránu, protože když miluje Korán, pak miluje Alláha a Jeho Posla صلى الله عليه و سلم.“[1]
 

OMAR V JERUZALÉMĚ

Když muslimský vojevůdce Abú Ubajda stanul před branami Jeruzaléma, místní křesťané, kteří slyšeli o spravedlivosti chalífy Omara, požadovali, aby chalífa sám osobně přišel do Jeruzaléma a dohlédl na předání města pod podmínkami, jaké stanovuje islámský zákon.

TAKTO ČIŇTE, UVIDÍTE-LI SVÉHO BRATRA SEJÍT Z CESTY

Ibn Abí Hátim zaznamenává od Jezída ibnu l-A’samma:

„Byl jistý muž v Šámu, silný, obdařený silou, který často navštěvoval Omara ibnu l-Chattába, načež jednou k němu přestal přicházet. Omar se zeptal, co je s ním, načež mu bylo odpovězeno, že se znovu oddal alkholu. Omar tehdy povolal svého písaře a poručil mu psát:

O POKRYTECTVÍ

Hasan al-Basrí řekl: „Kdo bude hledat z této (islámské) znalosti něco, přejíce si tím a prahnouce tím po čemkoli, co je u Alláha, dosáhne toho a bude mu to k užitku. Kdo si skrze to však bude přát vezdejšek, to mu bude, při Alláhu, celý úděl toho.
 

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZNALOST V ISLÁMU

Imám al-Džunejjid definoval čistý a správný Tewhíd jako:

"Znalost rozdílů mezi Stvořitelem a stvořeními."

Džundub ibn Abdulláh řekl: "Byli jsme s Poslem Božím صلى الله عليه و سلم coby jinoši. Naučili jsme se věrouku předtím, než jsme se naučili Korán. Pak jsme se naučili Korán a to nám jen zvýšilo naši víru." Zaznamenal Ibn Mádža.

NEPLODNÁ ZBOŽNOST

Vypráví se, že Alláh nařídil Džibrílovi, aby s vojskem andělů zničil jedno zkažené město. "Ale v něm je jeden zbožný," udivil se Džibríl. "Od něj začni," obořil se Alláh, "nepřikazoval dobro, ani neodvracel od zla."