Rekáik

JAK SE 'ABDULLÁH IBN MES'ÚD STAL MUSLIMEM

'Abdulláh ibn Mes'úd رضي الله عنه o svém přijetí islámu vypráví, že se tak stalo v době, kdy jako mladý chlapec sloužil jako nájemný pasáček ovcí u 'Ukby ibn Abí Mu'ajta.

Jednou za ním přišli Abú Bekr as-Siddík رضي الله عنه i Posel Boží Muhammed صلى الله عليه وسلم. Zrovna byli na útěku před svými pronásledovateli a trapiči z řad mekkánských kurejšovských modloslužebníků.

Posel Boží صلى الله عليه و سلم mu řekl:

IMÁM IBNU L-KAJJIM O ČTYŘECH TYPECH LIDÍ, S NIMIŽ SE KAŽDÝ V ŽIVOTĚ POTKÁ

Jsou čtyři kategorie lidí, se kterými se člověk v životě potkává. A pokud se mu stane, že si je navzájem mezi sebou poplete, může upadnout do velikého nebezpečí a zla.

Jsou jimi:

TŘI ZPŮSOBY PŘIJETÍ DOBRÉHO ČINU U ALLÁHA PODLE IBNU L-KAJJIMA

Od 'Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهما se uvádí slova: „Kdybych byl věděl, že Alláh ode mne přijal byť i jediné padnutí na tvář, neočekával bych nedočkavěji ze své neznámé budoucnosti nic, nežli smrt.

KDYŽ SE ROZDĚLUJE DĚDICTVÍ PROROKA, SPĚCHEJTE SI I VY PRO SVŮJ DÍL

Abú Bekr Ahmed ibn Muhammed [1] uvádí od 'Alí ibn Muhammed ibn Abi l-Mezá, [2] že si z rukopisu Chalefa ibn Temíma [3] opsal vyprávění od 'Alího ibn Mes'ady, [4] který slyšel od 'Abdulláha ar-Rúmího [5] následující příběh:

IMÁM AL-BUCHÁRÍ A TISÍC DINÁRŮ

Imám al-Buchárí, vůdce věřících (arab. أمير المؤمنين amíru l-mu´minín) v oboru nauk o Sunně, známý sběratel hadísů a autor proslulého Sahíhu, který je učenci této nauky považován za nejvíce autentickou knihu po Koránu, se jednou vydeal na cestu kvůli svým výzkumům hadísů. Nalodil se na loď a vzal si s sebou na cestu tisíc dinárů v hotovosti, aby měl z čeho platit náklady svého putování.

IMÁM MÁLIK A JEHO PILNÝ STUDENT

Věz, že nauce a poznání věcí této víry se nedokáže věnovat nikdo, kdo ji neučiní prioritou ve svém životě. A nikdo, kdo upřednostní cokoli jiného z lákadel tohoto světa před poznáním své víry, poznání své víry nikdy nedosáhne.

LIDÉ, NAVRAŤTE SE KE SVÉ PŘIROZENOSTI, ŽIVOT BUDE SLADŠÍ!

Vznešený Alláh pravil:

ٱلرِّجَالُ قَوَّٰمُونَ عَلَى ٱلنِّسَآءِ ...

Muži jsou patroni nad ženami ... (Nisá: 34)

Od Mughíry ibn Šu'by رضي الله عنه, Prorokova صلى الله عليه وسلم společníka, který za svůj život nasbíral velmi mnoho zkušeností z mnoha manželství, kterými si prošel, se uvádí následující slova:

IMÁM AHMED A JEHO BÁZEŇ PŘED BOHEM: VÝROK A JEHO REFLEXE

Jeden z učedníků a společníků Ahmeda ibn Hanbela, který ho dlouho doprovázel a tázal se ho na množství nejrůznějších detailů, jménem al-Merwezí, [1] ze ho jednou zeptal: „Abú 'Abdilláhu! Je tolik mnoho lidí, kteří tě oslovují!“

Ahmed se na něho podíval a řekl: „Obávám se, že je to něco, co mne postupně přivádí k něčemu hodně zlému.

TŘI MUŽI, KTEŘÍ DESÍTKY LET NEZMEŠKALI ANI JEDNU SPOLEČNOU MODLITBU

(1)

Al-Kádí Ibn Semá'a vyprávěl o svém životě, že během něj celých čtyřicet let nezmeškal úvodní tekbír [1] společné modlitby, s jedinou výjimkou. Tou byl den, kdy zemřela jeho matka. Protože zmeškal společnou modlitbu, pomodlil se namísto ní sedmadvacetkrát, aby nahradil svou ztracenou odměnu. [2]

COKOLI DOBRÉHO UČINÍŠ DNES, TO SE TI UŽ ZÍTRA VRÁTÍ

Pokud cokoli dnes rozdáš, budeš z toho mít užitek třeba už zítra. A pokud někdo něco dát odmítne, shledá, že se ani pro něj nic nenajde. Pak utrpí velkou ztrátu na tomto i na onom světě.

Někteří ze zbožných předků řekli: „Synu Adamův, v Den Soudný ti pro život zůstane jen to, co jsi zbudoval na tomto světě. Najdeš pro sebe jen to, co jsi sám pro sebe přichystal během pozemského života.