Rekáik

KDYŽ OVCE ZBLOUDÍ OD STÁDA ...

Obyvatelé irácké metropole vyprávějí, že poté, co mongolský chán Hülegü roku 656 hidžry/ 1258 kř. éry dobyl Bagdád, jeho dcera jednou město navštívila a prohlížela si ho. Všimla si, že se lidé shromáždili okolo jistého muže.

„Kdo to je?“ zeptala se.

Odpověděli: „To je jeden z muslimských učenců.“ 

Nařídila tedy, aby ho přivedli k ní a poté, co před ní stanul, se ho zeptala: „Cožpak vy nevěříte v Boha?“

JAK SELEF NAHRAZOVALI SVÉ POKLESKY DOBRÝM ČINEM

Žádní lidé nejsou dokonalí a nikdo se neubrání pochybením. Pokud by byli lidé bezchybnými a dokonalými, už by nebyli lidmi. Byli by anděly. Totéž platilo i pro naše zbožné předky. Jenže rozdíl mezi nimi a námi spočíval v tom, jak se stavěli ke svým pokleskům a s jakou péčí dbali na to, aby i to nejdrobnější a nejnepatrnější své zaváhání nahradili co největším množstvím dobrých činů.

VÍTĚZOVÉ ZÁVODU V DOBRÝCH SKUTCÍCH

Vznešený Alláh pravil:

DOPIS KAŽDÉMU MUSLIMOVI: NEMLČTE O ZLU, KTERÉ OKOLO SEBE VIDÍTE

Šejch Hammed ibn 'Atík napsal dopis, ve kterém se obracel na všechny muslimy. Zní takto:

SEDM KRÁTKÝCH PŘÍBĚHŮ ZE ŽIVOTA SELEF

 MATČINA RADA SYNOVI

 
Al-Džáhiz své knize al-Bejánu we t-tebjín uvádí, že Abán ibn Teghallub jednou prošel okolo nějaké ženy, která vyprovázela svého syna na cestu.

SRDCE JE VELITEL A OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA JSOU JEHO VOJSKEM

Abú Hurejra رضي الله عنه pravil: „Srdce je velitel, zatímco ostatní orgány jsou jeho vojskem. Kdykoli tedy bude vládce dobrým, bude dobré i jeho vojsko, avšak pokud se vládce stane zkaženým, stane se i jeho vojsko zkaženým.1

DVA PŘÍKLADY OD SELEF, JAK SE PŘIBLÍŽIT K ALLÁHU PÉČÍ O MATKU

 عَنِ ابْنِ عَبَّاسٍ، أَنَّهُ أَتَاهُ رَجُلٌ فَقَالَ‏:‏ إِنِّي خَطَبْتُ امْرَأَةً، فَأَبَتْ أَنْ تَنْكِحَنِي، وَخَطَبَهَا غَيْرِي، فَأَحَبَّتْ أَنْ تَنْكِحَهُ، فَغِرْتُ عَلَيْهَا فَقَتَلْتُهَا، فَهَلْ لِي مِنْ تَوْبَةٍ‏؟‏ قَالَ‏:‏ أُمُّكَ حَيَّةٌ‏؟‏ قَالَ‏:‏ لاَ، قَالَ‏:‏ تُبْ إِلَى اللهِ عَزَّ وَجَلَّ، وَتَقَرَّبْ إِلَيْهِ مَا اسْتَطَعْتَ‏.‏ فَذَهَبْتُ فَسَأَلْتُ ابْنَ عَبَّاسٍ‏:‏ لِمَ سَأَلْتَهُ عَنْ حَيَاةِ أُمِّهِ‏؟‏ فَقَالَ‏:‏ إِنِّي لاَ أَعْلَمُ عَمَلاً أَقْرَبَ إِلَى اللهِ عَزَّ وَجَ

SÁM SE PŘESVĚDČIL O NEZFALŠOVATELNOSTI KORÁNU

V pořadí sedmý 'abbásovský chalífa Abu l-'Abbás 'Abdulláh al-Ma´mún ibnu r-Rašíd (vládl v letech 813 - 833 kř. éry), proslul jako osobní podporovatel nejen věd a nauk, ale také sektářského učení mu'tazily.

NIKDY JSEM NIKOMU NIC NEZÁVIDĚL ...

Uvádí se, že velký učenec Muhammed ibn Sirín pravil:

„Nikdy jsem nikomu nic nezáviděl. Pokud by měl dotyčný vejít do Ohně, proč bych mu potom měl závidět nějakou pomíjivou vezdejší věc, když nakonec stejně skončí v Ohni? A pokud by měl vstoupit do Ráje, jakpak bych si vůbec mohl dovolit závidět někomu z lidí Ráje, kterým požehnal Sám Vznešený Alláh?“

 

MÁME STATISÍCE A JEŠTĚ SI STĚŽUJEME

Ghassán ibnu l-Mufaddal al-Ghulábí pravil: „Někteří z našich společníků mi vyprávěli, že za Júnusem ibn 'Ubejdem (zemřel 139 hidžry) přišel nějaký muž a postěžoval si mu na těžkosti, kterými prochází ve svém živobytí a na úzkost, kterou kvůli tomu pociťuje.