Rekáik

TŘI ŘEKY PRO HŘÍŠNÍKY

Pravil imám Šemsuddín Ibn Kajjím al-Džewzíjja رحمه الله:

„Pro hříšníky existují na tomto světě tři řeky, které je očišťují od hříchu. A pokud jim tyto tři řeky nevystačí, potom budou muset být očištěni pekelným Ohněm v Den Soudu:

1. První řekou je řeka upřímného pokání.

2. Druhou řekou je řeka dobrých činů potápějících hříchy, které je obklopují. 

KDYŽ OVCE ZBLOUDÍ OD STÁDA ...

Obyvatelé irácké metropole vyprávějí, že poté, co mongolský chán Hülegü roku 656 hidžry/ 1258 kř. éry dobyl Bagdád, jeho dcera jednou město navštívila a prohlížela si ho. Všimla si, že se lidé shromáždili okolo jistého muže.

„Kdo to je?“ zeptala se.

Odpověděli: „To je jeden z muslimských učenců.“ 

Nařídila tedy, aby ho přivedli k ní a poté, co před ní stanul, se ho zeptala: „Cožpak vy nevěříte v Boha?“

JAK SELEF NAHRAZOVALI SVÉ POKLESKY DOBRÝM ČINEM

Žádní lidé nejsou dokonalí a nikdo se neubrání pochybením. Pokud by byli lidé bezchybnými a dokonalými, už by nebyli lidmi. Byli by anděly. Totéž platilo i pro naše zbožné předky. Jenže rozdíl mezi nimi a námi spočíval v tom, jak se stavěli ke svým pokleskům a s jakou péčí dbali na to, aby i to nejdrobnější a nejnepatrnější své zaváhání nahradili co největším množstvím dobrých činů.

VÍTĚZOVÉ ZÁVODU V DOBRÝCH SKUTCÍCH

Vznešený Alláh pravil:

DOPIS KAŽDÉMU MUSLIMOVI: NEMLČTE O ZLU, KTERÉ OKOLO SEBE VIDÍTE

Šejch Hammed ibn 'Atík napsal dopis, ve kterém se obracel na všechny muslimy. Zní takto:

SEDM KRÁTKÝCH PŘÍBĚHŮ ZE ŽIVOTA SELEF

 MATČINA RADA SYNOVI

 
Al-Džáhiz své knize al-Bejánu we t-tebjín uvádí, že Abán ibn Teghallub jednou prošel okolo nějaké ženy, která vyprovázela svého syna na cestu.

SRDCE JE VELITEL A OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA JSOU JEHO VOJSKEM

Abú Hurejra رضي الله عنه pravil: „Srdce je velitel, zatímco ostatní orgány jsou jeho vojskem. Kdykoli tedy bude vládce dobrým, bude dobré i jeho vojsko, avšak pokud se vládce stane zkaženým, stane se i jeho vojsko zkaženým.1

DVA PŘÍKLADY OD SELEF, JAK SE PŘIBLÍŽIT K ALLÁHU PÉČÍ O MATKU

 عَنِ ابْنِ عَبَّاسٍ، أَنَّهُ أَتَاهُ رَجُلٌ فَقَالَ‏:‏ إِنِّي خَطَبْتُ امْرَأَةً، فَأَبَتْ أَنْ تَنْكِحَنِي، وَخَطَبَهَا غَيْرِي، فَأَحَبَّتْ أَنْ تَنْكِحَهُ، فَغِرْتُ عَلَيْهَا فَقَتَلْتُهَا، فَهَلْ لِي مِنْ تَوْبَةٍ‏؟‏ قَالَ‏:‏ أُمُّكَ حَيَّةٌ‏؟‏ قَالَ‏:‏ لاَ، قَالَ‏:‏ تُبْ إِلَى اللهِ عَزَّ وَجَلَّ، وَتَقَرَّبْ إِلَيْهِ مَا اسْتَطَعْتَ‏.‏ فَذَهَبْتُ فَسَأَلْتُ ابْنَ عَبَّاسٍ‏:‏ لِمَ سَأَلْتَهُ عَنْ حَيَاةِ أُمِّهِ‏؟‏ فَقَالَ‏:‏ إِنِّي لاَ أَعْلَمُ عَمَلاً أَقْرَبَ إِلَى اللهِ عَزَّ وَجَ

SÁM SE PŘESVĚDČIL O NEZFALŠOVATELNOSTI KORÁNU

V pořadí sedmý 'abbásovský chalífa Abu l-'Abbás 'Abdulláh al-Ma´mún ibnu r-Rašíd (vládl v letech 813 - 833 kř. éry), proslul jako osobní podporovatel nejen věd a nauk, ale také sektářského učení mu'tazily.

NIKDY JSEM NIKOMU NIC NEZÁVIDĚL ...

Uvádí se, že velký učenec Muhammed ibn Sirín pravil:

„Nikdy jsem nikomu nic nezáviděl. Pokud by měl dotyčný vejít do Ohně, proč bych mu potom měl závidět nějakou pomíjivou vezdejší věc, když nakonec stejně skončí v Ohni? A pokud by měl vstoupit do Ráje, jakpak bych si vůbec mohl dovolit závidět někomu z lidí Ráje, kterým požehnal Sám Vznešený Alláh?“