Islámská věrouka (Akída) a přístup (Menhedž)

SOUDNÝ DEN

Po všech proměnách následujících během konce světa, Posledního dne (jako je svinutí nebe, zarovnání země apod.) bude zatroubeno na roh - a to dvakrát. První zatroubení bude na znak toho, že vše živé jak na nebesích, tak i na Zemi vymře, krom toho, koho Alláh bude chtít ponechat.

MENHEDŽ A MINHÁDŽ

 Mnoho lidí dnes mluví o nejsprávnějším menhedži k následování, abychom jím dosáhli cílů mise svého života, což je získání Boží spokojenosti na tomto světě praktikováním a zasazováním se o Jeho náboženství, abychom získali Jeho spokojenost a rajskou odměnu na světě onom.

KDY ČLOVĚK OPOUŠTÍ AHL SUNNA A STÁVÁ SE INOVÁTOREM

Otázka, kdy člověk opouští okruh ahl sunna we l-džemá’a je velmi důležitá, jenže odpověď na ni může být pochopena jedině na základě první otázky, tedy, říkám, když člověk pátrá po pravdě a přesném stanovisku a zchybí, pak není dovoleno o něm říci, že není z ahl sunna we l-džemá’a jedině na základě toho, že upadl do omylu, nebo, že upadl v inovaci.

DRUHY VELKÉ NEVÍRY (ARAB. AL-KUFR AL-AKBAR) PODLE IMÁMA IBN KESÍRA

Korán používá slovo nevíra, arab. kufr - كفر k označení činnosti těch, kteří popírají nebo skrývají realitu. Korán používá pro identifikaci těch, kteří popírají Alláha tím, že nepřijmou jeho nadvládu a autoritu.slovo káfir.  Pojem "kufr" je tedy protikladem k ímánu, čili nevíra v Alláha znamena být nevěřícím.

DESET PŘÍČIN PROMINUTÍ HŘÍCHU

 

DÁVNÍ UČENCI O NÁSLEDOVÁNÍ SELEF

ŠEJCHU L-ISLÁM IBN TEJMÍJJA: ŠIRK JE NEJVĚTŠÍ HŘÍCH

 Ve své stati nazvané „aš-Širku a’zamu zanb,“ tj. „širk je největší hřích,“ šejchu l-islám Ibn Tejmíjja praví:

ŠEJCH IBN 'USEJMÍN O CESTĚ SELEF

 Z jeho (Prorokova صلى الله عليه وسلم) prohlášení je i: “Kdo bude žít po mě, uvidí mnoho odlišností, proto se držte mé Sunny.

ŠEJCHU L-ISLÁM IBN TEJMÍJJA O ODVRŽENÍ PRAXE SUNNY

 Pravil šejchu l-islám Takíjuddín Ahmed ibn Tejmíjja, Alláh mu budiž milostiv:

VÍRA V KORÁN JAKOŽTO NESTVOŘENÉ SLOVO BOŽÍ

 Muhammed ibn Husejn al-‘Ádžurrí ve své Kitábu š-šarí’a uvádí i kapitolu o víře v Korán jakožto v nestvořené slovo Boží. Dodává, že kdo tvrdí, že Korán je stvořen, je nevěřící. V ní uvádí: