Vědy o Sunně

DVĚ SÚRY ČASTO OPAKOVANÉ V NEPOVINNÝCH MODLIBÁCH NA ZAČÁTKU A KONCI DNE

Abdulláh ibn Mes'úd رضي الله عنه vyprávěl: „Ani neumím spočítat, kolikrát jsem slyšel Posla Božího صلى الله عليه و سلم recitovat ve dvou rek'átech po večerní modlitbě (arab. المغرب al-maghrib) před ranní modlitbou (arab. الفجر al-fedžr) súru:

‏قُلْ يَا أَيُّهَا الْكَافِرُونَ ...

Rci: „Ó nevěřící ... (al-Káfirún, česky Nevěřící, 109. súra v pořadí)

O DŽINU SOUPUTNÍKOVI

Abú Dža'd uvádí, že'Abdulláh ibn Mes'úd رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:

‏ مَا مِنْكُمْ مِنْ أَحَدٍ إِلاَّ وَقَدْ وُكِّلَ بِهِ قَرِينُهُ مِنَ الْجِنِّ.

Není mezi vámi ani jediný, koho by neměl na starost jeho souputník z řad džinů.

Zeptali se ho: „A Posle Boží, to se týká i tebe?“

Odpověděl:

HADÍS O MODLITBĚ DVOJICE MUŽŮ A ČTRNÁCT PŘEDPISŮ Z NĚJ

Muslim uvádí od 'Abdulláha ibn 'Abbáse رضي الله عنهما, že vypověděl: „Jednou jsem přespal u své tety Mejmúny. Posel Boží صلى الله عليه و سلم se v noci probudil, vstal, vykonal rituální očistu a začal se modlit. Vstal jsem také, vykonal jsem očistu tak, jako i on a postavil jsem se vedle něho zleva.

NÁSLEDUJME ZPRÁVY O TĚCH, KTEŘÍ DOSÁHLI ÚSPĚCHU PŘED NÁMI

Od Abú Hurejry رضي الله عنه se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم byl dotázán: „Kdo mezi lidmi je nejlepší?“ Posel Boží صلى الله عليه وسلم odpověděl:

أنا و الذين معي ثم الذين على الأثر ثم الذين على الأثر.

Já a ti, kteří jsou se mnou, potom ti, kteří následují podání a potom ti, kteří následují podání.[1]

NECHŤ NIKDO NEŘÍKÁ: „Ó BOŽE ODPUSŤ MI, POKUD CHCEŠ“

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

‏ لاَ يَقُولَنَّ أَحَدُكُمُ اللَّهُمَّ اغْفِرْ لِي، اللَّهُمَّ ارْحَمْنِي، إِنْ شِئْتَ‏.‏ لِيَعْزِمِ الْمَسْأَلَةَ، فَإِنَّهُ لاَ مُكْرِهَ لَهُ.

Nechť nikdo z vás nikdy neříká: „Ó Bože, obdař mne milostí, pokud chceš,“ nýbrž nechť vždy prosí Alláha odhodlaně, protože nikdo nemůže Alláha nutit, aby učinil něco proti své vůli.[1]

KDOKOLI BRÁNÍ ČEST SVÉHO BRATRA V JEHO NEPŘÍTOMNOSTI

Abu d-Dardá رضى الله عنه vyprávěl, že Posel Božíصلى الله عليه وسلم řekl:

مَنْ رَدَّ عَنْ عِرْضِ أَخِيهِ بِالْغَيْبِ, رَدَّ اَللَّهُ عَنْ وَجْهِهِ اَلنَّارَ يَوْمَ اَلْقِيَامَةِ.

Kdokoli brání čest svého bratra v jeho nepřítomnosti, toho tvář Alláh uchrání před Ohněm v Den Zmrtvýchvstání.[1]

SOUDIT MŮŽEME JEN PODLE TOHO, CO SPATŘUJEME

Umm Selema رضي الله عنها vyprávěla, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم jednou shromážděným lidem pravil:

إِنَّكُمْ تَخْتَصِمُونَ إِلَىَّ، وَلَعَلَّ بَعْضَكُمْ أَلْحَنُ بِحُجَّتِهِ مِنْ بَعْضٍ، فَمَنْ قَضَيْتُ لَهُ بِحَقِّ أَخِيهِ شَيْئًا بِقَوْلِهِ، فَإِنَّمَا أَقْطَعُ لَهُ قِطْعَةً مِنَ النَّارِ فَلاَ يَأْخُذْهَا.

PROSBA CENNĚJŠÍ, NEŽ ZLATO A STŘÍBRO

Šeddád ibn 'Aws رضي الله عنه vyprávěl: „Posel Boží صلى الله عليه و سلم mi řekl:

يا شداد بن أوسٍ! إذا رأيت الناس قد اكتنزوا الذهب والفضة، فأكثر هؤلاء الكلمات:

Ó Šeddáde ibn 'Aws, jestli uvidíš lidi, jak shromažďují zlaté a stříbrné poklady, co nejvíce opakuj tato slova:

SPĚCH JE OD ŠEJTÁNA

'Abdulmuhejmin ibn 'Abbás ibn Sahl ibn Sa'd as-Sa'ídí vypráví od svého otce, že jeho děd slyšel Posla Božího صلى الله عليه و سلم říci:

الأَنَاةُ مِنَ اللَّهِ وَالْعَجَلَةُ مِنَ الشَّيْطَانِ.

Rozvaha je od Alláha a spěch je od šejtána.[1]

KDYŽ ČLOVĚK PADNE NA TVÁŘ, JE ALLÁHU NEJBLÍŽE

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

قْرَبُ مَا يَكُونُ الْعَبْدُ مِنْ رَبِّهِ وَهُوَ سَاجِدٌ فَأَكْثِرُوا الدُّعَاءَ.

Nejblíže se služebník ke svému Pánu dostane tehdy, když padne na tvář. Proto tehdy hojně proste.[1]